Domů do Dymokur na Nymbursku se vrátil pozdě v noci. Přijel z Brna, kde se pod patronátem Spolku pro tradiční Vánoce, jemuž předsedá, konají vánoční trhy. Brzy ráno před naším setkáním ještě stihl schůzku se zástupcem vydavatelství, které na trzích v Lysé nad Labem bude prodávat knížky jako dárek od Ježíška. Poslední týdny v roce jsou pro Děpolda Czernina z Chudenic, potomka jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, obzvlášť hektické. Ježíškem ale žije takřka celý rok.

Před pěti lety přišel s projektem, jehož cílem je návrat tohoto tradičního symbolu Vánoc do veřejného prostoru. Odkud se ho pokusil vystrnadit minulý režim a nyní o to usiluje Santa Claus. "Investovali jsme například miliony do porcelánových hrnečků s vyobrazením Ježíška. Na brněnských vánočních trzích si lidé do nich mohou koupit teplé nápoje," popisuje. Hrneček si zákazníci půjčují proti záloze, pokud se jim líbí, mohou si ho koupit. "Doufáme, že letos se nám peníze vrátí, hrneček se stane vyhledávaným artiklem a bude vydělávat na činnost spolku," říká Děpold Czernin.

"Kdysi mi jeden pro mě významný kněz z pohraničí, kde jsem vyrůstal, řekl: Děpolde, žádný děda Mráz, žádný komunistický režim s projevem soudruha Zápotockého ani Santa Claus nemohou Ježíška porazit. Pusť se do toho, tobě to budou lidi věřit a nemusím ti říkat, jak vypadá Ježíšek, kterého nám přivezla tvoje prapraprababička," vzpomíná osmačtyřicetiletý hrabě, jak přišel k myšlence dát podobu hlavní postavě a symbolu Vánoc. Prezident Antonín Zápotocký, ještě jako předseda vlády, v 50. letech přesvědčoval v rozhlasovém projevu děti, že zastaralého Ježíška nahradil děda Mráz.

Ježíška se nejdříve pokusil odstranit minulý režim, nyní o to usiluje Santa Claus.

"Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a kožichu, přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách," pronesl Zápotocký ve svém legendárním vánočním projevu k dětem a mládeži v roce 1952.

Po několika desetiletích pak z Ameriky dorazil do Česka Santa Claus. Jeho podobu zpopularizovala v reklamě Coca-Cola ve třicátých letech minulého století.

"Se Santa Clausem nebojujeme, k českým Vánocům ale nepatří. My pouze pomáháme Ježíškovi, aby se znovu ujal svého prostoru," vysvětluje příslušník šlechtického rodu. Připomíná, že ve většině českých domácností na něj čekají. Podle dva roky starého průzkumu Sanep je to 65 procent oslovených. Podle necelé čtvrtiny respondentů nosí dárky rodina, jen půl procenta řeklo, že Santa Claus a tři desetiny procenta věří na dědu Mráze. Jenže málokdo si Ježíška umí představit. Zkuste v Googlu hledat jeho obrázek a pochopíte, proč Děpold Czernin uznal, že je zapotřebí Ježíška vizuálně ztvárnit.

jarvis_5a312c13498e34d8c9e40d51.jpeg
Ilustrace: Barbora Balgová

"Inspirovali jsme se Pražským Jezulátkem, ale nechali ho oblečené jen v prosté košili, kterou původně mělo. Nechali jsme mu královskou korunu a jablko. Pravou ruku má žehnající, čímž lidem vysílá pozitivní poselství. Říká tím, mějte se rádi a lásku si projevujte, a to vánočními dárky," popisuje Czernin "Našeho Ježíška", pro kterého má registrovanou ochrannou známku. Brňané ho dobře znají ze zmíněných porcelánových hrníčků. Vratná záloha je 70 korun, u vratného tvrdého kelímku padesát. Vratnými obaly pomáhá Spolek pro tradiční Vánoce po vzoru Vídně kultivovat prostředí vánočních trhů. Po Brnu se přidávají i trhy v dalších městech, kupříkladu v Karlových Varech, Litoměřicích, Humpolci, Nymburku či Rychnově nad Kněžnou.

Vratný systém jako trend

"Jen v Brně se vloni během vánočních trhů ušetřilo přes 800 tisíc jednorázových plastových kelímků. To je 3400 odpadkových košů o objemu 50 litrů," vyčísluje propagátor vratných obalů na veřejných akcích. K vratnému systému měl blízko už v rodinné sodovkárně, kterou osm let vedl. Jeho otec Theobald Czernin provozovnu v prosinci roku 1991 zrestituoval. Původně to býval pivovar, sodovkárna se z něj stala v dobách, kdy šlechtický majetek zabavil stát.

Jen v Brně se loni díky Ježíškovi ušetřilo 800 tisíc jednorázových kelímků. To je 3400 odpadkových košů o objemu 50 litrů.

"V sodovkárně jsme lpěli na vratných lahvích a českém výrobku, ale v devadesátých letech pro to nebyla vhodná doba. Oblíbené bylo zboží ze Západu, obchody preferovaly PET lahve, a když cukr dvojnásobně podražil, už jsme to nemohli utáhnout. Dnes by asi naopak sodovkárna v našem pojetí fungovala," domnívá se Děpold Czernin.

Očekává, že během letošních Brněnských Vánoc se vratným systémem prodá až milion porcí. "Naše hrníčky s Ježíškem jsou z kvalitního porcelánu od společnosti Český porcelán z Dubí. Jeden váží 200 gramů a je to rozdíl, když držíte běžný reklamní hrneček z Číny, který váží kolem 350 gramů," porovnává investor do pravých českých hrníčků. Na ně si půjčil, jinak aktivity spolku podporují různí partneři. Kupříkladu firma O2 vypomáhá s propojením brigádníků při distribuci hrnků. "Naši závozníci běhají po trzích s tablety, aby vše uřídili. Letos je v Brně asi 80 stánků," říká Czernin, otec pěti dětí. Nejstarší šestadvacetiletá dcera Štěpánka je v projektu zapojena jako manažerka, pomáhá však celá rodina.

Ježíšek a korupce

Spolek dobrovolníků, kterému Děpold Czernin předsedá, uděluje patronát nad různými vánočními akcemi. Oslovuje také tuzemské firmy, aby své zboží v adventním čase nabízely jako dárky od Ježíška. Úspěšně se toho chopil kupříkladu Břevnovský klášterní pivovar. "Před rokem jsme společně oblékli vánoční speciál do etikety s Ježíškem. V pivovaru předpokládali, že prodají 1200 lahví, ale byl to skoro trojnásobek. Kupovaly je i firmy jako dárek," potěšilo Ježíškova patrona, který se jinak věnuje reklamní činnosti.

Že dárky odpradávna nosil Ježíšek, dokládá šlechtický potomek na prvních zmínkách z doby Václava IV. Jistý benediktinský mnich napsal, že lidé si zvykli vzájemně se obdarovávat na paměť velkého zjevení, narození Božího syna. Kritizoval, že obdarovávání se zvrhává v to, že někteří lidé vlivným osobám dávají příliš velké dary, aby si je zavázali. To ale není tradice, kterou by chtěl Děpold Czernin oživovat.

Související