reklama

Třicetiletý kancléř a krajní pravice ve vládě, Rakousko se možná změní. Ve volbách rozhodnou i šestnáctiletí

Čtěte více: Rakousko | volby | ekonomika
  • Rakousko se může stát první zemí z "jádra eurozóny", kde se budou na vládě podílet pravicoví populisté.
  • Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ostře vymezila proti imigrantům. Chce také omezit přístup cizinců na trh práce.
  • Všechny tři politické strany usilující o přízeň voličů slibují nová pracovní místa a nižší daně.
Jednatřicetiletý Sebastian Kurz je předsedou lidové strany. Pokud volby dopadnou podle průzkumů, stane se kancléřem. Pochází z Vídně, studoval práva, která ale nedokončil. Jednatřicetiletý Sebastian Kurz je předsedou lidové strany. Pokud volby dopadnou podle průzkumů, stane se kancléřem. Pochází z Vídně, studoval práva, která ale nedokončil. Foto: Reuters

Nedělní předčasné parlamentní volby v Rakousku, jedné z nejblahobytnějších zemí Evropské unie, mohou znamenat návrat krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) do vlády, a to po více než 10 letech. Současně mohou vynést do křesla kancléře jednatřicetiletého šéfa lidovců a dosavadního ministra zahraničí Sebastiana Kurze.

"Volby v Rakousku nevzbudily v Evropě výraznou pozornost, což je ale špatně. Může se totiž mezi státy tvořícími jádro eurozóny stát první zemí, ve které budou ve vládě zastoupeni pravicoví populisté," komentuje Inga Fechnerová, ekonomka ING pro Německo a Rakousko.

Rakouské hospodářství, které v období 2014−2016 rostlo pomaleji než eurozóna jako celek, letos ožilo. Jeho hrubý domácí produkt během druhého čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,6 procenta a tento solidní růst nadále pokračuje. To je důvod, proč Mezinárodní měnový fond v předpovědi zveřejněné tento týden pro Rakousko letos počítá se vzestupem 2,3 procenta. Svoji předpověď tak ve srovnání s jarem, kdy uváděl 1,4 procenta, výrazně zvedl.

Hospodářský růst Rakouska se může podle tamního ústavu WIFO nyní opřít nejenom o soukromou spotřebu a export, ale také o spotřebu veřejnou, zahrnující také vyšší výdaje na uprchlíky. Proti nim se vyhranila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), jež ve svém volebním programu požaduje podstatně zpřísnit pohraniční kontroly a omezit přístup cizinců na trh práce.

RAKOUSKO VS. ČESKO

Rakousko má sice čtvrtou nejnižší míru nezaměstnanosti v eurozóně (za Nizozemskem, Maltou a Německem), ale chronicky se potýká s vysokou dlouhodobou nezaměstnaností lidí starších 50 let.

Sociální demokracie (SPÖ) ujišťuje, že bude pokračovat v již zavedeném vládním programu, podle kterého má být ve městech, obcích a nevládních organizacích pro tyto lidi vytvořeno alespoň 20 tisíc pracovních míst. Socialisté, kteří loni v lednu spolu s koaličními lidovci ulevili na daních domácnostem, slibují ještě menší zdanění příjmů. Ale současně chtějí zavést dědickou daň ze jmění přesahujícího milion eur.

Razantnější změny v daňové soustavě hodlají prosazovat lidovci. Slibují rozsáhlé daňové úlevy domácnostem i podnikatelům, včetně mírnějšího zdanění zisků. Poplatníci by tak měli ušetřit 12 až 13 miliard eur ročně.

Lidovci předpokládají, že tím se zlepší i mezinárodní konkurenční schopnost rakouského hospodářství, jehož daňová zátěž je v poměru k HDP šestá nejvyšší v Evropské unii. Na nižší daně láká voliče také "ten třetí vzadu" − FPÖ. Navrhuje zvýšit minimální mzdu na 1700 eur měsíčně. Svobodní tím "trumfují" sociální demokraty, kteří do programu zakotvili 1500 eur.

Všechny tři politické strany jsou pro to, aby Rakousko zůstalo členem eurozóny. Vlažnější je FPÖ, podle které by měla společná měna platit jenom v zemích, jež jsou si hospodářsky blízké.

Jak upozorňují rakouští komentátoři, stranické programy vycházejí z předpokladu, že hospodářství si nadále udrží silný růst. Financování slibovaných opatření ale ve skutečnosti stojí na vratkých základech. Veřejný dluh odpovídá skoro 85 procentům hrubého domácího produktu. Stát by si tedy neměl dovolit hlubší rozpočtové schodky.

O budoucnosti Rakouska se rozhodne v neděli, v zemi navíc mohou volit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.

Václav Lavička
Přeposlat
Diskuse
reklama

Lídr ČSSD Zaorálek připustil, že by Česko mohlo brzy přijmout euro. Společného evropského ministra financí si ale představit nedokáže

Konec boomu hypoték? Poprvé za pět let jich po prázdninách ubylo, přesto může být letošek nadále rekordní

Volební deník Petra Honzejka, díl 17.: Jak Kalousek zavelel k útoku na ODS a piráty a proč se mu to může vymstít

Silný muž Číny a jeho sjezd: Komunistická strana zřejmě postaví Si Ťin­-pchinga vedle Marxe a Mao Ce-tunga

Sloupek Martina Malého: Volič mezi svobodou a jistotou

reklama