reklama

Jak prohráváme hybridní válku

Čtěte více: BIS | Rusko | Volby 2017 | kampaň
  • Volby potvrdily, že se naladění české společnosti nepozorovaně posouvá směrem, který rozhodně není proti mysli stratégům v Kremlu.
  • Uspěly otevřeně proruské partaje, zcela vážně se probírá možnost vystoupení z EU, existuje tendence k autoritářskému řízení.
  • Jak výstižně píše BIS: jeden ze základních principů hybridního konfliktu vedeného Ruskem spočívá v tom, "protivníka na konci strčit do jámy, kterou si sám vykopal a postavil se na její okraj".
Komentátor HN Petr Honzejk. Komentátor HN Petr Honzejk. Foto: HN - Matej Slávik

Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě opět píše, že Rusko Vladimira Putina vede proti naší zemi hybridní kampaň. Nepíše tam ale už to, co je stále zjevnější: V tomto konfliktu prohráváme na celé čáře. Ukázaly to bohužel i sněmovní volby. Ne že by byly přímo ovlivněny, ale posunuly nás zase o kousek dál směrem, který Kremlu vyhovuje.

V těchto volbách čeští voliči poslali do sněmovny ve větší míře formace, které více či méně otevřeně hájí ruské zájmy. Nejde už jen o komunisty, kteří dlouhodobě požadují vystoupení Česka z NATO. Ale i SPD Tomia Okamury. Seznam poslanců této formace je přehlídkou fanoušků nejrůznějších proputinovských spolků hájících například okupaci Krymu. Tím nemá být řečeno, že jde o ruské agenty. Ale může na ně docela sedět to, co píše BIS: "Někteří čeští občané vědomě či nevědomě participovali na zpravodajské agresi cizí moci proti integritě třetího státu. V souvislosti s těmito aktivitami bylo velmi zajímavé sledovat, jak se pod ruskou taktovkou 'bratří' entity z extrémní či ortodoxní pravice a levice."

Jenže tím se samozřejmě aktuální tuzemské zdroje kremelské radosti nevyčerpávají. Prezident Miloš Zeman se dal slyšet, že by neměl vůbec nic proti tomu, kdyby otevřeně proruské partaje − SPD Tomia Okamury a KSČM – zasedly ve vládě. Není těžké si představit, jaký azimut by asi zahraniční politika takové vlády mohla nabrat. Zvláště když pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš také nepatří zrovna mezi principiální odpůrce Putinovy politiky. Pléduje například za zrušení protiruských sankcí, které podle něj "nefungují". Jistě: taková vláda zřejmě nevznikne, ale už jen to, že se objevuje ve veřejné debatě jako vážně míněná alternativa, je něco, co bylo ještě nedávno nemyslitelné. Je to další, zdánlivě drobný, bezvýznamný posun. Ale nová "normalita" se konstituuje právě takovými drobnými posuny. Třeba Miloš Zeman metodou drobných posunů dospěl k takovým postojům, že když bude v lednu znovu zvolen prezidentem, připije si na to asi i jinak abstinující Vladimir Putin…

A tím se dostáváme k tomu vůbec nejdůležitějšímu: Postupně se celá česká veřejná debata proměnila přesně tak, jak to vyhovuje ruským zájmům. To, co jsme považovali za nezrušitelné jistoty, tedy příslušnost k Západu (EU, NATO), je zpochybněno. Česká veřejnost je k evropské integraci nejnepřátelštější ze všech středoevropských zemí. Zcela vážně se diskutuje možnost referenda o vystoupení z unie. Radikálně protievropské proudy najdeme i v demokratických stranách. Tím nemá být samozřejmě řečeno, že jde o "ruské šváby", jak přepjatě prohlásil Miroslav Kalousek, ale parametry užitečné idiocie jejich nápady na vystoupení z EU mají. Rozdrobení Západu je přesně to, o co Kremlu jde. Důkaz? "Stejně jako v předchozím období bylo ruským zájmem ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu a tím potažmo oslabovat EU a NATO", píše se ve výroční zprávě BIS.

Kremelským stratégům nesporně není proti mysli ani to, že si v Česku sami dobrovolně zpochybňujeme principy liberální demokracie. Ústavní kreativita vedoucí k potenciálnímu odstraňování brzd a pojistek systému, útoky na nezávislá média veřejné služby, příklon k autoritářskému řízení státu, to jsou střípky přicházející z různých zdrojů, leč skládají se v jedno velké znejistění, kam vlastně patříme. Vedou k latentním úvahám, zda "by se to všechno nemělo zkusit nějak jinak než dosud". Samozřejmě to neznamená, že by jeden každý návrh byl nebezpečný − ale celkově takový potenciál eroze tady ještě v polistopadové historii Česka nebyl. Že je to zbytečné strašení? Kdepak. Protože, jak výstižně píše BIS, jeden ze základních principů hybridního konfliktu vedeného Ruskem spočívá v tom, "protivníka na konci strčit do jámy, kterou si sám vykopal a postavil se na její okraj".

Znovu, aby nedošlo k mýlce: Nemá být řečeno, že někdo konkrétní je ruský agent, i když samozřejmě i v politice tací budou. Metody vedení hybridního konfliktu jsou mnohem jemnější − tu postrčit, tam znejistit, tu podpořit legitimní obavu, tam zveličit hrozbu… a funguje to. Hybridní konflikt nejsou jen zelení mužíci pobíhající po Krymu, hlavní bojiště je v myslích lidí. A bylo by dobré si přiznat, že se naladění české společnosti nepozorovaně posunulo směrem, který Rusku velmi vyhovuje. Což se nám velmi lehce může vymstít.

Petr Honzejk
Přeposlat
Diskuse
reklama

Na Václavském náměstí vystoupili i prezidentští kandidáti. Horáčkovi to nebylo umožněno, Hilšer mu nabídl část svého času

Tisíce lidí si připomínají události 17. listopadu. Babiš s Okamurou sklidili kritiku

V Mladé Boleslavi začne Škoda Auto vyrábět elektromobily. První vozy vstoupí na trh od roku 2020

Tesla představila elektrokamion a modernizovaný vůz Roadster. Někteří analytici firmu kritizují, že vyrábí "drahé hračky" a nedbá na zisk

Výročí 17. listopadu je poslední svátek, který lidé v Česku ještě opravdu slaví, říká historik Jiří Padevět

reklama