reklama

Čeští dopravci mohou svým řidičům v cizině dál platit českou mzdu. Plat naopak po roce stoupne třeba dělníkům ve stavebnictví

Čtěte více: EU | zaměstnanec | pracovní podmínky
  • Země EU včetně Česka se dohodly na změnách pravidel pro pracovníky vysílané do ciziny.
  • Česku šlo hlavně o to, aby se změny netýkaly sektoru dopravy, s čímž ostatní země souhlasily.
  • Zaměstnanci vyslaní pracovat do ciziny třeba na stavbu budou muset po roce dostávat plat obvyklý v zemi, kde budou působit.
Pro Česko je otázka platů řidičů nákladní dopravy významná - Ilustrační foto. Pro Česko je otázka platů řidičů nákladní dopravy významná - Ilustrační foto. Foto: HN - František Vlček

Lidé, které jejich firma dočasně vyšle pracovat do zahraničí, dostanou víc peněz. V Lucemburku se na tom v noci dohodly země Evropské unie. Přijaly změnu pravidel pro vysílané pracovníky. To jsou například zaměstnanci české firmy, která získá zakázku v Německu a k jejímu provedení si do Německa "doveze" své české pracovníky. 

Tito lidé budou muset napříště dostávat mzdu obvyklou v sektoru, ve kterém budou v zahraničí působit. Často jde například o stavebnictví. Podle dosavadních pravidel jim společnost může vyplácet jen minimální mzdu platnou v dané zemi.

Mají tedy nižší plat než domácí pracovníci, se kterými spolupracují na stejné zakázce.

Proti změnám dlouho protestovalo Česko a další země ze střední a východní Evropy. Tvrdilo, že jde o protekcionistické opatření, které na jednotném evropském trhu omezí volný pohyb pracovních sil a je namířené proti chudším zemím EU. 

Státy unie se ale nakonec dohodly na kompromisu, který Česko podpořilo.

"Státy jako Německo a Francie za námi přišly a navrhly kompromis. Na jejich poměry hodně ustoupily," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která Česko na jednání v Lucemburku zastupovala. 

Z českého pohledu je nejdůležitější, že se nová pravidla nebudou týkat sektoru dopravy, tedy situace, kdy český řidič veze zboží do jiné země EU. Odměňování v dopravě má vyřešit až samostatné zákony.

"Češi prosadili spoustu věcí, které jsme potřebovali prosadit," uvedla europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která se tématem dlouhodobě zabývá.

Například ve stavebnictví tak bude firma moci konkrétního zaměstnance vyslat na práci do ciziny na rok s možností prodloužení o dalších šest měsíců.

Poté co tato doba uplyne, už bude muset pracovník začít platit sociální a zdravotní pojištění v zemi, ve které dočasně pracuje. 

Během prvních až 18 měsíců svého vyslání tedy bude obě pojištění dál platit ve své domovské zemi, tedy například v Česku. To je pro firmy jedna z hlavních výhod institutu vyslaných pracovníků.

Omezení doby, po kterou je možnost pracovníka vyslat, požadovala hlavně Francie. Její prezident Emmanuel Macron proto dohodu přivítal – přinese "větší ochranu a méně podvodů", napsal Macron na svém Twitteru.

S omezením doby vyslání naopak není spokojená europoslankyně Dlabajová, podle které jde o omezení práva na volný pohyb služeb na jednotném evropském trhu.

Naopak vítá další dohodnutý kompromis, tedy že změna pravidel pro vyslané pracovníky začne platit až za čtyři roky. Do té doby se bude používat stávající úprava.

Vysílaní pracovníci tvoří jen necelé jedno procento pracovní síly v EU. V zemích jako Francie nebo Belgie se z nich ale stal symbol – politici tvrdí, že jde o takzvaný sociální dumping, který firmám z "levných" nových zemí EU umožňuje nekale konkurovat domácím společnostem.

To přijala za své i Evropská komise, která tvrdí, že za stejnou práci na stejném místě by měla zaměstnancům náležet stejná odměna.

Proto přišla s návrhem, aby vysílaní pracovníci dostávali mzdu obvyklou v sektoru, kde působí, a nikoliv jen minimální mzdu platnou v zemi, kam jsou vysláni.

Česko je ve sporu o vyslané pracovníky v paradoxní situaci – jako jediná "nová" členská země EU na svém území přijímá víc vyslaných pracovníků z cizích zemí, než jich sama posílá do zahraničí. Podle analýzy z roku 2014 české firmy vyslaly do ostatních států unie 10 400 lidí, zatímco do Česka takto přišlo přes 17 tisíc zaměstnanců.

Česku tak šlo hlavně o pravidla pro dopravu. Navíc se obávalo, že omezení vysílání pracovníků by mohlo být jedním z prvních kroků k omezení pravidel jednotného evropského trhu, na kterém je ekonomicky závislé.

Marksová proto před jednáním ministry z ostatních zemí vyzvala, aby nepřijímali pravidla, která by byla pro Česko nevýhodná. Podle ní by to v Česku jen dál podpořilo euroskeptiky. Podle průzkumů patří podpora členství v EU k nejmenším ze všech zemí osmadvacítky. 

Jednoznačně nejvíc pracovníků do ciziny vysílá Polsko, víc než čtvrt milionu. Přitom v Polsku působí méně vyslaných zaměstnanců než v Česku. Poláci proto v Lucemburku hlasovali spolu s Maďary a Lotyši proti předloženému kompromisu. Britové, Chorvati, Litevci a Irové se zdrželi. Návrh tak podpořila dostatečná většina ostatních států, takže prošel. 

Země EU teď začnou o nových pravidlech vyjednávat s europoslanci. Pro to, aby změny začaly platit, je potřeba společný souhlas států unie i Evropského parlamentu.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama

Na Václavském náměstí vystoupili i prezidentští kandidáti. Horáčkovi to nebylo umožněno, Hilšer mu nabídl část svého času

Tisíce lidí si připomínají události 17. listopadu. Babiš s Okamurou sklidili kritiku

V Mladé Boleslavi začne Škoda Auto vyrábět elektromobily. První vozy vstoupí na trh od roku 2020

Tesla představila elektrokamion a modernizovaný vůz Roadster. Někteří analytici firmu kritizují, že vyrábí "drahé hračky" a nedbá na zisk

Výročí 17. listopadu je poslední svátek, který lidé v Česku ještě opravdu slaví, říká historik Jiří Padevět

reklama