Barma vyměnila generála odpovědného za operace v Arakanském státě, informovala v pondělí barmská armáda.

Kvůli tažení vojska proti rohingské menšině odsud uteklo od konce srpna přes 600 000 muslimských Rohingů. O uprchlické krizi hodlá jednat americký ministr zahraničí Rex Tillerson během své nadcházející návštěvy.

Armáda neposkytla žádné vysvětlení, proč byl generál Maun Maun Sou z čela západního velitelství v Arakanském státě stažen. "Nevím, z jakého důvodu byl odvolán," řekl agentuře Reuters generálmajor Ei Lwin. "Nebyl přesunut na jinou pozici, ale byl zařazen do rezervy," upřesnil. Na jeho místo byl v pátek jmenován brigádní generál Sou Tin Nain, dodal.

Výměna generála v Arakanském státě se uskutečnila před středeční návštěvou amerického ministra zahraničí, od nějž se očekává, že barmským generálům předá ostré poselství kvůli krizi rohingských uprchlíků. Barmskou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij Západ kritizuje za to, že nedokázala násilí páchanému v Arakanském státe učinit přítrž.

Analytici ale upozorňují, že nad kroky generálů má Su Ťij jen malou kontrolu.

Američtí senátoři tlačí na přijetí zákona, který by zavedl ekonomické a cestovní sankce proti barmské armádě a jejím obchodním zájmům.

Poslední tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů bylo zahájeno poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na několik policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě.

OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn operace vlády považuje za "učebnicový příklad etnické čistky". Barma obvinění odmítá.

Pramila Pattenová, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů v neděli obvinila barmskou armádu, že vede organizovanou kampaň znásilňování a dalších zločinů proti lidskosti. Dodala, že tuto záležitost předloží Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu (ICC).

Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.

Příslušníkům menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v barmském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.