reklama

Na vysokorychlostní tratě bude vpuštěna i nákladní doprava, maximální rychlost se tím sníží na 250 kilometrů v hodině

  • Na vysokorychlostních tratích, které by v Česku v budoucnu mohly vzniknout, bude smět jezdit i nákladní přeprava.
  • Ministerstvo dopravy tak plánuje využívat trať v době, kdy na ní nebudou přepravováni cestující.
  • Smíšená doprava by se týkala například úseku mezi Prahou a Berounem nebo Brnem a Přerovem.
Vysokorychlostních trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu - Ilustrační foto. Vysokorychlostních trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu - Ilustrační foto. Foto: HN - Libor Fojtík

Ministerstvo dopravy plánuje na budoucí vysokorychlostní tratě pustit i nákladní dopravu. Ta by mohla kapacitu těchto tras vyplňovat v době, kdy po ní nepojedou vysokorychlostní vlaky pro cestující. Smíšený provoz by tak mohl být na 30 až 40 procentech budoucích vysokorychlostních tratí. Maximální rychlost na takovýchto úsecích se tím ale sníží. Na středeční konferenci k budoucnosti železnice to řekl ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna.

Úseky se smíšeným provozem připadají v úvahu například na trasách mezi Prahou a Berounem, Ústím nad Labem a Drážďany, Brnem a Přerovem, nebo v úseku mezi Vranovicemi a Břeclaví, uvedl Sosna. Naopak na hlavní vnitrostátní trati mezi Prahou a Brnem nákladní vlaky na vysokorychlostní trať smět nebudou. Tu chce ministerstvo v maximální míře využít pro osobní dopravu.

Zatímco vysokorychlostními úseky pouze pro osobní dopravu budou moci vlaky projíždět rychlostmi převyšujícími 300 kilometrů v hodině, smíšené trati budou podle zkušeností z ciziny projektovány na maximální rychlost 250 kilometrů v hodině. Důvodem pro vznik smíšených tras je požadavek nákladních dopravců.

Nově vzniklá časová okna na běžné železnici plánuje ministerstvo dopravy zaplnit objednávkou dalších rychlíků, které zlepší osobní dopravu mezi významnými městskými aglomeracemi. Nyní je většina nákladních vlaků vedená rychlostí do 100 kilometrů v hodině. Zrychlení alespoň části přeprav o 150 kilometrů za hodinu pak bude mít podle ministerstva dopravy význam i pro nákladní dopravce.

Vybudování sítě vysokorychlostních tras schválila vláda letos v květnu. Předpokládaná spojení napojují české aglomerace do Německa na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Trasa Praha–Brno má jižní variantu přes Benešov a Jihlavu a severní přes Havlíčkův Brod. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do Vratislavi.

Zatím jde ale o projekty, které jsou v začátcích. Nejlépe připravené je železniční spojení z Prahy do Drážďan. V tomto případě je reálné, že by se s výstavbou prvních úseků začalo v roce 2028. Celá vysokorychlostní trať k německým hranicím by se stavěla podle odhadu ministerstva dalších 15 let.

ČTK, prp
Přeposlat
Diskuse
reklama

Chicagská burza zahájila obchodování s termínovanými kontrakty na bitcoin. Během prvních minut se cena vyšplhala nad 16 tisíc dolarů

Kariérní řád půjde oživit jen těžko, učitele by měli hodnotit spíše ředitelé škol, řekl Zemanovi kandidát na ministra školství Plaga

Světový prodej zbraní loni vzrostl. Kvůli mezinárodnímu napětí státy poprvé od roku 2010 přestávají šetřit na obraně

Unikátní volební model Univerzity Karlovy: Prezidentskou volbu vyhraje na 90 procent Zeman, nebo Drahoš

Autobusovým nádražím v centru New Yorku otřásla exploze, zraněného útočníka policie zatkla

reklama