reklama

Změna bydliště či podání daňového přiznání trvají v Estonsku tři minuty, díky on-line úřadům ubylo úředníků. Česko zemi marně dohání

Čtěte více: Estonsko | e-Government | digitalizace
  • Estonci na evropském digitálním summitu v Tallinnu představili fungování své státní správy, která s občany a firmami komunikuje rychle a jednoduše prostřednictvím internetu.
  • V oblasti takzvaného e-Governmentu je pobaltská země premiantem EU. Česko v oblasti naopak za ostatními zaostává.
  • Zástupci vlády uvádějí, že český stát už propojil počítačové systémy svých úřadů a první digitální zlepšováky si občané vyzkoušejí v příštím roce.
Šéfka organizace e-Estonia Anna Piperalová ukazuje novinářům fungování estonské státní správy na internetu. Šéfka organizace e-Estonia Anna Piperalová ukazuje novinářům fungování estonské státní správy na internetu. Foto: HN - Jan Úšela

Anna Piperalová zasune svou elektronickou občanku do počítačové čtečky, zadá dvojici PIN kódů a rázem je na svých osobních stránkách uvnitř webového portálu estonské státní správy. "Mám tu uvedeno své zdravotní pojištění, řidičský průkaz s SPZ mého auta, trvalé bydliště nebo údaje o vlastnictví nemovitostí. Dokonce je tu i má kočka, kterou mám zavedenou ve veterinárním registru," ukazuje šéfka vládní organizace e-Estonia, jejímž úkolem je propagace moderní podoby státní správy pobaltské země.

"Přes tenhle portál můžu vyplnit daňové přiznání, což trvá zhruba tři minuty. Podobný čas zabere i změna trvalého bydliště, založit firmu on-line zase trvá zhruba 20 minut," vypráví mladá státní úřednice evropským novinářům během své prezentace na pátečním digitálním summitu Evropské unie v estonské metropoli Tallinnu.

Malý stát s pouhými 1,3 milionu obyvatel, který se v roce 1991 vyvázal z nuceného svazku se Sovětským svazem, právě evropské osmadvacítce na půl roku předsedá. A Estonci, vyhlášení zaváděním digitálních novinek, ostatním Evropanům na domácím summitu s hrdostí ukazují podobu svého e-Governmentu. Tedy systému, kdy stát s občany a firmami komunikuje prostřednictvím internetu, což jednání s úřady zrychluje a zjednodušuje.

Právě v e-Governmentu je Estonsko podle každoroční unijní statistiky DESI aktuálně nejrozvinutější zemí EU. "Až 99 procent jednání s úřady lze u nás řešit na internetu. Občané se přitom nemusí bát, že by stejnou informaci museli předávat různým úřadům opakovaně. Údaje zkrátka stačí jednou vložit do systému a úřady už si je vzájemně předají," vypráví Piperalová.

Na začátku byl nedostatek peněz

S postupnou digitální modernizací své státní správy začala pobaltská země už před dvaceti lety. "Jsme postsovětský stát, který měl na začátku hluboko do kapsy. Na klasicky vedené úřady zkrátka nebylo dost peněz. Zemi ale vedli politici, kteří měli blízko k digitálním technologiím. A v těch viděli možnost, jak by státní správa mohla ušetřit, a navíc zjednodušit služby občanům," uvádí úřednice. Podle ní Estonsko ročně ušetří až dvě procenta svého HDP právě díky rozvinutému systému digitálních služeb občanům.

Hlavním nástrojem komunikace se státem se již v roce 2001 stal občanský průkaz s elektronickým čipem, který lze připojit k počítači a nově je také instalován formou aplikace do mobilních telefonů. Na průkaz se vedle občanky a řidičáku vejde také kartička pojištěnce nebo předplatné na MHD. Estonci s jeho pomocí řeší i své daně, a od roku 2005 s ním dokonce mohou volit po internetu.

"Daňová přiznání elektronicky podává až 95 procent občanů. Elektronický způsob volebního hlasování zatím využívá asi třetina z nich. V posledních volbách ale Estonci hlasovali z celkem 128 zemí, což ukazuje, jak jim systém umožňuje občansky se projevit, i když jsou právě na cestách," říká Piperalová.

Vedle podobných služeb také většina estonských škol provozuje systém e-School, přes nějž si rodiče po internetu kontrolují známky svých dětí. Portál e-Health pak shromažďuje veškerou zdravotnickou dokumentaci a lékaři přes něj svým pacientům vydávají elektronické předpisy. No a systém e-Police zase místním policistům ukládá jejich případy šetřit na počítači, což prý zlepšuje dohled nad jejich prací.

"Jako každý postkomunistický stát jsme měli od začátku problém s korupcí, která se často objevovala právě u policie. Proto dnes každý hlídkový vůz sledujeme on-line a policie má zakázáno stavět auta na silnicích. S digitálním vybavením může hlídka obratem analyzovat SPZ a případné pokuty za rychlost řidičům ukládat on-line," vysvětluje Piperalová.

Tahákem pro zahraniční firmy je služba e-Residency. Ta podnikatelům z celého světa umožňuje, aby si za poplatek kolem 100 eur (2600 korun) v Estonsku založili společnost. "Takových firem dnes máme kolem 25 tisíc. Založit je lze on-line, takže podnikatel nemusí naši zemi vůbec navštívit a přitom má možnost obchodovat na celém trhu EU," uvádí úřednice, podle níž tento systém do státní kasy přináší cenné peníze a zvyšuje Estonsku reputaci ve světě.

Češi jsou lepší v byznyse, v e-Governmentu ale zaostávají

Ne vše je ale na estonském e-Governmentu jednoznačně pozitivní. Piperalová přiznává, že modernizace státní správy stála místo mnoho úředníků, které nahradily počítačové systémy. "Takové lidi jsme se ale snažili naučit tomu, aby se sami chopili svých příležitostí. Estonsko je malý trh, takže naši lidé musí myslet i trochu podnikatelsky a dívat se po uplatnění i jinde ve světě," říká úřednice.

Svůj model státní správy se nyní Estonsko snaží vyvážet za hranice a jeho jednotlivé prvky lze už najít v exotických zemích, jako je Kyrgyzstán či Namibie, ale také v blízkém Finsku. Snahou Estonců je teď svůj e-Government "prodat" také dalším členům EU včetně Česka. "Jsme mladá a malá země a nikdo nás dosud nebral moc vážně. Teď je ale naše šance se prosadit, protože je zřejmé, že státní správa nemůže nadále pokračovat v neúčelném papírování," doufá Piperalová.

Zároveň ale přiznává, že mnoho zemí zatím se zavedením e-Governmentu váhá kvůli strachu o zabezpečení digitální administrativy před hackery. "V Estonsku se ovšem dosud nestalo, aby někdo v našich databázích vytvářel falešné identity občanů. Používáme technologii blockchain, která zamezuje upravování historických záznamů. Blockchain kontroluje integritu všech dat a zamezuje tak jejich manipulaci jak ze strany hackerů, tak vlády či administrátorů systému," vysvětluje zástupkyně e-Estonia.

I přesto, že je pobaltská země evropským premiantem v oblasti e-Governmentu, v jiných kategoriích podle unijního hodnocení DESI zaostává. Třeba v rozvoji internetového obchodu jsou Češi oproti Estoncům mnohem lepší a v kvalitě internetového připojení se jim vyrovnají.

Jinak se to ale má právě s rozvojem digitálních služeb státu, v nichž tuzemsko na plné čáře prohrává. Loni kvůli tomu obsadilo až 26. místo mezi 28 státy EU, letos je v hodnocení svého e-Governmentu 22.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si takový vývoj pochvaluje. Digitální koordinátor vlády Ondřej Malý ale přiznává, že tuzemská státní správa v tomto směru zaspala. "Letos jsme ale přijali zákon o elektronických občanských průkazech a elektronické identifikaci. Připravujeme se také na široké přijímání elektronických faktur a snažíme se co nejvíce údajů státní správy volně zveřejňovat na internetu. Takže jsme na dobré cestě," míní zástupce vlády.

Podle něj už ministerstvo vnitra, které má e-Government na starosti, propojilo počítačové systémy klíčových státních úřadů. "Vnitřní systémy jsou vybudované a funkční. Teď je jen potřebujeme ukázat lidem," říká koordinátor Malý, který dohlíží na to, aby spolu ministerstva na rozvoji digitálních služeb státu co nejlépe spolupracovala.

První aplikací, kterou budou moci obyvatelé pro komunikaci s úřady používat, má být Portál občana, který ministerstvo vnitra uvede do provozu v lednu příštího roku. První elektronické občanky pak úřad Milana Chovance (ČSSD) začne vydávat v červenci 2018.

Zdravotní pojišťovny už se nechaly slyšet, že na takový průkaz výhledově umístí údaje z kartiček svých pojištěnců a přidat se hodlá také finanční správa, která chce pomocí elektronických občanek umožnit i digitální podávání daňových přiznání. Takový "zlepšovák" ale nejspíš přijde až za několik let. Tedy až v době, kdy stát svůj dosluhující daňový software ADIS nahradí novým systémem.

České zavádění e-Governmentu do praxe tak zřejmě bude i nadále postupovat pomalým tempem. To, jak se k digitální modernizaci staví dnešní vláda, ostatně napovídá zářijové bilanční setkání premiéra Sobotky s ministrem vnitra Chovancem. Při hodnocení práce jeho úřadu téma e-Governmentu nepadlo ani jednou, i když si ho vláda určila jako jednu ze svých programových priorit.

Jan Úšela
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiše se Zaorálkem čeká stíhací závod. Během večera se utkají ve dvou superdebatách

Sanofi prodá divizi generik, její vlajkovou lodí je česká Zentiva. Cena se může pohybovat kolem tří miliard eur

Brněnskou společnost Moravia IT kupují za sedm miliard Britové. Firma patří v oboru k největším na světě, stojí za překlady Windows

Kdo chce zavést právo nebrat šéfovi telefon? A kdo chce snížit DPH na květiny? Zkuste si, jestli poznáte strany podle programu

Sídlo Goldman Sachs se kvůli brexitu zřejmě přesune z Londýna do Frankfurtu, naznačil na Twitteru šéf banky

reklama