reklama

Ceny rostou, doženou to platy?

Čtěte více: ceny | plat | inflace | mzda
  • Vnímání inflace je kvůli raketově rostoucím cenám nemovitostí i nájmů vyšší.
  • Růst platů prý vše vynahradí, otázkou je, jestli na něj podniky budou mít.
  • V Česku a vlastně v celé západní Evropě vyrůstá generace mladých, pro kterou je tradiční model auto - vlastní byt/dům - dítě nedostupný.
Julie Hrstková. Julie Hrstková. Foto: HN - Matej Slávik

Centrální bankéři jsou, jak víme, případně jak nám občas připomenou, neomylní. Coby hlídači inflace mají vždy pravdu, což koneckonců potvrzují i poslední data. Inflace je sice vyšší, než očekávali analytici, ale do modelu ČNB se vejde. Prostě vše běží podle prognózy, která počítá s vyšším růstem cen, a tedy i s postupným zdražením peněz.

Tentokrát rostly rychleji potraviny, především máslo (pamatujete na nedávnou máslovou horečku a limity másla na osobu?), a také "překvapivě" stouply i ceny zeleniny, jak se tak na podzim stává. Inflace si navíc všimla i "kapku" dražších nemovitostí, což se projevilo vyšším nájemným. Až potud je vlastně vše v pořádku.

Problém je, že inflace ve skutečnosti neříká nic o tom, jak se máme a jak se budeme mít. A hlavně na co všechno budeme mít. I proto je vnímaná inflace, tedy to, jak pociťujeme růst cen, vyšší. Nejen v Česku.

Jestliže se podle studie ING téměř polovina lidí v Evropě vzdala myšlenky na to, že si někdy koupí vlastní byt či dům, protože si na něj nikdy nevydělá, znamená to problémy na trhu s byty. Nejen současné, tedy prudký růst cen nemovitostí, který neodpovídá růstu kupní síly nebo životní úrovně obyvatel, ale také budoucí. A nejde "jen" o to, že podle ING je se svou bytovou situací spokojeno vyšší procento vlastníků než nájemníků, takže se zdá, že více lidí bude v budoucnu pociťovat neuvěřitelnou frustraci. Drahé nemovitosti znamenají vysoké nájemné. Ceny nemovitostí v Česku ve druhém čtvrtletí stouply meziročně o 13,3 procenta, nejvíc v unii, nájmy podle zpráv z realitních kanceláří v průměru o desetinu. I přes zvýšení úrokových sazeb a zpřísnění hypoték, které letos v září poprvé propadly oproti loňskému roku, se zatím nezdá, že by nemovitostní trh čekal nějaký výprodej.

To znamená, že v Česku a vlastně v celé západní Evropě vyrůstá generace mladých, pro kterou je tradiční model auto − vlastní byt/dům − dítě nedostupný. Jistě, existuje sdílená ekonomika. Kdo si však dokáže reálně představit, že sdílí byt nejen s rodiči či přáteli, což už se stává normou, ale také s prarodiči, vlastními dětmi a jejich dětmi? A jak dlouho bude za takové situace fungovat skutečně volný trh s byty, který lze definovat: pronajmu svůj byt, komu chci a za kolik chci? Regulace nájemného, které považujeme za komunistický vynález, zavedlo už Československo za první republiky. Právě proto, že se ukázalo, že rychle rostou ceny nemovitostí, ceny nájmů a také počty lidí bez domova. Sice šlo o reakci na poválečný stav definovaný nedostatkem bytů, ale jejich významné zdražení a nedostupnost mohou regulaci přivolat úplně stejně.

Podle analytiků růst cen vlastně nevadí, protože díky ekonomické konjunktuře začaly podniky nabírat lidi, rekordně stoupla zaměstnanost, odbory začaly konečně fungovat a platy růst. Bonusy, třinácté a další platy prý rostoucí ceny bez problémů vynahradí. Mzdy podle statistiků letos v prvním pololetí rostly v průměru o 6,5 procenta, což je více než dvojnásobek oproti inflaci. K pořízení nemovitosti by ale byl potřeba minimálně dvojnásobný růst. Ten prý přijde napřesrok, slibují odboráři.

Kdo si ale listuje ve firemních výsledovkách, začíná tušit, že to nebude úplně jednoduché. Zejména ne u exportérů. Levná koruna, tedy tři a půl roku trvající intervenční perioda České národní banky, která nedovolila koruně posílit nad 27 korun za euro, je pryč. Koruna posílila o pět procent a nějak se nezdá, že by se chystala k znovuoslabení, zejména bude-li ČNB zvyšovat úroky. Firmy díky nízkým úrokovým sazbám nakoupily technologie, rozšířily výrobu a nabraly spoustu lidí. Souběh levné koruny, zahraniční konjunktury, levných peněz a levné pracovní síly ale skončil. Mzdová vyjednávání sice z pohledu odborářů vypadají nadějně, ale dlouho tento boom trvat nebude.

Pak je tady otázka zhodnocení peněz. Ve chvíli, kdy se inflace blíží ke třem procentům a úroky na vkladech zůstávají na nule, to znamená tříprocentní reálnou ztrátu. To samé platí i pro dlouhé peníze, především pro úspory v penzijních fondech. Tzv. nové penzijní společnosti zhodnotily peníze zhruba o jedno až dvě procenta, konzervativní jsou na tom ještě hůř. Coby zhodnocení peněz na stáří to nevypadá nadějně.

Pokud odhlédneme od čísel a podíváme se na realitu, o zázrak nejde. Inflace se bezpochyby vyvíjí v souladu s modelem. Reálný život ale namodelovat nelze.

Julie Hrstková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Akcie pražské burzy jsou na tom nejlépe od krize. Optimistické jsou i předpovědi na příští rok

Velký přehled mezd: Nejvíc přidáno letos dostali řidiči nebo prodavačky. Nejrychleji rostou výplaty na Plzeňsku

Umění je dobrá životní pojistka, říká Mária Gálová, ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum

Už není kde brát lidi. Firmy v Česku proto experimentují s roboty, investice se vrátí za 195 dní

Dubajská Airshow skončila, aerolinky si objednaly letadla za více než 100 miliard dolarů

reklama