Pandury poprvé vyrážejí do boje. Do Afghánistánu se ale nehodí

Pandur poprvé vyráží do boje. Ještě letos chce armáda nasadit čtyři kusy předražených transportérů v Afghánistánu a další tři poslat do Kosova.

Právě zahraniční mise byly důležitým argumentem, proč chtělo ministerstvo obrany koupit nejdřív dvě stě, později stovku nových obrněnců. Tedy argumentem pro spuštění projektu za 14,5 miliardy, který za "evidentně zkorumpovaný" označil i expremiér Mirek Topolánek.

Jenže ve skutečnosti by se dnes armáda v zahraničí obešla i bez pandurů - do Afghánistánu se totiž nehodí a z Kosova se vojáci pozvolna stahují. Většina rakouských transportérů tak bude, alespoň v nejbližších letech, sloužit jen na českém území.

Pandur bořící mosty?

Již několik let soustředí česká armáda své hlavní síly na Afghánistán. Čtyři pandury, které sem nyní vysílá, však bude moci využít jen pro méně významné úkoly."Budou určeny k ochraně základny provinčního rekonstrukčního týmu v provincií Lógar," říká mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Jinými slovy, moderní pandury pouze nahradí čtyři bojová vozidla pěchoty (BVP) československé výroby, které sem armáda vyslala teprve předloni.

Do terénu vyjíždět nebudou. "Do hornatého prostředí Lógaru, kde téměř chybí infrastruktura, se dvacet tun těžké transportéry vůbec nehodí. Při delších výjezdech by hrozilo, že zboří mosty, které tam náš rekonstrukční tým staví," říká Jiří Komínek, dopisovatel odborného časopisu Jane´s Defence Weekly.

S nasazením osmikolových obrněnců v afghánském tažení se dokonce původně ani nepočítalo.

"Když se před pěti lety připravoval tendr, tak jsme se ptali zástupců ministerstva obrany na jejich budoucí využití v misích. Odpověděli, že v úvahu připadá pouze nasazení v Kosovu," říká místopředseda obranného výboru sněmovny Antonín Seďa (ČSSD).

To je nejspíš také důvod, proč dnes armáda neumí říct, zda v příštích letech bude chtít do Afghánistánu poslat i více než jen čtyři pandury.

Nutný "upgrade"

Navíc je zde ještě další podstatný problém - transportéry musí před vysláním do Afghánistánu projít nákladnou úpravou. Na čtveřici pandurů určených pro Lógar se již pracuje.

"Budou vybaveny přídavným pancéřováním, nebo rušičkami proti dálkově odpalovaným výbušninám," upřesňuje Jana Růžičková z generálního štábu. Cenu za tento dodatečný "upgrade" ale říct nedokáže.

Podle expertů se podobné úpravy daly očekávat. "Pandury nejsou zkonstruované pro afghánské bojiště. Nemají dostatečnou ochranu vůči protitankovým střelám a dalším zbraním, které Tálibán používá," tvrdí Michal Zdobinský, šéfredaktor odborného časopisu ATM.

Zátěž do budoucna

O tom, že se ministerstvo obrany nechce na těžké pandury spoléhat, svědčí i skutečnost, že si mezitím objednalo přes sto dvacet lehkých obrněných vozidel za další téměř čtyři miliardy korun. Tedy stroje, které se pro Afghánistán hodí mnohem lépe.

Pořízení pandurů tak dnes vojáci pociťují zejména v tom, že jejich splácení významně zúžilo prostor pro další projekty. "Na splácení nákupů z posledních let jde dnes převážná většina peněz, které má ministerstvo obrany vyčleněné pro investice," říkal na posledním jednání obranného výboru náměstek Tomáš Perutka.

Nejde však jen o pandury - ministerstvo stále splácí například pronajaté gripeny, nebo pořízení španělských transportních letadel Casa. Přitom vedení resortu už teď nedokáže najít peníze například na opravy záchranářských vrtulníků Sokol, z kterých většina jen stojí v pražských hangárech.

Nemluvě o tom, že před sebou má několik nákladných projektů, které nesnesou odklad, ať už je to modernizace protivzdušné obrany, nebo řešení situace po roce 2015, kdy skončí pronájem zmiňovaných stíhaček Gripen.