Praha v pondělí spolu s městskou společností Operátor ICT představila nástupce Opencard. Co se změní pro Pražany se zavedením nové Lítačky? Nejzákladnější otázky zodpovídá IT expert Josef Gattermayer, který je členem dozorčí rady Operátora ICT a stál u zrodu nové karty.
Co bude zavedení Lítačky znamenat pro cestující v Praze? Budou muset majitelé Opencard kartu nyní vyměnit za novou Lítačku?
Nikoliv. Současné Opencard budou fungovat až do data platnosti karty. Výměna tedy bude postupná, jak budou karty procházet. V roce 2016 se to týká zhruba 600 tisíc karet.
Jak se budou řešit případy, kdy předplacené kupony budou mít delší platnost než Opencard? Nebude problém při převodu?
S tím počítáme. Kupon bez problémů převedeme na novou Lítačku.
Kdy přesně bude nasazena, může se ten termín změnit, nebo dokonce urychlit?
Nasazení plánujeme v průběhu února. Ale garantovat to samozřejmě nemůžeme, vidle nám do toho někdo může hodit vždycky.
Opencard funguje i jako průkazka do městské knihovny. Mění se něco pro její čtenáře?
Ne. Funkčnost karty jako identifikátoru pro městskou knihovnu zůstane zachována. Naopak díky tomu, že se jedná o náš vlastní systém, ke kterému máme veškerá autorská práva, nebude problém umožnit v budoucnu přístup jakékoliv instituci.
Co se mění pro ty, kteří kartu používají k placení parkovného?
Se stávajícím kreditem mohou platit i nadále, ale aplikaci pro dobíjení kreditu jsme se rozhodli v rámci minimalizace nákladů neimplementovat. V budoucnu tedy s platbou parkovného přes kartu pro MHD nepočítáme. Pivo se stravenkami také neplatí.
Jaké další služby bude Lítačka umožňovat?
Celé řešení je navrženo jako nízkonákladové s filozofií, že má dělat jednu věc pořádně. Drtivá většina funkcí Opencard stejně nebyla využívána.
Budou lidé platit nějaké poplatky za vydání nové Lítačky?
Stejné jako za současné Opencard. S tím rozdílem, že město nebude mít omezený počet licencí, o které by se muselo někoho doprošovat či za ně platit. Lítačka je naše, můžeme si s ní dělat, co budeme chtít.
Nemůže se stát, že EMS Opencard prostě vypne a lidi budou muset na Lítačku přejít hromadně?
Nemůže, je to dáno architekturou Opencard. Jakmile se kupon nahraje na kartu, je na ní umístěn a validátory tento kupon rozpoznají. S tím EMS nic udělat nemůže. Co mohou udělat, je, že nám neprodlouží certifikát (který protiprávně vystavují vždy pouze s týdenní platností, i když má město časově neomezenou licenci) a nenastartuje aplikace na vydávání nových karet. Ve chvíli, když se nám povede nasadit Lítačku, nám to už bude jedno.
Jak tedy vlastně Lítačka bude fungovat?
Jako Opencard, Oyster Card a všechny ostatní off-line kartové systémy. Karta samotná je pouze nosičem kuponu, který se na ni nahrává.
Paní primátorka již před časem uvedla, že chce zavést také Prague Market – tedy e-shop, na němž si budou moci lidé Opencard (či jejího nástupce) dobíjet či platit za městské služby. Kdy bude funkční?
Na to se zeptejte paní primátorky. Operátor ICT žádné zadání od rady na přípravu Prague Marketu nedostal. Já vidím budoucnost spíše v multikanálové kartě, neboli více technických řešeních, která běží současně a je možné mezi nimi přecházet. Jinak Lítačku půjde dobíjet přes e-shop dopravního podniku.
Například v Plzni mají Plzeňskou kartu, kterou je možné nabíjet v síti bankomatů a platit s ní za různé služby či vstupy do městských institucí. Počítáte také s touto možností?
Stejně tak je možné si například v Brně půjčovat filmy na DVD. Od konceptů 90. let, které celé řešení značně prodražují, jsme ale upustili.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Lítačka tedy do budoucna nebude nabízet více služeb než tramvajenku a průkazku do knihovny? Proč?
Domnívám se, že čipové karty jsou již pomalu minulost. Proč u sebe nosit další kartu, když každý má mobil nebo kreditku. Proto nám přijde zbytečné na Lítačku balit spousty funkcí, bereme to jako rychlé řešení, které nám umožní získat čas a do roku 2017 připravit tendry na další možné kanály a tím umožnit uživatelům svobodnou volbu.
Kolik stál vývoj Lítačky?
Šest milionů včetně hardwaru, všech právních posudků a analýz. Cílem bylo vyvinout co nejlevnější řešení. Samotné programové vybavení stálo 1,6 milionu korun. I když by se nasazení opravdu zkomplikovalo, do 10 milionů se vejdeme určitě. Opencard stála dle auditu Nexie AP 1,74 miliardy korun.
