Finové říkají, že nemocný, kterého neuzdraví alkohol ani sauna, je odsouzený k smrti. Víru v blahodárné účinky potvrzuje i fakt, že až 99 % Finů se saunuje alespoň jedenkrát týdně. Co ale říkají o sauně vědci a lékaři? Patří její léčivé účinky do kategorie mýtů, nebo pro ně existují vědecky podložené důkazy?
Vědci podrobili zkoumání různé aspekty saunování a jeho vliv na lidské zdraví. Jejich výsledky jednoznačně potvrdily, že pravidelný pobyt v sauně prospívá srdci, mozku, imunitě i celkové regeneraci a omlazení těla.
Ach ty hormony
Pobyt v sauně ovlivňuje tvorbu řady hormonů v těle. Jeden z nich hraje zásadní roli pro růst, reprodukci a regeneraci buněk těla. Jedná se o takzvaný růstový hormon. Formuje a regeneruje svaly, přispívá k hubnutí a zmírňuje projevy stárnutí. Lze ho právem označit za zdroj dlouhotrvajícího mládí, síly a celkové vitality.
Růstový hormon má však jeden háček. V dostatečném množství se vyskytuje pouze u dětí a s přibývajícím věkem jeho hladina rychle klesá. V těle běžných padesátníků už ho prakticky nenajdeme. Sportovci ho proto často doplňují formou výživových preparátů, které vrcholový sport považuje za doping.
Tvorbu růstového hormonu lze podpořit i přirozenou cestou. K nejúčinnějším způsobům patří vedle cvičení i návštěvy sauny. Finští vědci to potvrdili už před padesáti lety. Výzkum 55 zdravých jedinců odhalil, že bezprostředně po saunování u nich vzrostla hladina růstového hormonu o 140 %. Ukázal také, že nejlepších výsledků dosahují ti, kteří chodí do sauny pravidelně, ideálně každý den nebo alespoň obden.
Posilovna pro srdce i mozek
Vědecké výzkumy doložily pozitivní vliv i na dva životně důležité orgány, které trpí v důsledku současného pohodlného životního stylu. Na Východofinské univerzitě zkoumali účinky sauny na srdce u 2300 mužů. Ukázalo se, že čím častěji zkoumaní chodili do sauny, tím více u nich klesalo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. Pravidelný pobyt v sauně totiž stimuluje srdce k činnosti tak, že ho nutí přizpůsobovat se střídání teplot, a tím ho udržuje zdravé.
Také mozek dostává v sauně zabrat. Studie, jejímiž autory jsou opět Finové, ukázala, že mužům, kteří se saunovali při teplotě 80 °C, se zlepšila produkce noradrenalinu, hormonu zlepšujícího pozornost a soustředění, o 310 %. Zároveň se jim zdesetinásobil stav prolaktinu, který pomáhá zrychlovat mozkové funkce. Jiná severská studie prokázala významné preventivní účinky pravidelného saunování na vznik Alzheimerovy choroby a demence.
Imunita podzimu navzdory
Nejen nyní, v sychravém podzimním období, zahřejí výsledky studie, které doložily souvislost mezi dobrou obranyschopností těla a saunováním. Ve vyhřáté sauně se totiž zvyšuje produkce bílých krvinek, klíčového obránce imunitního systému. Britská lékařská asociace potvrdila, že pravidelné návštěvy sauny 2–3krát týdně snižují rizika onemocnění o celých 65 %.
Saunování zároveň výrazně přispívá k psychické pohodě. I zde hrají hlavní roli hormony, v tomto případě endorfiny neboli hormony štěstí, které tělo v reakci na horko uvolňuje. Sauna tedy pomáhá bojovat nejen s podzimními chmury, ale dokáže si poradit i s vážnějšími depresemi.
Finové odvádí jedny z nejvyšších daní v Evropě a mají nejméně slunečního svitu. Přesto se při posledním měření kvality života zařadili k nejspokojenějším evropským národům. V některé z dalších studií by stálo za to prozkoumat, nakolik se na výsledcích měření podepsaly endorfiny uvolněné saunováním.