Bývalý panamský diktátor Manuel Noriega byl ráno 27. dubna přepraven ze Spojených států do Francie, kde bude souzen za praní špinavých peněz z obchodů s drogami. Za ty už si v USA odseděl ve vězení 17 let. Kontroverzní vydání Noriegy podepsala v pondělí americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Noriegovi obhájci argumentují tím, že má válečný zajatec právo na návrat do vlasti.
Francie už oficiálně bývalého diktátora odsoudila v jeho nepřítomnosti v roce 1999 na deset let vězení, soud v současné situaci ale zřejmě schválí nový proces. Noriegovi, který byl původně odsouzen v USA v roce 1992 na 40 let, vypršel zkrácený trest v roce 2007, kvůli žádosti Francie o jeho vydání byl ale držen ve vazbě až do včerejšího dne.
Noriegovi obhájci v USA neúspěšně požadovali jeho návrat do Panamy. Argumentují tím, že diktátor byl v roce 1990 zajat americkou armádou a jako válečný zajatec má podle ženevských konvencí právo na návrat do vlasti. Panama projevila už dříve o Noriegu zájem a v roce 1995 ho také v nepřítomnosti odsoudila na 20 let do vězení za násilnou likvidaci politických odpůrců. Rozhodnutí USA o vydání do Francie ale Panama akceptuje.
Manuel Noriega byl od 60. let významným spojencem USA v Latinské Americe, kde spolupracoval s výzvědnou službou CIA a administrativou Ronalda Reagana proti levicovým režimům v regionu. V roce 1983 se stal velitelem panamských ozbrojených sil a tím i faktickým vládcem země. V 80. letech se poté dostal do nemilosti za spojení s medellínským drogovým kartelem, kterému pomáhal v přepravě drog do USA.
V roce 1989 po roztržce se Spojenými státy vyhlásil Noriega, v té době také předseda parlamentu, USA válku. Během americké invaze se pak v úkrytu na ambasádě Vatikánu vzdal a byl převezen do Spojených států.