Firma ČKD Praha DIZ, která je dodavatelem technologické části tunelu Blanka, minulý týden poslala na pražský magistrát fakturu na 628,5 milionu korun. Vyplývá to ze zdrojů obeznámených s děním.

Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) existenci faktury potvrdil. Město ji podle něj nepřijalo. Firma se k situaci dlouhodobě nechce vyjadřovat. Komentář stále odmítla.

"Mohu potvrdit, že jsme fakturu poslali zpět, více to komentovat nebudu," řekl Dolínek.

Nevypořádané platby za stavbu a technologie tunelu Blanka jsou dlouhodobým problémem. Spory mezi Prahou a stavební firmou Metrostav o nezaplacené miliardové faktury řešil vloni rozhodčí soud. Stejný soud rozhoduje i o sporu se správcem stavby, firmou Inženýring dopravních staveb (IDS).

O možnosti arbitráže mezi Prahou a firmou ČKD Praha DIZ se poprvé začalo veřejně mluvit zhruba před rokem, kdy firma po městu žádala 600 milionů korun.

Znovu se o případné žalobě zmínil Dolínek v březnu v souvislosti s výměnou vodou poškozených kabelů v tunelu. Žádné rozhodnutí od té doby ale nepadlo.

Tunelový komplex Blanka, který je součástí Městského okruhu, vyjde na 37 miliard korun. Podle podkladů, jež minulý týden projednali zastupitelé, Praha ke konci dubna uhradila 34,4 miliardy korun.

Větší část nákladů spolkla stavební část díla, firma ČKD by za dodávkou technologií nutných pro provoz Blanky měla utržit necelých šest miliard korun. Kolik už jí město zaplatilo, odmítá říct. V aktuální faktuře se domáhá proplacení víceprací, které nejsou zahrnuty v původní zakázce a vznikly zdržením stavby.

Šestikilometrový tunelový komplex měl původně začít řidičům sloužit v roce 2011. Stavbu ale provází řada problémů, politici proto zprovoznění opakovaně odložili. Technici v současnosti v tunelu vyměňují vadné kabely. Práce stále nabírají zpoždění.

Vedení města ale nadále trvá na tom, že se tunel ve zkušebním provozu otevře v polovině září.

Praha 1 chce po otevření Blanky omezit provoz na obou březích

Praha 1 bude chtít po zprovoznění Blanky omezit tranzitní dopravu na Staroměstském břehu a na Malé Straně. Ve středu se na tom usnesli zastupitelé městské části.

Ti se ale neshodli, kdy mají být opatření udělána - opozice chtěla v den spuštění Blanky, vládnoucí koalice až po určité době. Do září má vedení radnice připravit studii změn v dopravě.

"Průjezd centrem je stále velmi vysoký. A i když byly do dopravních staveb v minulosti investovány desítky miliard, tak ke zklidnění nikdy nedošlo," řekla opoziční zastupitelka Kateřina Klasnová (Zelená pro jedničku), která materiál zastupitelům předložila.

Zastupitelé po téměř hodinové debatě usnesení uvedené v materiálu nakonec mírně pozměnili - původně v něm bylo, že chce Praha 1 zavést změny v den otevření Blanky. Předložený dokument totiž kritizovali zástupci vládnoucí koalice TOP 09, ČSSD a ODS.

Například místostarosta Richard Bureš (ODS) uvedl, že materiál pouze reflektuje to, co radnice již činí.

Podle starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09) pak nelze změny udělat přímo v den otevření, neboť po zprovoznění se čísla o průjezdech začnou měnit a bude třeba zjistit ta nová, aby se dala udělat dopravní opatření, řekl.

Projíždějící automobily snižují podle Klasnové potenciál ekonomických aktivit v ulicích a zhoršují životní podmínky. Omezení průjezdu prý nezhorší dostupnost centra pro obyvatele, kteří nebydlí na Praze 1, a naopak zlepší provoz MHD.

Podle Bureše počítá radnice se studii tzv. cílové dopravy. V ní bude, kolik, kdy a jaká na území městské části vjíždí např. nákladní auta. Zastupitelé mu pak dali za úkol, aby do září Praha 1 měla studii navrhující úpravy v rámci dopravy po zprovoznění Blanky.

V minulém volebním období - za vlády TOP 09 na magistrátu - se objevil dokument, v kterém byla uvedena některá návazná opatření - například vznik přechodů, uzavírka Smetanova nábřeží nebo zklidnění magistrály.

Materiál ale nikdy nebyl na úrovni města oficiálně přijat a změny se podle něho nezačaly připravovat.

Tunel Blanka je součástí Městského okruhu a spojuje Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Stavba asi šestikilometrového tunelu vyšla Prahu zatím na asi 37 miliard korun a zatím poslední termín otevření určili dodavatelé stavby na letošní září.