reklama

Fotograf Paglen na výstavě odkrývá důvody k paranoie, zachycuje místa, kde se sbírají data

  • Pražská Fotograf Gallery vystavuje snímky Trevora Paglena, jenž odhaluje, jak tajné služby monitorují lidi.
  • Fotí objekty v odlehlých krajinách, v zakázaných zónách uprostřed nepřístupné divočiny.
  • Paglen je snímá na velkou vzdálenost pomocí dronů a teleobjektivů.
jarvis_59dfa738498e2987e1a2f533.jpeg Fotografie They Watch The Moon z roku 2010 zachycuje objekt ve státě Západní Virginie. Foto: Trevor Paglen, Metro Pictures, New York

První pražská výstava Američana Trevora Paglena, jenž žije v Berlíně, rozhodně nepůsobí přeplněným dojmem. Všehovšudy šest velkých fotografií, pár okopírovaných dokumentů a jedna počítačová socha v hlavním sále plus video promítané v suterénu.

Návštěva Fotograf Gallery v Jungmannově ulici je přesto mimořádným zážitkem. Paglen se zabývá odkrýváním utajovaného monitorování dat, které provádějí tajné, především americké služby. Zaznamenává skryté radary, datová úložiště či tajné vojenské objekty.

Výstava nazvaná How Deep Is the Ocean, How High Is the Sky podle šlágru Irvinga Berlina ze třicátých let je součástí sedmého ročníku pražského Fotograf Festivalu. Jeho letošní podtitul Eye in the Sky představuje metaforu pro sledování a dohled v digitálním prostoru.

Spolu s Fotograf Gallery se festivalu účastní také výstavní prostory Tranzitdisplay, galerie Futura, Hunt Kastner, Ateliér Josefa Sudka a Galerie Rudolfinum.

Fotografie Trevora Paglena vypadají impresionisticky, jako by vznikaly v mlze. Není to záměrný výtvarný styl, nýbrž výsledek nevyhnutelně daný technickými možnostmi. Objekty, jež fotografa zajímají, leží v odlehlých krajinách, v zakázaných zónách uprostřed nepřístupné divočiny. Paglen je tedy snímá na velkou vzdálenost pomocí dronů a teleobjektivů, jaké používají hvězdáři.

Stejně jako oni často fotografuje v noci, kdy objekty přeplněné radary a obřími talíři satelitů svítí jako městečka kosmického výzkumu.

"Říkají o mně, že ukazuji věci, které jsou neviditelné, ale tak to není. Ukazuji to, co se jen zdá být neviditelné," říká aktivistický fotograf, filmař a také esejista. V minulosti spolupracoval na oscarovém dokumentárním filmu o Edwardu Snowdenovi, bývalém zaměstnanci americké Národní bezpečnostní agentury a CIA, jenž zveřejnil tajené informace o masovém sledování obyvatel.

Paglen už měl za sebou pár odhalení, když Snowden roku 2013 pustil své informace do světa − ačkoli věděl, že se za to ve své vlasti stane psancem. "Jenom jsem si sedl a se spadlou čelistí četl a četl, čtrnáct hodin v kuse," vzpomíná fotograf na ten okamžik.

V dokumentárním filmu o Snowdenovi nazvaném Citizenfour později režisérka Laura Poitrasová využila Paglenovy filmové záběry Národní bezpečnostní agentury. Nyní je ukazuje pražská výstava. Dvoukanálové video doprovází dunivá, chvílemi intenzivní hudba, která civilním záběrům na střežené objekty dává zneklidňující, až paranoidní atmosféru.

Výstava

Trevor Paglen: How Deep Is the Ocean, How High Is the Sky
Fotograf Gallery, Praha
Výstava potrvá do 4. listopadu.

Pohledy na nijak zvlášť rušný provoz u brány střídají prostřihy na oblohu prošpikovanou signály a hladinu oceánu, jehož dno protíná mezikontinentální internetový kabel. Kamera se znovu vrací, sleduje postávající auta, z nichž tu a tam někdo vystoupí; bránu, jež se občas líně otevře a pustí vůz dovnitř.

Pocit, že jde o něco nekalého, zesiluje nejen hudba, ale také technické provedení videa. Digitální kamera snímající na obrovskou vzdálenost nedokáže odfiltrovat pohyb stoupajícího teplého vzduchu, záběry se vlní, jako by šlo o fata morganu.

Součástí výstavy ve Fotograf Gallery je dále kuriózní přehled historicky prvních monitorovacích zařízení, do něhož autor zařadil i experimenty s fotografujícími poštovními holuby či první "drony" − nepilotované horkovzdušné balony. Historický přehled osvětluje i původ slova drone, česky trubec. Je to na počest prvnímu bezpilotnímu letadlu z roku 1932, které jeho vynálezce sir Geoffrey de Havilland nazval Včelí královna.

Odkrývání tajeného, státem řízeného "monitoringu" není jediným zájmem Trevora Paglena. Uprostřed pražské galerie stojí jeho Autonomy Cube z roku 2014, průhledná plastová krychle, jejíž nitro vyplňuje vysílač sítě Tor. Ta se používá k anonymizaci pohybu na internetu a vysílač je zapnutý. Návštěvníci výstavy se tak k síti mohou připojit inkognito.

Magdalena Čechlovská
Přeposlat
Diskuse
reklama

Concord byl citlivý a bylo nutné myslet napřed, říká jediný Čech, který jej pilotoval. K novým nadzvukovým projektům je skeptický

Firmy hýří optimismem. Lidé nejsou, zaměstnavatelé přesto chtějí nabírat jako nikdy v historii

Ve Velké Chuchli se začíná přepřahat. Rodina developera Radovana Vítka patrně ovládne firmu, která v Praze organizuje dostihy

Jsem eurofederalista, ale šéf německé SPD Schulz mě nepotěšil. Uškodil myšlence evropské federace jako nikdo jiný, řekl Zeman

V Rakousku explodoval plynový terminál, výbuch zabil jednoho člověka. Itálie se chystá na stav nouze, cena plynu stoupá

reklama