Ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, v příštím roce hrubý domácí produkt vykáže kladný přírůstek ve výši tří procent. Inflace se udrží na nízké úrovni, maximálně do pěti procent. Zřejmě - podle současných prognóz. Naznačený hospodářský růst není oslnivý, po letech recese je ale nadějný. Křehký výhled však může být zmařen. Alespoň podle vyjádření představitelů největších politických stran. Oním škůdcem má být centrální banka, respektive její nová bankovní rada.
Co je jejím členům konkrétně vytýkáno? Jednobarevné zaměření na neoklasickou ekonomickou školu, která mimo jiné prosazuje i přísnou měnovou politiku. V ČR by šlo o zvýšení úrokových sazeb. K tomu by však musela mít bankovní rada vážné důvody. Ekonomika by musela například vykazovat extrémní růst HDP, což nevykazuje, i když roste rychleji, než se čekalo na počátku roku. Dalším důvodem by mohly být tlaky na inflaci. Ty zde samozřejmě jsou a dosud je jejich hlavní příčinou drahá ropa. Ze stejného důvodu dochází ke zhoršování obchodní bilance. Ani jeden z těchto faktorů není zatím kritický. Ceny drží na uzdě konkurenční boj maloobchodních řetězců a relativně nízká poptávka domácností. Obchodní deficit je několikanásobně převažován přílivem zahraničního kapitálu, který se sám o sobě postaral o zpřísnění měnových podmínek. Zájem zahraničních investorů vede k posilování kursu koruny, čímž ztrácejí tuzemské podniky komparativní výhodu levné produkce.
Pokud se žádný z těchto faktorů nebude zhoršovat, nemá centrální banka důvod k zásahu. Řada věcí ale naznačuje, že se negativní trendy v ekonomice prohloubí. Především půjde o větší tlaky na cenovou hladinu, které se začínají objevovat na poptávkové straně. A to zejména v případě mzdových vyjednávání na příští rok - odbory například již nyní požadují desetiprocentní platový nárůst v roce 2001. Rovněž schodek obchodní bilance čeká zhoršení - hrozbou je silný kurs a očekávané zpomalení růstu evropských ekonomik, na jejichž trhy náš vývoz směřuje především. Vývoj státních financí také není příznivý, čeká se zhoršení deficitu veřejných financí.
Co by se stalo, kdyby centrální banka nyní přikročila ke zvýšení sazeb, byť ji k tomuto kroku nevede žádný pragmatický důvod? V podstatě by reagovala na možné signály o zhoršení ekonomického vývoje předčasně, mohla by vzbudit paniku na měnových trzích a reálně by mohla zpomalit ekonomický růst. Když s tímto krokem počká, udělá dobře. Dlouho ale čekat nemůže: Menší a rychlejší zákrok je lepší než větší se zpožděním. Vše zatím nasvědčuje, že ČNB ke zdražení peněz nejpozději v příštím roce přistoupí.

julie.hrstkova@economia.cz