V Evropě by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) měl vzniknout "záložní hraniční systém" na linii Bulharsko - Makedonie, pokud se nepodaří posílit vnější ochranu schengenského prostoru. Sobotka to v úterý řekl novinářům ve sněmovně. Zdůraznil také potřebu zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže a dodržování dohod ze strany Turecka.

Řešení migrační krize spočívá podle ministerského předsedy primárně v tlaku na dohodu stran v Sýrii. "Bez odstranění války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro tu silnou migrační vlnu, která tady je," konstatoval Sobotka. Za nutné dále považuje, aby Turecko regulovalo migraci a bojovalo proti pašerákům lidí.

"Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," uvedl premiér. "No, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko - Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku, nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku," řekl Sobotka.

Do Makedonie by se podle ministerstva vnitra do dvou týdnů měli vydat experti visegrádské čtyřky. "Cílem této mise je zjistit skutečné potřeby a rozsah spolupráce v oblasti ochrany hranic a kontroly migrace na západobalkánské migrační trase," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Česko bude podle ní misi koordinovat. Přizváni k ní budou i zástupci Srbska a Slovinska.

S aktuální pomocí Makedonii naopak v současné době nepočítá ministerstvo obrany. Zástupci Makedonie se na něj před časem obrátili s žádostí o materiální pomoc. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v úterý řekl, že další podrobnosti ale od Makedonie nepřišly. "Takže my zatím o tom neuvažujeme, že bychom tam posílali nějaký materiál, ale vyloučit to vůbec nemůžu," řekl s tím, že bude záležet na dalším vývoji situace.

Na nutnosti podpořit posílení ochrany evropských hranic se shodli také Sobotkův šéfporadce Vladimír Špidla s náměstkem pro Evropu německého ministra zahraničí Michaelem Rothem. Oba se v úterý v Praze setkali na jednání česko-německé pracovní skupiny pro migraci.

"Poměrně významná je současná iniciativa vytvoření evropské pohraniční stráže. Tuto iniciativu budeme sledovat s maximální pozorností," řekl Špidla.

Roth doplnil, že Německo souhlasí i s posílením mandátu evropské agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex.

Roth uvedl, že je nyní důležité, aby všechny členské země co nejrychleji splnily to, k čemu se zavázaly. "Ať je to otázka dohody s Tureckem, dobrovolného přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie nebo další stabilizace," řekl.

Podle Sobotky chce Česko při dalších jednáních v Bruselu nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout. Česká republika je podle Sobotky také připravena pomáhat ostatním. U Řecka nebo Itálie je ale problém, že jsou málokdy schopny říci, co pro ně konkrétně můžeme udělat, uvedl.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Zejména Atény se kvůli nezvládání přílivu běženců stávají často terčem kritiky českých, ale i dalších evropských politiků. Při zřízení "záložního hraničního systému", o němž mluvil Sobotka, by se Evropská unie nemusela na Řecko v tomto ohledu spoléhat.

Špidla po jednání s Rothem ujistil, že se Česko bude podílet na přerozdělení uprchlíků po Evropě, i když hlasovalo proti kvótám. "My na tom pracujeme. Zatím se ze 160 tisíc uprchlíků přerozdělilo asi 400. Z naší strany není žádná překážka. Systém se připravuje, všechno je připravené, momentálně nejsou lidi," řekl Špidla. Roth doplnil, že problémy s efektivním přerozdělováním zatím má celá Evropa.