reklama

Molekulární biolog Lukáš Čermák: Poznal jsem, jak těžké je "rybařit" ve špičkové laboratoři v New Yorku

Čtěte více: věda a výzkum | osobnosti
  • Zkoumat lidské buňky je jako lovit ryby.
  • "Vezmeme bílkovinu, napíchneme ji na háček, hodíme do rybníka a čekáme, co se chytí. Může to být štika, ale taky čudla nebo starý hrnec," říká úspěšný vědec.
jarvis_59df2e58498e27ac138c3e11.jpeg Molekulární biolog Lukáš Čermák Foto: Libor Fojtík

Vizáží pořád trochu kluk, který vyrůstal na bohnickém sídlišti v Praze. V mládí trávil dny a noci sbíráním brouků nebo focením se svým kamarádem Adamem Holým. Po gymnáziu studoval na Přírodovědecké fakultě UK a u toho provozoval legendární studentskou hospodu Mrtvá ryba. Na univerzitě se i díky přednáškám profesora Václava Hořejšího stal molekulárním biologem. Laboratoř tohoto významného českého vědce byla i jeho první profesní zastávkou.

Ještě během doktorandského studia si stihl zamilovat New York. Později si vzal herečku Zuzanu Stivínovou, a když bylo jejich synům tři a šest let, odjel do města, které nikdy nespí, s celou rodinou. Na nabídku pracovat ve špičkové laboratoři na New York School of Medicine kývnul bez pragmatických úvah, šťastný, že dostal šanci. Byl to tah, jak se později ukázalo, značně riskantní. Lukáš Čermák je nicméně přesvědčen, že stoprocentně vyšel.

Lukáš Čermák (42)

◼ Narodil se v Praze, po gymnáziu vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Doktorandské studium absolvoval částečně v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a částečně na Albert Einstein College of Medicine, kde se zabýval mechanismy hojení kůže.

◼ V roce 2008 odjel pracovat jako postdoktorand na New York School of Medicine, do laboratoře vedené Michelem Paganem, kde se věnoval problematice vzniku lymfomů. Výsledky jeho výzkumu otisknul renomovaný mezinárodní vědecký časopis Nature.

◼ V současnosti pracuje v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd.

◼ Je ženatý, má dvě děti. Je nositelem a ambasadorem stipendia Marie Sklodowské-Curie.

Z New Yorku jste se vrátil před dvěma lety. Teď pracujete v Akademii věd. Navazuje váš současný výzkum na ten "americký"?

Navazuje tématem. V Americe jsem pracoval v laboratoři pod vedením Michela Pagana, který objevil skupinu bílkovin, která se podílí na vzniku nádorů. Zjednodušeně si můžeme představit, že máme v buňce jedny bílkoviny, které říkají "děl se", a druhé, které říkají "neděl se". No a právě Pagano objevil, že existuje jakýsi rozhodčí, jenž vybere, která z těchto dvou stran převáží. Bílkoviny, jež buňce říkají "děl se", jsou nezbytné v určitých momentech. Například když nastydneme a máme vysokou sedimentaci. To se totiž naše bílé krvinky musí mnohokrát rozdělit, abychom se vyléčili. V takových případech má "děl se" smysl. Nádory ale mutují rychleji než potvory z komiksů a některé takové mutace způsobí, že se bílkovina "děl se" stane neodstranitelnou, že se vymaní z moci rozhodčího, a buňka se dělí pořád dokola. Naopak jiné mutace jsou tak toxické, že buňky umírají napřed, což vede k neurodegenerativním onemocněním, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Mě baví ta zkratka mezi stabilitou bílkovin a patologickými stavy. Snažím se najít Achillovy paty těchto onemocnění, chyby, na nichž jsou nemoci závislé a u nichž existuje určitá šance, že se dají využít k léčbě.

V Americe jste se věnoval nádorům mízních uzlin. Dokonce jste o tom publikoval v prestižním vědeckém časopise Nature.

Pracoval jsem na takových malých bílkovinných mašinkách, které jsou zodpovědné za odstraňování jiných bílkovin. Zjistili jsme, že asi u pětiny lidí s nádorem mízních uzlin je jedna taková mašinka zmutovaná. Shodou šťastných náhod jsme objevili, že tyto mutace umožňují nádorové buňce se nekontrolovaně dělit. V Nature náš objev publikovali hlavně proto, že má potenciál k dalšímu zkoumání. Že je tam šance porušenou komunikační dráhu mezi mašinkou a nechtěnou bílkovinou opravit, například farmaceuticky. Ale to je úkol pro aplikovaný výzkum. Moje práce je základní výzkum, snažím se zjistit, jak se věci mají.

Jak jste se do renomované newyorské laboratoře dostal?

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé.

Děkujeme za vaši přízeň.

Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá.
Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Předplatit

Tereza Hromádková
Přeposlat
Diskuse

Škoda láme rekordy a nestíhá vyrábět. Musí si pomáhat výrobou v zahraničí, deset tisíc Octavií doveze z Ruska

Drahoš má největší podporu u voličů, kteří ho znají, ukázal průzkum agentury STEM/MARK. Nejhůře v něm dopadl Topolánek

Posilování koruny se zastavilo. Česká měna je nejslabší za posledních šest týdnů, o dalším osudu rozhodne verdikt ČNB

Deset milionů zákazníků nemělo přístup ke svým bitcoinovým účtům. Investory trápí rychlé výkyvy ceny a útoky hackerů

Nejsem Marek Dalík a jsem slušný, rovný člověk, říká expremiér a prezidentský kandidát Mirek Topolánek

reklama