reklama

Penzion Štajnhaus. Architekti zrekonstruovali památkově chráněný dům z 16. století

Čtěte více: architekti | architektura | Mikulov | penzion
  • Poslední realizace studia ORA spojuje historii s moderním designem a geniem loci.
jarvis_59df5ed6498e2987e1a046f7.jpeg Ze zadní strany dům působí tak trochu pitoreskním dojmem, definovaným jeho historií. Foto: BoysPlayNice

Pokud jste se během léta nenabažili letních výletů, mám pro vás lákavý tip. V Mikulově se totiž nedávno otevřel nový, vskutku pozoruhodný penzion se zcela výjimečnou atmosférou. Tamním zážitkem tak nemusí být jen prohlídka zámku, výšlap na Svatý kopeček či tour po vinných sklípcích, nýbrž i samotný pobyt. Jedná se o památkově chráněný dům z 16. století, situovaný v ulici Alfonse Muchy ve staré židovské čtvrti, o jehož rekonstrukci se postaral znojemský ateliér ORA.

Pro architekty Jana a Barboru Horovy a Jana Veissera to byla výzva, a to nejen z pohledu památkové ochrany a limitů z toho vyplývajících. Když před většinou architektů řeknete památkově chráněný dům, reagují otočením očí v sloup. V rámci rekonstrukce je totiž nutné nejen dodržování jistých postupů pod dohledem úředníků památkového úřadu, ale co je horší − prakticky není možné navrhnout exaktní projekt. Každá stěna domu, který byl postaven jako tento před 500 lety, je totiž křivá jak mauretánská šavle a přihodit se klidně může i to, že po odstranění omítky najednou najdete původní vchod. Neočekávané situace jsou tak na denním pořádku, a jak sami architekti přiznávají, Štajnhaus, jak se dům jmenuje, nebyl projekt, ale proces.

"Přišli jsme ke slepenci. S postupným odkrýváním jednotlivých vrstev, prostorů a překvapivých souvislostí projekt procházel neustálým procesem revizí a úprav v podstatě až do konce realizace. Na začátku jsme zkrátka vůbec netušili, kam na konci dojdeme," tvrdí autoři.

Moderní minulost

Jak jsem již zmínil, dům má za sebou dlouhou historii plnou zvratů, a kdyby mohl vyprávět, jistě by to bylo zajímavé povídání. Za svoji existenci však utržil obrovské množství šrámů, prodělal desítky přestaveb a operací, které ho změnily k nepoznání.

Štajnhaus v Mikulově

◼ Architektura: ORA – Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser, www.o-r-a.cz
◼ Spolupráce: Dalibor Klusáček, www.okatelier.cz
◼ Realizace: 2014–2017
◼ Rozloha: 121 m²
◼ info: www.stajnhaus.cz

Přáním majitele, potažmo zadáním tedy byla citlivá rekonstrukce, jež by domu obnovila jeho původní ráz a částečně zachovala jeho pitoreskní vzhled. Cílem ovšem nebylo vytvořit skanzen, ale prostor, který by historický charakter interpretoval moderně-nekonvenčním způsobem. "Hledali jsme hranici, do jaké doby se můžeme vrátit a kdy se už vydat po nové cestě. Ale stále jsme chtěli zachovat dům jako organický celek. Nenajdete v něm rovnou zeď nebo pravoúhlý otvor, všechny prvky bylo tedy třeba znova vynalézt a vyrobit na míru, čemuž byl investor nakloněn," vysvětlují architekti z ateliéru ORA.

Výsledkem těchto snah je konceptuálně laděný interiér s uměleckým nádechem, kde je každý kus mobiliáře svým vlastním originálem. Design přitom balancuje na hraně mezi purismem a přívětivou rustikálností přírodních materiálů. Ilustrujícím příkladem je minimalistický rám postele, zhotovený ze surového ocelového profilu, nebo jídelní stůl z masivního, nahrubo opracovaného dřeva. Objevují se zde také materiály jako přírodní kámen a v případě kuchyní i hojně použitá nerez ocel.

Penzion nabízí pět pokojů, přičemž každý z nich má svou unikátní atmosféru. Co se barev týče, je Štajnhaus velmi konzervativní. Spíše než ony poutají pozornost jednotlivé, mnohdy symbolické detaily − už v přízemí na první pohled zaujme skulpturálně tvarovaný lustr. Když se postavíte přímo pod něj a podíváte se vzhůru, spatříte Davidovu hvězdu, připomínající historii domu. Autentickým prvkem interiéru je také ocel, respektive ocelová konstrukce nábytku, v níž byly sváry jen zabroušeny bez další povrchové úpravy.

Hon za dokonalostí

Dům zaujme nejen svým interiérem − už zvenku je pro kolemjdoucí velmi přitažlivý. Zvláštní kouzlo má pak zadní dvorek. "Původně jsme dostali zadání pouze na projekt interiéru. Postupně nám ale došlo, že se nedá řešit interiér a exteriér odděleně, že prostor a tvary se zde přelévají a vytváří nedělitelný celek," říkají architekti.

Jasno v tomto ohledu neměl ani investor. "Na začátku jsem si nebyl jistý rozsahem celé rekonstrukce," přiznává Petr Štajner, majitel penzionu, a dodává: "První fází byla záchrana domu. Tehdy se řešila statika a já jsem si říkal, hlavně ať to nespadne!" V návaznosti na to se architekti snažili zachovat rozvržení jednotlivých místností a ukázalo se, že původní dispozice záměru vybudovat zde penzion vyhovovala, tedy s výjimkou několika málo detailů.

„Chtěl jsem dům, který zaujme a bude se o něm mluvit, chtěl jsem nejhezčí dům v Mikulově. Nepřál jsem si, aby zde vznikl pouze běžný penzion, kolem kterého jen tak projdete bez povšimnutí nebo se tam ubytujete jen proto, že je to v centru města. Netroufám si tvrdit, že je to nejhezčí dům, ale výsledek mé očekávání splnil. Možná bych s odstupem udělal pár detailů trochu jinak a lépe, ale nebýt nikdy zcela spokojen je asi normální, když se snažíte dosáhnout dokonalosti,“ říká dnes Petr Štajner. Přiznává také, že vše nemuselo dopadnout dobře, častokrát šel společně s architekty do určitého rizika. „Někdy to bylo o nervy, ale přesto mě průběh rekonstrukce bavil a s výsledkem jsem spokojen. Vybral jsem si dobré architekty i dodavatele,“ uzavírá majitel Štajnhausu.

David Kalista
Přeposlat
Diskuse
reklama

Lídr ČSSD Zaorálek připustil, že by Česko mohlo brzy přijmout euro. Společného evropského ministra financí si ale představit nedokáže

Konec boomu hypoték? Poprvé za pět let jich po prázdninách ubylo, přesto může být letošek nadále rekordní

Volební deník Petra Honzejka, díl 17.: Jak Kalousek zavelel k útoku na ODS a piráty a proč se mu to může vymstít

Silný muž Číny a jeho sjezd: Komunistická strana zřejmě postaví Si Ťin­-pchinga vedle Marxe a Mao Ce-tunga

Sloupek Martina Malého: Volič mezi svobodou a jistotou

reklama