reklama

Druhý život komunisty: Z agitátora, který hájil bití studentů, až do sněmovny. Proti ženě jsem použil obušek dvakrát, byl jsem ohrožen, řekl kdysi Ondráček

Extra
Čtěte více: KSČM | GIBS | komise | sněmovna
  • Osmačtyřicetiletý Zdeněk Ondráček, v roce 1989 příslušník pohotovostního útvaru a nyní poslanec za KSČM, je dnes jedním z nejvýraznějších politických symbolů předlistopadového režimu.
  • Dokud byl policistou a kriminalistou, veřejnost mu jeho minulost nepřipomínala.
  • Po odchodu do civilu obnovil členství v komunistické straně, vstoupil do vysoké politiky a prezentuje se jako kritik bezpečnostních poměrů a českého členství v NATO.
jarvis_5a296d30498e34d8c9417dc5.jpeg Zdeněk Ondráček, v roce 1989 příslušník pohotovostního útvaru a současný poslanec za KSČM, je dnes jedním z nejvýraznějších politických symbolů předlistopadového režimu. Foto: ČTK

Není prý v českém parlamentu vhodnější kandidát na šéfa sněmovní komise pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) než Zdeněk Ondráček, tvrdí komunisté. Vzato jejich logikou je to pravda. Listopadový agent Ludvík Zifčák alias mrtvý student Martin Šmíd zákonodárcem není, poslední šéf StB Alojz Lorenc vesele podniká na Slovensku a Milouš Jakeš je přestárlý. Osmačtyřicetiletý Ondráček, v roce 1989 příslušník pohotovostního útvaru a současný poslanec za KSČM, je asi nejvýraznější politický symbol distance od demokratické policie i její inspekce.

Přesvědčit se o tom mohli třeba letos koncem června účastníci fóra Jsi bezpečná, Česká republiko?, iniciovaného proruským hnutím BOS, které mimochodem spoluzaložil adept na post ministra vnitra Lubomír Metnar. Policejní podplukovník ve výslužbě Ondráček tam po boku dalších předlistopadových i polistopadových důstojníků a expolitiků bez servítků ventiloval svůj odpor k polistopadové proměně bezpečnostních složek. "Pánové podplukovníci, plukovníci a generálové, mnozí z vás jste byli po roce 1989 u toho, když to šlo do kopru. Teď je krásné konstatovat, že je to všechno v hajzlu. Ano, my víme, že to je v hajzlu, ale musíme také říct, kdo k tomu směřoval a proč jsme se do toho hajzlu dostali," volal po revanši.

Nikdo z přítomných neoponoval. Naopak někdejší komunistický plukovník Zdeněk Zbytek, nyní byznysmen a přítel prezidenta Miloše Zemana, Ondráčka pochválil. "Jste jeden z mála, který mluví věcně, konstruktivně a zastává se toho pravého pohledu našich politiků na bezpečnostní problematiku," vystřihl poklonu muži, jemuž se dodnes přezdívá "komunistická mlátička".

Jablko blízko od stromu

Ondráček své dávné angažmá u elitní policejní jednotky, určené k potlačování odporu občanů proti komunistické diktatuře, bagatelizuje. "V roce 1989 mně bylo devatenáct let. Byl jsem jedním ze stovek příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří se na denním studiu střední policejní školy připravovali na své budoucí povolání," řekl před pár dny HN. Na námitku, že během brutálně rozehnaných demonstrací v průběhu takzvaného Palachova týdne aktivně zasahoval v ulicích, jenom mávne rukou: "Spolu se stovkami svých kolegů."

O náhodu, tedy že by se mladý muž z podkrkonošského městečka Žacléř jen ocitl ve špatnou dobu na špatné straně barikády, ale nešlo. Syn horlivého komunisty Jaroslava Ondráčka, který byl v letech 1976 až 1989 členem ústředního výboru Komunistické strany Československa, začal svou profesní dráhu jako papírenský dělník. Před nástupem na vojnu v roce 1988 se rozhodl pro kariéru normalizačního "esenbáka". V rámci výcviku byl přidělen do Pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti a v srpnu 1989 vstoupil do KSČ. Anonymní řadovou "mlátičkou" však přestal být už v lednu toho roku. Nadřízení si jej coby ideového agitátora čety vybrali, aby v televizi hájil mlácení demonstrantů během Palachova týdne.

"Skupina lidí v davu po nás házela podomácku vyrobené kostky nebo dřevo, možná i kamení," tvrdil Ondráček. Demonstranti prý měli u sebe řetězy, kudly, zbraně a jehlice na pletení.

Mediálně se tehdejší nadstrážmistr Ondráček zviditelnil i po zásahu na Národní třídě. "Je-li dav agresivní, velí se ‚Za použití obušků vpřed‘, ale vůči ženám se obušky nepoužívají. Celkem jsem jej proti ženě použil dvakrát, to když jsem byl ohrožen," popsal pro časopis Mladý svět.

Později se ukázalo, že zmlácení bezbranných studentů obhajoval i Ondráčkův otec na zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989, kde v projevu citoval synova slova. "A on mi říká: ‚Tati, my jsme neprovedli nic horšího, než jak jsme zasáhli v lednu. Za to jsme byli tenkrát pochváleni, a dokonce myslím i někdo povýšený.‘ Dneska z nich děláme gaunery a lumpy, stavíme je proti dělnické třídě," hřímal hrdina socialistické práce Jaroslav Ondráček.

Návrat Jakešova obránce

Přes to všechno veřejnost na Zdeňka Ondráčka v následujících letech zapomněla. Mladý policista si po odchodu z pohotovostního pluku doplnil vzdělání (po studiu na několika vysokých školách získal tituly JUDr., PhDr. a Ph.D.), jako kriminalista ukončil členství v komunistické straně a dotáhl to až na Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Vedl mimo jiné vyšetřování případu Opencard nebo rozkrýval kauzy bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala. Nikdo mu jeho minulost nepřipomínal.

Zdeněk Ondráček
Kresba: Pavel Beneš

Zvrat nastal po roce 2010. Ondráček odešel od policie a začal podnikat. Za KSČM se stal zastupitelem v Trutnově a v roce 2012 vstoupil do strany. Vzápětí se díky preferenčním hlasům dostal do zastupitelstva Královéhradeckého kraje a roku 2013 jej druhé místo na kandidátce KSČM vyneslo do Poslanecké sněmovny, kde působí dodnes.

Mnozí to vzali jako provokaci. Vznikla petice, vyzývající Ondráčka k rezignaci. Tehdejší místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek promluvil v červenci 2014 ve sněmovně o "komunistické mlátičce, u níž je úplně jedno, jestli byla nebo nebyla na Václavském náměstí, protože to prostě byl komunistický fízl a jeho názory nelze brát vážně". Jenže rozjetou politickou kariéru předlistopadového "hrdiny" už nešlo zastavit.

Stal se členem sněmovní komise pro kontrolu BIS, navrhl ořezat rozpočet Ústavu pro studium totalitních režimů o 90 milionů korun, navštívil proruskou oblast ukrajinského Donbasu. V listopadu 2016 byl Ondráček v čele 64 předkladatelů návrhu na znovuzavedení trestu za hanobení prezidenta republiky.

Také výrazně hájil zájmy exkolegů v uniformě. "Když jsme schvalovali zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tak jsem přes velký odpor ministra financí zaťal sekeru do státního rozpočtu ve výši dvě a půl miliardy korun," chvástal se letos na jaře, že prosadil zvýšení rizikového příplatku policistů a hasičů od roku 2019 až na 10 tisíc korun. Stál i za loňským návrhem poslance Stanislava Humla, jímž bylo zrušeno zdanění výsluh policistů a vojáků.

Od svého odchodu z policie Ondráček tvrdě kritizuje poměry v bezpečnostní sféře, ale v žaludku mu leží třeba i Severoatlantická aliance. "USA chce od nás, členů NATO, 850 miliard dolarů ročně za ochranu. Jestli vy chcete pokračovat v tomto spolku, já rozhodně ne," agitoval na zmíněném bezpečnostním fóru. Veřejně však takto otevřeně nemluví. Na dotaz HN ohledně předlistopadové minulosti uvedl, že k věcem před rokem 1989 se nevyjadřuje. "Prostě když nechci, tak vám neodpovím. Já také umím dělat výslechy," připomněl svou kvalifikaci kriminalisty.

Normální normalizace?

Odbornou erudici Ondráčka vyzdvihuje i KSČM, když dnes − navzdory pochybnostem vítěze voleb ANO − trvá na jeho nominaci do čela sněmovní komise pro dohled nad GIBS. "Nevidím důvod, proč by neměl být nominandem právě na tuto funkci, když má jeden z nejvyšších stupňů bezpečnostní prověrky," soudí předseda KSČM Vojtěch Filip. Další strany to však vidí jinak.

"Představuje člověka, který aktivně s pendrekem v ruce hájil totalitní režim a mlátil naše lidi," vadí šéfovi klubu lidovců Janu Bartoškovi. Podle poslankyně Jany Černochové z ODS není o Ondráčkových odborných předpokladech pochyb. Za mnohem důležitější prý ale považuje, že je symbolem lednových událostí v roce 1989.

Tajné hlasování o šéfovi komise, jež ve sněmovně proběhne asi až v lednu, tak bude i testem, zda poslanci považují normalizaci opět za normální.

S přispěním Veroniky Neprašové

Jan Štětka
Přeposlat
Diskuse
reklama

Chicagská burza zahájila obchodování s termínovanými kontrakty na bitcoin. Během prvních minut se cena vyšplhala nad 16 tisíc dolarů

Kariérní řád půjde oživit jen těžko, učitele by měli hodnotit spíše ředitelé škol, řekl Zemanovi kandidát na ministra školství Plaga

Světový prodej zbraní loni vzrostl. Kvůli mezinárodnímu napětí státy poprvé od roku 2010 přestávají šetřit na obraně

Unikátní volební model Univerzity Karlovy: Prezidentskou volbu vyhraje na 90 procent Zeman, nebo Drahoš

Autobusovým nádražím v centru New Yorku otřásla exploze, zraněného útočníka policie zatkla

reklama