reklama

Koketovat s extremisty už není tabu. Projevy nenávisti přestávají být překážkou pro vlivné politické funkce

  • V posledních týdnech přibývá projevů rasové nesnášenlivosti, výstup tajemníka SPD ve sněmovně přesto někteří vysocí politici nekomentují.
  • Podle odborníků jsou Češi k extrémním projevům shovívavější než dřív.
  • Průzkumy potvrzují nárůst xenofobie v posledních letech.
jarvis_5a09f73f498e08968654fa36.jpeg SPD Tomia Okamury má šanci na vedení bezpečnostního výboru ve sněmovně, v minulosti byli extremisté v izolaci. Bude záležet na lídrovi ANO Andreji Babišovi. Foto: Marek Pátek / CNC / Profimedia

Když si Čína loni na podzim stěžovala na schůzku českého ministra kultury s dalajlamou, čtveřice nejvyšších ústavních činitelů ji ve společném prohlášení rychle ujistila, že nepochybuje o čínské svrchovanosti nad Tibetem.

Když je ale namístě odsoudit rasovou nesnášenlivost, dokonce i na půdě sněmovny, politické špičky se k žádným důrazným prohlášením nemají, natož aby se ohradily společně.

V posledních týdnech vyvolalo pobouření hned několik xenofobních, či až rasistických projevů − útok na mladíka afrického původu v pražské tramvaji, nenávistné komentáře k fotografii s romskými a arabskými dětmi z teplické základní školy nebo výlevy tajemníka SPD Jaroslava Staníka v poslanecké restauraci o Židech, homosexuálech a Cikánech, kteří "by měli jít do plynu".

Někteří politici sice Staníkovy slovní útoky, namířené i na ministryni Mi­chaelu Marksovou (ČSSD), odsoudili, jiní se ale zdráhají. Například premiér Sobotka z ČSSD ani jeho pravděpodobný nástupce Andrej Babiš (ANO) je na žádost HN nechtěli komentovat.

"Čím víc budeme tyto věci politicky řešit, je nebezpečí, že to u řady lidí, kteří na to nemají jasný názor, vzbudí sympatie," vysvětluje předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), proč sice skandální výroky tajemníka SPD odsuzuje, ale nechce se příliš hlasitě proti nim ohrazovat. Obává se, že by z toho těžilo právě hnutí Tomia Okamury.

Zdrženlivý je i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Uznává sice, že se v Česku znovu častěji začínají objevovat rasistické projevy, o slovech tajemníka SPD ve sněmovně se ale bavit příliš nechtěl.

"Je to jen nějaký zaměstnanec toho spolku, o kterém si myslím svoje, tak mě to moc nepřekvapilo."

Podle odborníka na politický extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity jsou politické elity nyní k nenávistným projevům shovívavější: "Ve společnosti byly tyto názory rozšířeny vždy, ale výrazně se rozmohly v souvislosti s migrační krizí a současnou vlnou terorismu."

Silnější podhoubí k nevraživosti vyplývá i z průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd. Ještě v roce 2005 si nepřálo za souseda člověka s jinou barvou pleti 22 procent oslovených, letos v březnu už 38 procent.

Zvýšil se také odstup vůči cizincům obecně a lidem s jiným náboženským přesvědčením − ve všech třech kategoriích podle CVVM netolerance skokově narostla po teroristických útocích islamistů v Evropě.

Politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy říká, že čeští politici nikdy nechápali projevy rasové nenávisti jako téma, k němuž je třeba se vyjadřovat. Výjimkou byla skinheadská vražda súdánského studenta Hassana Elamina Abdelradiho v roce 1997. Ta vyvolala masovou demonstraci, na níž vystoupil i tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman.

Současný prezident tehdy rasismus ostře kritizoval a po tehdejší vládě požadoval rozhodný postup proti skinheadům.

Dnes už ale tak jednoznačně nemluví. Staníkovy výroky sice odsoudil, taktéž ale prohlásil, že k útokům, jako byl ten v pražské tramvaji, dochází čas od času bez ohledu na barvu pleti. Zeman také řekl, že by mu nevadila účast Okamurovy SPD ve vládě.

Podle Charváta je více než u politiků cítit změna u veřejnosti a médií, jež se vůči xenofobii neohrazují tak důrazně jako dřív. "V minulosti to většinou vypadalo tak, že rasistické výroky se ve slušné společnosti neříkají a ten, kdo se jich dopustil, byl po nějakou dobu aspoň mírně ostrakizován. A tohle už nějakou dobu nevidíme, posun je zřetelný," zdůrazňuje politolog.

Atmosféra ve společnosti se odráží i v současných povolebních jednáních.

Pravicově extremističtí republikáni Miroslava Sládka se v 90. letech ve sněmovně nedostali prakticky k žádným významným funkcím. Nyní však má Okamurova SPD šanci usednout v čele klíčového bezpečnostního výboru, který se dostává k informacím od policie i tajných služeb. Hnutí ANO by mohlo tuto funkci "zobchodovat" za podporu své menšinové vlády. Staníkův výstup však způsobil, že někteří poslanci ANO jsou proti, například Martin Kolovratník nebo František Petrtýl.

Tomáš Pergler, Kateřina Frouzová, Lukáš Prchal
Přeposlat
Diskuse
reklama

Na Václavském náměstí vystoupili i prezidentští kandidáti. Horáčkovi to nebylo umožněno, Hilšer mu nabídl část svého času

Tisíce lidí si připomínají události 17. listopadu. Babiš s Okamurou sklidili kritiku

V Mladé Boleslavi začne Škoda Auto vyrábět elektromobily. První vozy vstoupí na trh od roku 2020

Tesla představila elektrokamion a modernizovaný vůz Roadster. Někteří analytici firmu kritizují, že vyrábí "drahé hračky" a nedbá na zisk

Výročí 17. listopadu je poslední svátek, který lidé v Česku ještě opravdu slaví, říká historik Jiří Padevět

reklama