Ambice Bulharska a Rumunska vstoupit do schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol nebyly vyslyšeny. Podle diplomatického zdroje nedostal návrh potřebnou jednomyslnou podporu.

Nizozemský ministr pro přistěhovalectví Gerd Leers už při příjezdu na jednání s kolegy z EU, při kterém se bude o rozšíření prostoru rozhodovat, zopakoval, že jeho země v této chvíli není zastáncem rozšíření. Ke vstupu je přitom zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Schengenu.

"Naše pozice je jasná. Nejsme v tuto chvíli pro rozšíření," řekl ministr v Bruselu. Podle něj musí obě zmíněné země nejdříve zapracovat v oblasti boje proti korupci a organizovanému zločinu. Podle některých mediálních zpráv odvolávajících se na diplomaty je také Finsko připraveno postavit se proti.

Kromě Nizozemska a Finska se v minulosti k rozšíření Schengenu o dva nejmladší členy EU z roku 2007 stavělo kriticky třeba Německo s Francií. Ty by ale podle diplomatů byly ochotny přistoupit na kompromis, o němž se v poslední době hodně diskutovalo.

Kompromisní návrhy počítají s tím, že by se schengenský prostor o Bulharsko s Rumunskem rozšířil postupně ve dvou fázích. Nejprve by padly kontroly na letištích a námořních hranicích, přičemž se v této souvislosti hovoří o letošním podzimu. Na pozemních hranicích by se tak stalo až později, zřejmě někdy během léta příštího roku.

Schengenský prostor funguje tak, že když do něj lidé vstoupí, neměli by až na výjimky při cestách do jiných zemí bloku procházet klasickými hraničními kontrolami. Tvoří ho 25 zemí - jde o 22 států EU (všechny kromě Bulharska, Rumunska, Británie, Irska a Kypru) a také Island, Norsko a Švýcarsko. V prostoru žije přes 400 milionů obyvatel.