Čeští průmyslníci bijí na poplach. Na trhu práce chybějí absolventi technických oborů. Ekonomice, která z třiceti procent závisí na průmyslu, tak v budoucnu hrozí těžkosti. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba proto představil opatření, která mají podpořit vzdělávání technických pracovníků. Návrhy počítají se silnější spoluprací škol a firem.

Návrhy počítají se změnami zákona o dani z příjmů, kdy firmám, které budou spolupracovat se školami, umožní odečty od daňového základu. Pokud si podnik například pořídí stroj, na kterém budou pracovat více než z poloviny učni, může si 110 procent jeho hodnoty odečíst od základu daně. V případě milionové investice by to při 19procentní sazbě daně znamenalo úsporu 209 tisíc korun. Za každého studenta, který je ve firmě na praxi v délce alespoň 400 hodin za rok, by si mohla odečíst od základu daně 80 tisíc korun.  A zároveň se v návrhu počítá s vyšší částkou podnikových stipendií pro studenty, která bude daňově uznatelná.

Vedle toho ministr plánuje vložit finanční prostředky z evropských operačních programů právě na podporu technického a materiálního vybavení škol a učilišť. Poslední velkou změnou by pak bylo, že výše příspěvku na žáka by závisela více na kvalitě a zaměstnanosti absolventů.

Zástupci průmyslu opatření vítají. "Opravdu potřebujeme technicky vzdělané pracovníky, od vyučených po vysokoškolsky vzdělané, protože průmysl byl, je a bude základem české ekonomiky. Technicky vzdělaní pracovníci ale z trhu práce odcházejí a náhrada za ně je nedostatečná," uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se na strategii aktivně podílel.

Přesto návrhy neřeší problém, jak děti vůbec přilákat k technickému vzdělání. Mimo jiné i proto se ministr Kuba sešel s ministrem školství. Jak uvedl v rozhovoru pro ihned.cz, proces získávání školáků a studentů pro technické obory bude dlouhodobější proces.

Nařízení, která navrhujete, jsou zaměřena spíše na školy a firmy. Jak chcete přitáhnout k technickým oborům děti a absolventy středních škol?

Nalákat děti na technické obory je hodně dlouhodobý proces, který my neumíme zařídit. Nasměřování dětí k technickému vzdělání je věc, která se musí řešit už ve školkách a na základních školách. Je proto důležité, aby děti neměly obavy z předmětů, jako je matematika, aby se technické předměty učily záživnou formou a základní technické poznatky získaly už v raném dětství. Hodně záleží i na práci poradců, který dětem radí, kam se mají po škole dále směřovat. Ale to všechno je úkolem spíše pro ministerstvo školství.

S ministrem školství Petrem Fialou jste se před pár dny sešel, řešili jste spolu problematiku technického vzdělávání?

Ano, představil jsem mu naši koncepci, kterou chceme navrhnout. Velký podíl dalších opatření je právě v rukou ministerstva školství, které by mělo dětem ukázat, jaké obory se nakonec na trhu práce uplatní, a nasměrovat je určitým směrem.

V jaké časové perspektivě vidíte, že by váš projekt mohl na děti a absolventy středních škol zapůsobit?

Především chceme našimi návrhy otevřít debatu a nastartovat oživení technického vzdělávání.Doufáme, že se k našim snahám přidají další ministerstva, především tedy ministerstvo školství. Naše opatření, která se týkají daňových úlev, by měla začít fungovat již v roce 2014. Lákat studenty k technickým oborům je ale potřeba začít už letos nebo příští rok, abychom to v ekonomice viděli.

Jsou vaše opatření zaměřena spíše na kvantitu, nebo kvalitu absolventů?

Jde nám jednak o kvantitu, protože technicky vzdělaní lidé na trhu chybí, jednak o kvalitu. Jsem přesvědčen, že vzdělávání by mělo být do určité míry cestou k nějakému zaměstnání. Proto chceme, aby se lidé na práci technicky vzdělávali a připravovali více ve spojení s firmou. Pak by se nemělo stávat, že se učí něco, co v praxi nevyužijí. Kromě toho si firma budoucí pracovníky přímo vychovává a ti pak vstupují do praxe bez toho, aby se firma musela zdržovat jejich zaučováním.

Jak hodláte zajistit, aby absolventi technických oborů zůstali v České republice a neodjížděli za prací do zahraničí?

Domnívám se, že je to o spolupráci a vytvoření dlouhodobého vztahu s českou firmou. To je jeden ze základů, aby tu absolventi zůstali. Druhá věc je, že konkurenceschopné firmy s kvalitními pracovníky, které se dokážou prosadit na zahraničních trzích, jim nabídnou také dobré platy. Jsou to spojité nádoby.

Jaké hrozí českému průmyslu důsledky při nedostatku absolventů technických oborů?

To by byla fatální záležitost. Pokud se český průmysl podílí na tvorbě HDP více než třiceti procenty, tak ty lidi potřebujeme. Chceme-li postavit jadernou elektrárnu a aby ji někdo udržoval a obhospodařoval, musíme mít technicky vzdělané pracovníky. A když nám začnou vypadávat, český průmysl to silně pocítí a s tím i celá česká ekonomika.