reklama

České jádro: politika, která bolí

Čtěte více: ČEZ | budoucnost | jaderná energetika | stát
  • Výsledky ČEZ zatím ponechaly politiky chladnými, hlavní je, že dividenda zůstává podle předpokladů.
  • Budoucí vývoj ovšem záleží na tom, jestli se ČEZ s podporou státu pustí do výstavby jaderných bloků.
  • Variant je několik, všechny jsou ale z krátkodobého hlediska politiků ztrátové.
Julie Hrstková, komentátorka HN. Julie Hrstková, komentátorka HN. Foto: HN - Jan Schejbal

Zatímco Velká Británie nedávno potvrdila své rozhodnutí postupně do roku 2025 odstavit všechny uhelné elektrárny, v Česku nic podobného žádná z rozhodujících politických stran nepožaduje. ČEZ proto mohl v klidu, bez politických komentářů, oznámit výsledky za třetí čtvrtletí. Ty možná lehce zaostaly za očekáváním analytiků, nicméně odhadovaný čistý zisk a z toho plynoucí dividenda zůstávají dle předpokladů. Akcie ČEZ se tudíž analytikům jeví jako perspektivní. I proto, že vítěz voleb Andrej Babiš prozatím upustil od kritických poznámek na adresu vedení této největší energetické firmy v zemi.

Klíčové ovšem je, co bude s ČEZ dál. Za prvé jde o výměnu managementu, o níž se mluví již od chvíle, co se Andrej Babiš stal ministrem financí. Třikrát se Babiš, respektive ministerstvo financí pod jeho vedením, pokusil na valných hromadách zajistit v energetické firmě větší vliv. Nejdříve obsadil svými lidmi pět míst v dozorčí radě. K nim chtěl ještě jednoho navíc, nakonec ale ustoupil. Mimochodem později přeobsadil i svoje lidi − zřejmě mu nepřišli dost loajální. Potom sebral statutárním orgánům bonusy, čímž chtěl podle všeho poštvat odboráře v dozorčí radě proti managementu − neúspěšně. Koncem roku 2016 pak jím dosazení členové vedení nepodpořili současného šéfa ČEZ Daniela Beneše, když se ve funkci nechával potvrdit na další čtyři roky.

Od té doby osobní útoky přestaly, nicméně otázka, kdo bude řídit ČEZ a kam jej povede, zůstává.

Vládní energetická koncepce počítá s další výstavbou jaderných bloků. Babiš se nechal slyšet, že by je měl zaplatit ČEZ. Ten to dlouhodobě zcela jednoznačně odmítá − logicky. Těžko by soukromým akcionářům, kterých je 30 procent, vysvětloval, proč se pouští do záležitosti, která minimálně prvních dvacet let ponese ztrátu.

Stálý výbor pro jadernou energetiku proto v polovině června schválil tři varianty dalšího vývoje: za prvé, investorem nových atomových bloků by byla stoprocentní dceřiná společnost ČEZ. Problém je v tomto případě se soukromými akcionáři, kterých je 30 procent. Bez garancí státu je pro ně podobná investice nepředstavitelná, ale stát se k nim nemá.

Druhou možností je státní výkup společnosti, která má projekt na výstavbu nových jaderných bloků na starosti, a jejich stavba ze státních peněz. To by ovšem dost zamávalo se státním rozpočtem a žádalo by si to silnou osobnost, která by za to byla ochotná převzít odpovědnost. Platí totiž, že náklady by spadly do jiného volebního období než potenciální výnosy z prodeje energie z jádra "někdy v budoucnu". Ani tohle nemůže žádného politika lákat.

Konečně je tady možnost "nějak" rozdělit ČEZ. Variant je několik: na jádro a zbytek, na jádro s uhlím a na čistou energii, na jádro, uhlí a distribuci apod. Zkušenosti s podobným rozdělením existují v Německu, kde si tím prošly firmy RWE a E.ON. Obě společnosti se rozdělily na tzv. čistou a špinavou část. Samozřejmě že se chtěly zbavit i jádra (zejména když musí dávat spoustu peněz do útlumu, který má nastat v roce 2022), jenže to neprošlo. Na podzim 2015 německá vláda energetikám zákonem zakázala, aby se zbavily odpovědnosti za odstavování jaderných elektráren pomocí restrukturalizace, tedy i rozdělení společnosti. Nakonec se z původního RWE vyčlenilo čisté Innogy a ze společnosti E.ON Uniper.

ČEZ teď zkoumá, která varianta rozdělení je nejvýhodnější. Zveřejnit výsledky chce příští rok na jaře. O definitivní budoucí podobě ale nechá vedení energetické firmy rozhodnout vládu.

Což je to nejlepší, co vedení ČEZ také může udělat. Vláda je nejenže hlavním akcionářem, ale má také aspoň teoreticky v kapse peníze, které zaplatí náklady. Hlavním úkolem managementu ČEZ je proto připravit takovou variantu, která by vypadala nejlákavěji. Tedy nějaký způsob prodeje, který by nakonec státu přinesl víc, než by musel investovat do výkupu. To by problém být neměl, pokud prodá tu část společnosti, která aktuálně vynáší nejvíc. Problém naopak je, že ani jednorázově výdělečná transakce pro stát nezaplatí celou stavbu budoucích jaderných bloků. A který politik bude chtít vysvětlovat, že se zbavil "dividendové slepice", která nese miliardy ročně, v zájmu jaderné budoucnosti potomků?

Julie Hrstková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Akcie pražské burzy jsou na tom nejlépe od krize. Optimistické jsou i předpovědi na příští rok

Velký přehled mezd: Nejvíc přidáno letos dostali řidiči nebo prodavačky. Nejrychleji rostou výplaty na Plzeňsku

Umění je dobrá životní pojistka, říká Mária Gálová, ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum

Už není kde brát lidi. Firmy v Česku proto experimentují s roboty, investice se vrátí za 195 dní

Dubajská Airshow skončila, aerolinky si objednaly letadla za více než 100 miliard dolarů

reklama