reklama

Konec levné práce, méně laciné demagogie

Čtěte více: odbory | Škoda Auto | mzdy | stávka
  • Bojovnost českých odborářů roste.
  • Největší požadavky mají ti, kteří zastupují nejúspěšnější výrobní firmy.
  • Jenže česká ekonomika není jen Škodovka.
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Za 27 let jsme to dopracovali k jedněm z nejnižších mezd v Evropě, hřímá hlavní tuzemský odborář Josef Středula a pokračuje, že stávek proto může přibývat. Bojovná rétorika s příchutí demagogie k odborovým vůdcům patří a je vlastně logické, že se jejich radikalismus stupňuje v době, kdy mzdy rostou nejvíc za poslední dekádu.

Když se podniky o zaměstnance přetahují a ti současně vědí, že se firmám daří a mají z čeho výplatní pásky vylepšit, byly by odbory hloupé, kdyby nezvyšovaly hlas. Je to podobně racionální, jako když − a to je férové přiznat − po nástupu krize a dramatickém poklesu poptávky měly odbory pro potíže podniků většinou pochopení a soustřeďovaly se především na záchranu pracovních míst. Tlak na lepší výplaty odsunuly na lepší časy. Ty nastaly, proto bouří.

Do postojů a rétoriky vedení odborové centrály se vždy výrazně promítají nálady členů. A nejbojovněji naladěni jsou ti z úspěšných firem. Vědí, že kvalifikovaní zaměstnanci jsou v krátkodobém horizontu nenahraditelní. To je nezpochybnitelné, bez dělníků a techniků žádná fabrika vyrábět a "vydělávat miliardy" nebude.

Jak se nálada změnila, ukazuje třeba týdeník Škodovácký odborář, v němž se detailně probírají požadavky zaměstnanců i výrobní problémy největší české automobilky a továren, které pro ni dodávají. V roce 2009 zprávu o mimořádných "šichtách" uvozovalo vysvětlení, že dobrovolné přesčasové směny jsou nutné pro uspokojení objednávek vzniklých kvůli německému šrotovnému, a ještě před technickými informacemi se škodováci dočetli, že "řada zaměstnanců si přivydělá ráda". Dnes je tón naprosto odlišný: "Již dlouho nebylo vidět tak šťastné a veselé zaměstnance," stojí v pasáži o zrušené mimořádné směně.

Ochota zaměstnanců zvyšovat nasazení někde už narazila na svou mez. Určitě hrají roli náročné pracovní podmínky v řadě provozů a již tak velké vytížení, možná se ale už projevuje i efekt dobře známý z ekonomické teorie: nabídka práce začne od jisté úrovně mezd klesat. To je žádoucí jev, i když to tak výrobním ředitelům připadat nemusí. Značí, že dělníci, a s nimi společnost, bohatnou natolik, že peníze vydělané "navíc" pro ně mají menší hodnotu než třeba čas strávený s rodinou.

Že škodováci v českých podmínkách opravdu patří mezi ty bohatší, je dobře vidět na rozdílu mezi tamními výdělky a tuzemskou mediánovou mzdou. Odboráři z Boleslavi, Kvasin a Vrchlabí se tak sice nevidí a srovnávají se s kolegy z Německa, což je pochopitelné a vlastně i žádoucí, ale na věci to nic nemění. V zájmu celostátních odborů je ale i vnímat realitu. Hnát mzdy tempem odtrženým od růstu produktivity práce (jakkoli je to v českých podmínkách měřítko s omezenou vypovídací schopností) se dlouhodobě nevyplatí. I proto, že všechny podniky nejsou v pozici Škodovky. Nemusíme chodit daleko, už u jejích dodavatelů je marže a manévrovací prostor nesrovnatelně menší.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama

Český trh s nemovitostmi je pro investory příliš drahý. Lepší návratnost financí tak začali hledat u sousedů

Postavila se agresivní politice Ruska a udržela Evropu jednotnou. Nemá charisma, ale lidé jí věří, říká životopisec Merkelové

Plná náměstí a politici na pódiích jsou při kampani minulostí, za voliči se jezdí na vinobraní či poutě

Na startupovou akci do San Franciska přivezli nejsilnější tým Češi. V Silicon Valley však uspěje jen zlomek

David Rath podal ústavní stížnost, nelíbí se mu rozhodnutí Nejvyššího soudu o odposleších v jeho kauze

reklama