reklama

Proč nutno zatleskat palestinskému smíru

Čtěte více: Palestina | Fatah | dohoda | Hamás
  • Radikální palestinské hnutí Hamás je připraveno zahájit rozhovory o usmíření s vládnoucím hnutím Fatah.
  • Už proto rozpustilo v Gaze svou vládu neboli "administrativní úřad".
  • Mohlo by to ukončit déle než deset let trvající politické rozdělení Palestiny.
Komentátor HN Teodor Marjanovič. Komentátor HN Teodor Marjanovič. Foto: HN - Matej Slávik

Nestává se často, aby od Palestinců dorazily nějaké povzbudivé zprávy. Jejich zarytá neochota souhlasit s existencí izraelského státu a přistoupit na kompromisy, které by z toho logicky vyplývaly, potopila v minulosti všechny pokusy o mírovou dohodu. A vzájemná nesnášenlivost, tedy mezi teroristickým hnutím Hamás vládnoucím v Pásmu Gazy a mezinárodní legitimitou se ohánějícím hnutím Fatah na Západním břehu Jordánu, tu jejich mizérii jen prohlubuje.

Přehuštěná Gaza − území menší než Praha, ale obývané dvěma miliony lidí − je na tom zvlášť bídně. Pásmo je sevřené izraelskou a egyptskou ekonomickou blokádou (Izraelci tak reagují na teroristické aktivity Hamásu, Egypťanům se zase nelíbí jeho podpora militantnímu Muslimskému bratrstvu, zejména buňkám na Sinaji). Jenže fatahovci se odmítají situací lidí v Gaze zabývat, dokud jim hnutí Hamás neslíbí loajalitu i třeba ve vojenských otázkách. Otrlí militanté z Hamásu se tomu jen smějí. A Gaza se tak dusí v odpadcích, dvě třetiny pláže jsou znečistěny splašky, neboť čističky nefungují, lidé ve státní správě nedostávají ze Západního břehu slíbené platy.

Hnutí Hamás letos v březnu celkem nepřekvapivě zřídilo v Pásmu "administrativní úřad", tedy něco na způsob vlády, konkrétně se sedmi ministry. Uražený palestinský prezident a šéf Fatahu Mahmúd Abbás na to reagoval ostře. Odmítl dál splácet účty za elektřinu pro Gazu, poskytovanou izraelskými elektrárnami. Lidé v Gaze tak mají proud jen dvě až čtyři hodiny denně.

Věc dospěla tak daleko, že se do věci vložila egyptská tajná služba. Zprostředkovala něco nečekaného. Lidé z Hamásu se svého administrativního úřadu teď vzdali a Hamás vyslovil ochotu s Fatahem spolupracovat na "dosažení smíru". Je to z jejich strany chytrý ústupek. Míč je na straně prezidenta Abbáse, který nyní musí minimálně začít zase dodávat elektřinu pro Gazu ze svých fondů, napájených z mezinárodních peněz, a to se mu jistě nebude moc líbit.

Ale, což je pro svět a hlavně Izrael nakonec asi nejvýznamnější, se o něco − málo, ale přece − reálnější stala představa, že by si Palestinci mohli jednoho krásného dne na obou územích uspořádat společné volby. Z těch by třeba mohl vzejít někdo, kdo by měl mandát a ideálně i morální autoritu a samozřejmě také ochotu přestoupit vlastní stín nenávisti k Izraeli. Prostě že by z voleb vzešel někdo, kdo by se mohl stát pro Izraelce partnerem.

Po historickém zklamání, jež v tomto ohledu způsobil nobelovkou ověnčený Jásir Arafat, nelze než říct, že někoho takového Palestinci dosud neměli.

Teodor Marjanovič
Přeposlat
Diskuse
reklama

Z pražských sídlišť by se mohly stát vyloučené lokality. Vzor pro uzdravování panelových ghett ukazuje Nizozemsko

Šokuje mě, když vidím lidi pracující ve fabrikách za 16 tisíc. Pro mnohé se toho od socialismu moc nezměnilo, říká Zaorálek

Koruna je tam, kde byla před intervencemi. Posilování ale může zarazit úspěch Okamury a komunistů

Vlk z Wall Street míří do Česka. Dravý byznysmen bude v Praze radit podnikatelům, jak dosáhnout větších obratů

Větší rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v rámci EU už jen v Estonsku, ukázala nová studie

reklama