reklama

Jiná realita Julie Hrstkové: Amerika v rauši - od opiátů k marihuaně

Autor HN
Čtěte více: Spojené státy | drogy | trh | lék
  • Dnes si zhruba 12,5 milionu Američanů neumí svůj den představit bez pravidelné dávky opiátů často pořizovaných na předpis od lékaře. Jejich éra však zřejmě pomalu končí.
  • Marketing už Američany úspěšně přesvědčuje, že marihuana je pro ně lepší.
  • A velké firmy cítí příležitost.
Agentura Bloomberg odhaduje, že v následujících 10 letech trh s marihuanou může v USA dosáhnout 50 miliard dolarů. Agentura Bloomberg odhaduje, že v následujících 10 letech trh s marihuanou může v USA dosáhnout 50 miliard dolarů. Foto: Profimedia

Zasněný pohled hollywoodské hvězdy Humphreyho Bogarta se většinou halil do cigaretového kouře. Cigarety byly podle americké drsné detektivní školy první pomocí pro uklidnění nervů. Detektiv si nevěděl rady? Cigareta problém zjednoduší. Přišla krásná, leč vynervovaná klientka? Co jiného může pomoci než krabička cigaret.

První pochyby o "vhodnosti kouření" přitom vyjádřil hlavní americký hygienik už v roce 1929. V roce 1964 pak vyšla souhrnná zpráva vycházející z tisíce studií o kouření, která definitivně potvrdila, že kouření skutečně škodí zdraví. V tu dobu byl už "Boggie" sedm let po smrti − zemřel na rakovinu jícnu. Na odškodnění za následky kouření se Spojené státy a tabákové firmy dohodly až v roce 1994. Tabákové firmy to tehdy přišlo na 246 miliard dolarů.

O návykovosti opiátů a jejich vlivu na zdraví na rozdíl od cigaret nikdo nepochyboval.

Amerika si prožila dvě opiátové krize − jednu na začátku 20. století, druhou pak v jeho 60.−70. letech. Přesto si dnes zhruba 12,5 milionu Američanů neumí svůj den představit bez pravidelné dávky opiátů.

Nejde přitom o narkomany ani o ty, kteří opiáty potřebují, protože mají nesnesitelné bolesti například kvůli pokročilému stadiu nádorového onemocnění. Jenom vědí, že den s Vicodinem či OxyContinem, abychom jmenovali dva nejužívanější preparáty proti bolesti, se dá přežít podstatně lépe než bez něj. Stejně jako to věděl Dr. House, hlavní postava stejnojmenného seriálu. A navíc mají požehnání lékařů. Návykové látky dostávají běžně na předpis.

Výsledky jsou děsivé. V roce 2014 zemřelo na předávkování lékaři předepsanými opiáty 25 760 lidí, víc než na klasické drogy.

Lékaři každoročně vystaví 289 milionů receptů na analgetika v množství, které by bohatě stačilo na to, aby je několikrát denně mohl konzumovat každý obyvatel USA včetně kojenců. Jde o největší objem receptů na léky spadajících do jedné kategorie. Objem trhu s legálními opiáty se pohybuje mezi 8,6 a 11 miliardami dolarů za rok. Asi nepřekvapí, že legální opiáty, stejně jako nelegální drogy označil minulý týden prezident Donald Trump za hrozbu národnímu zdraví.

Jak to všechno začalo

Zhruba do poloviny 90. let minulého století opiáty dostávali pouze ti, kteří je skutečně potřebovali. Lékaři se báli je předepisovat. Obava ze vzniku závislosti občas bránila podávat opiáty i tam, kde by byly na místě. K radikální změně názoru došlo v roce 1996. Tehdy se spojil výrobce kdysi minoritního léku OxyContin, firma Purdue Pharma, s dalším farmaceutickým výrobcem Abbott Labs.

Ti přišli s naprosto geniální marketingovou strategií. Stačilo "jen" přesvědčit lékaře, že tento lék není návykový. Roční tržby za prodej OxyContinu vylétly díky tomu ze 40 milionů dolarů v roce 1995 na tři miliardy v nejúspěšnějším roce 2010.

Přesvědčit lékaře o neškodnosti opiátu bylo vlastně nakonec docela jednoduché. Samozřejmě že mezi přesvědčovací taktiky patřily dovolené pro lékaře, placené obědy, ba dokonce v jednom případě i krabice plná koblih srovnaných tak, aby vytvářely slovo "OxyContin".

Jenže i lékaři s podporou farmaceutických firem v zádech potřebují alespoň nějaké ujištění, že je lék bezpečný. Dostali jej. Dokonce "s razítkem" odborníka.

Farmaceutické firmy se totiž odvolaly na dopis z roku 1980, který v sekci určené pro lékaře a další odborníky zveřejnil prestižní americký lékařský časopis New England Journal of Medicine. Hershel Jick, lékař z Boston University Medical Center, v něm popsal svoje zkušenosti s podáváním opiátů. Zaujal jej průzkum potenciálních vedlejších účinků.

Požádal proto svoji studentku Jane Porterovou, aby mu pomohla spočítat, kolik pacientů z jejich databáze se na podávaných opiátech stalo závislými.

"Zkoumali jsme možnost vzniku závislosti u 39 946 hospitalizovaných pacientů. Alespoň jeden z omamných prostředků dostávalo 11 882 z nich. U pacientů, kteří neměli závislost v anamnéze, jsme zjistili pouze čtyři případy s rozumně zdokumentovanou závislostí. Závislost byla považována za významnou pouze v jednom případě.

Závěrem vyplývá, že navzdory rozšířenému používání omamných látek v nemocnicích je vývoj závislostí u pacientů bez anamnézy závislostí vzácný." Tato zjištění poslal časopisu, který je zveřejnil.

Pro lékaře Jicka šlo o pouhý krátký dopis, který napsal editorovi lékařského časopisu, a v roce 1980 jeho závěry nevzbudily žádný rozruch.

O 10 let později si marketéři Purdue Pharmy z kratičkého dopisu vybrali jednu jedinou větu: závislost se týká méně než jednoho procenta uživatelů. Prezentovali ji jako absolutní fakt, který nepotřebuje žádný komentář. To, že se dopis z roku 1980 týkal výhradně nemocničních pacientů s trvalou kontrolou lékařů, nikdo neuváděl. Hlavní bylo, že opiáty nevedou k závislostem, že jsou v podstatě neškodné a přijatelné k širokému využití.

Zajímavé je, že dopis nezneužily pouze farmaceutické firmy. Ten samý časopis v lednu 2017 zveřejnil, v kolika publikacích se věta o neškodnosti opiátů objevila. Našel celkem 608 citací, přičemž jejich počet začal rapidně narůstat po marketingové kampani na OxyContin.

V článcích, které se odvolávaly na dopis z roku 1980, autoři 439 z nich (72,2 procenta) citovali pouze větu o zřídkavém vytváření závislosti na opiátech. Z 608 článků autoři 491 (celkem 80,8 procenta) neuveřejnili, že se dopis týkal pouze hospitalizovaných pacientů, kteří dostávali opiáty v nemocnici.

V roce 2001 zveřejnil časopis Time článek s názvem Méně bolesti, více zisku, kde čtenářům sdělil, že studie z roku 1980 dokázala, že "nadměrné obavy, že se pacienti stanou závislými 'na opiátech', jsou v zásadě neoprávněné".

Lze pochopit rozhořčení Hershela Jicka, který o mnoho let později řekl agentuře AP, že se cítí být ponížen a zneužit tím, jak se z jeho dopisu stala omluva pro výdělky farmaceutických společností.

Každopádně na základě jedné věty firmy Endo Pharmaceuticals, Purdue Pharma a Johnson & Johnson zaměřily svoji kampaň na to, že opiáty jsou vhodné k léčení jakékoliv bolesti. Součástí kampaní byl i sponzoring zdravotnických kurzů dalšího vzdělávání, kde lektoři popisovali výhody léčby založené na opiátech. Další marketingová kampaň sponzorovala neziskové organizace jako American Pain Society a American Academy of Pain Management, které podporovaly preskripci opioidů. Společnost Pain & Policy Studies Group při Univerzitě ve Wisconsinu dostala 2,5 milionu dolarů, aby podpořila užívání opiátů a odstranila regulaci, která v 90. letech bránila používání opiátů v medicíně. Povedlo se. Až příliš, jak se ukazuje.

Od opiátů k halucinogenům

O závislostech na opiátech nyní nikdo nepochybuje. Množství soudů, které vedou jednotlivé země proti farmaceutickým společnostem, doposud kromě pokut vedlo ke zlepšení etického kodexu firem (v návodu už konečně začaly uvádět, že opiáty jsou návykové) a k vývoji nových typů opiátů, které by už skutečně návykové být neměly, pokud je něco takového vůbec možné.

Amerika se také chystá na hromadnou žalobu. Cílem je dosáhnout podobného vyrovnání jako s tabákovými koncerny. Problém je v tom, že opiáty jsou léky a na rozdíl od cigaret nejsou volně prodejné. Farmaceutické firmy doufají, že soud vyhrají − stejně jako kdysi výrobci zbraní, kteří dokázali, že nejsou odpovědni za jejich nesprávné používání například při vraždění lidí. Farmafirmy spoléhají na to, že se jim podaří přesvědčit soud, že nejsou odpovědné za to, že lidé jejich výrobky zneužívají.

Pokuty, které doposud v jednotlivých procesech dostaly, byly za matení veřejnosti týkající se bezpečnosti a nenávykovosti opiátů, ne za zneužívání.

Každopádně mají opiáty zřejmě nejlepší léta za sebou, i když závislost z jednoho dne na druhý zcela jistě nezmizí. Možná ji ale dokáže uspokojit jiná droga. Jak ukazují dnešní průzkumy, "spásou" by se mohla stát marihuana, na kterou nikdy nikdo neumřel a která je prý nejbezpečnější drogou vůbec. Navíc odstraňuje bolest, zvyšuje kvalitu života častějším sexem (kuřáci marihuany mají o 20 procent víc sexu než ti, kteří trávě neholdují, zjistili vědci ze Stanfordovy univerzity na základě analýzy dat 50 tisíc Američanů za roky 2002−2015), pomáhá proti migrénám a při chemoterapii. Stejně jako léčí únavu z práce a při správném použití prý zlepšuje pracovní činnost.

Pozitivní marketing marihuany, která je nyní legální v 29 státech USA a v mnoha dalších zemích světa, smiřuje s její konzumací i běžnou populaci. Podle posledního průzkumu je 69 procent Američanů pro její legalizaci.

A zřejmě k ní také dojde. Velké firmy už investují do producentů marihuany. Naposledy nákup 10 procent Canada's Canopy Growth Corporation, jedné z největších firem, které v Kanadě vyrábějí marihuanu, oznámil výrobce piva Corona Constellation Brands. A není jediný. Agentura Bloomberg odhaduje, že v následujících 10 letech trh s marihuanou může dosáhnout 50 miliard dolarů, což už stojí za investice.

A kde jsou investice, tam musí být prodej a legalizace. Protože "tráva" je bezpečná, jak tvrdí lékařské studie. Budeme jim věřit a zapomeneme na ty, které mluví o vyšším riziku úmrtí na vysoký tlak, zhoršení krátkodobé paměti či v některých případech o rozvoji psychických poruch. Věk opiátů skončil, začíná věk halucinogenů.

Julie Hrstková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Akcie pražské burzy jsou na tom nejlépe od krize. Optimistické jsou i předpovědi na příští rok

Velký přehled mezd: Nejvíc přidáno letos dostali řidiči nebo prodavačky. Nejrychleji rostou výplaty na Plzeňsku

Umění je dobrá životní pojistka, říká Mária Gálová, ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum

Už není kde brát lidi. Firmy v Česku proto experimentují s roboty, investice se vrátí za 195 dní

Dubajská Airshow skončila, aerolinky si objednaly letadla za více než 100 miliard dolarů

reklama