Možná že víc dětí najde letos pod stromečkem herní konzoli, než kolik tam bude od Ježíška lyží. V USA, v alpských zemích, v Česku i jinde. Lyžování − ať už sjezdové, běžecké, skoky nebo i snowboard a další disciplíny − není z mnoha důvodů tak atraktivní a sexy aktivitou, jakou bylo dřív. A ti, kteří se v lyžařském průmyslu pohybují, se s tím snaží něco udělat.

Konkrétně šéf Mezinárodní lyžařské federace (FIS) Gian-Franco Kasper je v čele organizace, která řídí toto sportovní odvětví, už dvacet let. Zvolen do jejího vedení byl v Praze na kongresu v roce 1998, přičemž už od 70. let působil ve FIS jako sekretář. Z vývoje, který jeho sport "postihl" a kterému se snaží FIS čelit, sice je trochu smutný, ale věří, že se negativní trend poklesu zájmu o lyžování, pokud se na to půjde správně, podaří aspoň zbrzdit.

"Naše zlaté časy byly 80. a 90. léta. Pro spoustu zemí to byl s velkým náskokem zimní sport číslo jedna. Když jste pustil televizi a byl tam nějaký závod, lidi to zajímalo," poznamenává Kasper. Co se lyžování na jeho vrcholové úrovni týče, možná se prý trochu zapomnělo na diváky. "Třeba skoky na lyžích asi není pro laiky snadné sledovat a rozumět jim, máte body za vítr a kdoví co," říká šéf FIS.

Pro představu ukázkový příklad: skokan skočí 123 metrů na můstku K120 (značka pro hranici délky posledního bezpečného dopadu je 120 metrů). Rozhodčí udělí známky za styl například 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3 x 1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. Nejvyšší (19) a nejnižší (18) známka se škrtá a za styl pak získává 55 bodů. Celkově tedy získal 120,4 bodu. Ale pozor. To ještě není vše. Pokud foukalo skokanovi do zad, ještě se mu přičítají, pokud proti, tak odčítají body odpovídající násobku takzvaného větrného koeficientu.

Jasné, jednoduché. Chápete? Možná i proto se český skokan na lyžích Jakub Janda dal radši na politiku.

No a pak severská kombinace, kombinace v alpském lyžování a další. Složitostí je spousta.

Lyžování obecně má ale problémů víc. "Musíme pracovat na tom, jak lidi dostat ven na sníh, aby si to všechno zkusili. A úvahy o tom, že se e-sport − tedy videohry − začlení do programu olympiád, rozhodně nejsou správnou cestou," soudí Kasper.

Sjezdovky 23 hodin denně

Pravidla a samotné lyžařské disciplíny se mění i jinak, přibývá týmových soutěží včetně těch ve sjezdu. Rozšiřuje se paralelní slalom, kdy na kopci v jeden čas diváci mohou sledovat dva jezdce zároveň, množí se atraktivní noční závody, snowboardové soutěže jsou spíše než závodem jakýmsi festivalem, který má být blíž duši mladých.

Mnozí oponenti současného vedení FIS mají rovněž pocit, že lyžování by se mělo snažit samo sebe víc prodávat, lépe komercializovat skrze sponzory. Což by mělo přinést více peněz a větší možnosti. Po vzoru formule 1. "Snažíme se jít cestou dlouhodobých silných partnerství a nepolepovat závodníky a dějiště závodů reklamami odshora dolů," vysvětluje Kasper dlouhodobou strategii FIS. "S penězi nemáme problém," dodává.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se