V minulosti se Pavel Rychetský musel bránit výtkám některých politiků, že Ústavní soud pod jeho vedením překračuje své kompetence a funguje spíš jako třetí parlamentní komora. Pokud se ale v příštích měsících objeví pokusy o výraznější zásah do politického systému a jeho institucí, patnáct ústavních soudců podle Rychetského zafunguje jako účinná brzda.

"Nebezpečí vkládání nadějí do jakéhosi vůdce a návratu k nějaké formě autokratické vlády je latentní v každé demokracii. Proto považuji za velký úspěch, že naše ústava, i přes překotnost, s jakou vznikala, je velice zdařilý projekt, který se osvědčil," říká Rychetský v rozsáhlém rozhovoru pro HN.

Prezident nemůže protahovat vládnutí kabinetu bez důvěry neomezeně, hrozí mu ústavní žaloba, tvrdí Rychetský

Zda jsou obavy z ohrožení demokratického právního řádu oprávněné, ukážou až následující měsíce. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš má po úterku od prezidenta volné ruce k sestavení menšinové vlády. Tradiční demokratické strany ji odmítají podpořit, strany z okraje politického spektra jako SPD Tomia Okamury nebo komunisté jsou vstřícnější.

Bez ohledu na podobu budoucí vlády platí, že snahy o změnu ústavy jsou nyní nejsilnější od sametové revoluce.

Stačí připomenout, že prezident Miloš Zeman a budoucí premiér Babiš by nejraději zrušili Senát a ořezali počet poslanců ve sněmovně zhruba o polovinu.

Babiš navíc mluví o změnách volebního systému na většinový, který by podle něj umožňoval jednodušší vznik stabilních jednobarevných vlád.

A čím dál více politiků včetně Babiše a Okamury prosazuje, aby se v Česku začala častěji používat referenda i na celostátní úrovni. Extrémní variantou jsou pak úvahy o hlasování o vystoupení z EU.

Pokusy o zásadní změny ústavy ale podle Rychetského narazí na dvě překážky. Za prvé na odpor Senátu, bez něhož nejde měnit ústavu (a tedy ani zrušit Senát). Horní komora zároveň nemůže být přehlasována sněmovnou při změnách volebních zákonů.

Za druhou demokratickou "kotvu" Rychetský považuje větu z devátého článku ústavy, která zakazuje měnit "podstatné náležitosti demokratického právního státu". I v mezinárodním srovnání je to nezvykle silná formulace.

"Účelem každé ústavy je ochránit stát před karamboly a průšvihy, které ho postihly v minulosti. Domnívám se, že tento článek se o to snaží geniálně, protože míří do budoucnosti," míní Rychetský.

Současně zdůrazňuje, že k výkladu zmíněné věty a zprostředkovaně i k ochraně demokracie a právního státu je kompetentní pouze Ústavní soud. To lze chápat jako jasný vzkaz, že jakýkoli vážný pokus o změnu polistopadového uspořádání u Ústavního soudu narazí.

Varovná slova předsedy Ústavního soudu v poslední době často směřují na Zemana. Rychetský prezidenta usměrňuje a upozorňuje ho na ústavní žalobu, pokud by chtěl například otálet se jmenováním vlády. "Ústavní soud už několikrát judikoval, že kterýkoli ústavní orgán, prezidenta nevyjímaje, je povinen některé pravomoci vykonat. My jsme řekli, že musí rozhodnout bez zbytečného odkladu," vzkazuje šéf ústavních soudců na Hrad.

Rychetský přitom se Zemanem seděl kdysi v sociálnědemokratické vládě. A právě Zeman se už jako prezident zasadil o to, že někdejší signatář Charty 77 zůstal v čele soudu i druhé funkční období.

Zeman dal navíc Rychetskému volnou ruku, aby si víceméně podle svého uvážení vybral ostatní kolegy, kteří po odsouhlasení Senátem doplnili sestavu Ústavního soudu na plný počet. Z dnešního pohledu je důležité, že se tím vyloučilo, aby hlava státu mohla v nejbližších letech do složení soudu zasahovat. Když nepočítáme Rychetského, který oznámil, že by mohl odejít v roce 2020, přijde první možné střídání na řadu až v roce 2023.

Jakkoli se Rychetský a Zeman považují za přátele, v příštích měsících se z nich mohou stát tvrdí političtí soupeři. Prezident dal už vícekrát najevo, že se necítí být svázán ústavními zvyklostmi. V lednových volbách bude do značné míry odkázán na hlasy lidí, kteří volili "nesystémová" hnutí jako ANO nebo SPD. Právě tyto subjekty nyní nejhlasitěji požadují zásahy do ústavy − a Zeman se tomu přizpůsobuje.