Pružněji reagovat na poptávku pracovního trhu, lépe studenty připravit na praxi a hlavně posílit svou nezávislost. Nejen to si slibuje brněnská Masarykova univerzita od nové akreditace, která umožní studentům hlásit se do nové formy studijního programu. V něm si budou moct zvolit kombinaci hlavního a vedlejšího oboru.

Masarykova univerzita ve středu požádala o akreditaci pro 23 studijních oblastí. Výuka by měla lépe reagovat i na potřeby Průmyslu 4.0 a zaměstnavatelů, stejně jako vědecké sféry. Vedlejší obory budou vysokoškolákům více nabízet studium digitálních technologií.

Takzvaná institucionální akreditace je oprávnění, na základě kterého může vysoká škola samostatně utvářet, schvalovat a uskutečňovat studijní programy. Uděluje ji na deset let Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Rozhodnout má do 150 dnů, tedy do května příštího roku, oznámilo v pátek vedení univerzity na tiskové konferenci. Pokud by tedy žádost univerzity, která mění i své logo, byla úspěšná, mohla by škola už od jara příštího roku studijní programy samostatně schvalovat a měnit.

Studenti si budou moct vybrat například z bezpečnostních oborů, neučitelské pedagogiky, věd o Zemi, sociální práce, ale i tradičních oblastí jako jsou právo, psychologie, učitelství, matematika nebo všeobecné a zubní lékařství. "Věříme, že s většinou navržených oblastí uspějeme," řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle prorektora pro studium Michala Bulanta jde o běžný standard západních vysokých škol. Každý studijní program bude každých pět let procházet kontrolou.

Nyní se na devíti fakultách Masarykovy univerzity intenzivně pracuje na nové podobě studijních programů. Uchazeči se do nich budou poprvé hlásit už od podzimu příštího roku. Výuka v nových programech by měla začít v akademickém roce 2019/2020. Pravidla se mění kvůli novele zákona o vysokých školách.

Nejen to ale přimělo školu ke změnám. Někteří vysokoškoláci totiž potřebují delší čas na rozhodnutí o svém konkrétním zaměření. Až 40 procent jich totiž předčasně skončí, protože hned na začátku neví, co přesně chce studovat. Mezioborová struktura studia a pozdější volba specializace by měla proto pomoct neúspěchy ve studiu snížit.

O změnách diskutuje univerzita i se zástupci zaměstnavatelů. "Nemyslíme si, že nabídka studia by měla podléhat jejich krátkodobým potřebám. Vedeme proto se zaměstnavateli kultivovanou debatu o střednědobém a dlouhodobém směřování," uvedl Bek. Ten se pravidelně potkává se zástupci firem, od nichž prý zaznívají často protichůdné požadavky. Někteří akcentují krátkodobé hledisko a chtějí, aby z univerzity přicházeli naprosto zaškolení lidé. Čím dál více zaměstnavatelů si ale podle Beka uvědomuje, že toto není ta správná cesta. Že potřebují mnohem více kompetencí a teoretických znalostí, které absolvent rychle dokáže aplikovat v konkrétním prostředí. A firmy si je pak dále školí.

Masarykova univerzita má řadu programů, které míří na veřejnou sféru, například zdravotnictví nebo právo. Jiné fakulty ale své absolventy zaměřují na uplatnění v průmyslu a informačních technologiích. Tam je poptávka výrazná. "A samozřejmě zaměstnavatelé často řeší velmi konkrétní problémy. Už dávno například umožňujeme těsnou spolupráci u diplomových témat i projektů," poznamenal Bek.

Změny by měly odpovídat potřebám Průmyslu 4.0, za nímž jdou i velké proměny pracovního trhu. "My bychom rádi využili naší proměny studia k tomu, že téměř bez omezení bychom chtěli studentům umožnit získávání vedlejšího oboru (minoru) z oblasti informatiky. Protože vlna digitalizace a robotizace v průmyslu bude nepochybně vyžadovat, aby mnohem větší okruh lidí byl gramotný v oblasti informačních technologií," řekl HN Bek.