reklama

Co s lidmi, kteří si neumí dát dohromady dvě a dvě?

Názory
Čtěte více: minimální mzda | Škoda | trh práce
  • Problémem společnosti není výše minimální mzdy.
  • Problém je, že bude ubývat práce pro méně bystré lidi, kteří se pak snadno radikalizují.
  • Ptáte se, jaké je řešení?
Martin Malý. Martin Malý. Foto: Jan Rasch

Před nějakými dvaceti lety jsem chodil na brigádu do Škodovky. V partě asi čtyřiceti lidí jsme myli lakovnu - a ano, bylo to přesně takové, jak to zní: do ruky hadr, do druhé kýbl s nějakým speciálním čistidlem, za hodinovou mzdu někde kolem té minimální. A jak jsme se tak při práci bavili, tak jsem zjišťoval zajímavé věci. Třeba že starší mlčenlivý šedivý pán, co tam drhne s námi, je dětský lékař z Kazachstánu, který půl roku myl lakovnu a půl roku provozoval doma praxi. Za vydělané peníze koupil zdravotnický materiál, kterého měli v Kazachstánu nedostatek…

Nebo skupinka dvanácti Romů, která se vždycky v pátek odpoledne objevila v Boleslavi ve dvou autech - jezdili odněkud od Berouna snad. Jeden z nich mi říkal: "Hele, můj kluk chodí na ekonomku. Když bude blbej, bude akorát tak kopat. Teď přišel s tím, že by chtěl řidičák. Tak jsem mu řekl: Budeš jezdit se mnou, vyděláš si na to sám, co já tě budu dotovat? Támhle myje linku! Mohl bych mu na to dát, jasně, ale co by z něj bylo?"

Střih: Je rok 2017 a paní, co pracuje ve službách za sto korun na hodinu, říká: "Ať nám sem nevozej ty Ukrajinky, berou nám práci! Svoloč je to!" Přitom odvádí práci, kterou po ní musí neustále někdo kontrolovat a opravovat. Když jí to nadřízená vytkne, ohrne nos a práci po sobě trochu opraví. Ale druhý den ji flinká úplně stejně. "Paní K., proč dáváte ty ručníky a ubrusy do skříně na nádobí, když je vedle skříň na prádlo a jsou tam nadepsané poličky?" - "Vždyť je to jedno!" A pak brblá, že si na ni šéfová zasedla.

Kdybych byl Saša Uhlová, vymáčkl bych z toho příběh o lidech, co pracují za málo peněz, a svedl bych to na kapitalismus. Jenže já si nemyslím, že jde o problém kapitalismu. Ten problém je jinde. V tom, že někdo u práce přemýšlí a má trochu ambice, a někdo nezapne hlavu… "Paní K., ručníky do poličky Ručníky!" - "Jo… A ubrusy?" - "Do poličky Ubrusy, proboha!" - "Aha, tak to mi máte říct!"

Třikrát zopakujete elementární věc, pak se třikrát rozčílíte, že je paní K. snad úplně blbá, a pak vám to dojde a uvědomíte si, že jste narazili na meze nikoli systému, ale jednotlivce. Ono je hezké řešit, jak zajistit všem víc peněz, ale otázku "Co s lidmi, kteří si nedají dohromady dvě a dvě?" neřeší nikdo. Ono se totiž mnohem hůř vstupuje inteligentnímu člověku do světa lidí méně obdařených. Nechat se najmout do prádelny je snadné, psát pak o tom reportáž je i mediálně vděčné, ale zkusil někdy nějaký novinář podívat se na svět z perspektivy paní K.? Z perspektivy člověka, kterému není dáno, aby udělal nějakou složitější úvahu?

Spolužák mi vyprávěl svou zkušenost s lidmi, kteří v jeho firmě lepili štítky na obálky. Nudná monotónní práce, kterou mohl udělat stroj, ale firma, respektive zlý kapitalista, se rozhodla, že radši zaměstná čtyři lidi. A jedna z paní lepiček lepila štítky halabala. Spolužák za ní přišel a povídá jí: "Paní N., podívejte se, vždyť to lepíte křivě…" - "No a co?" - "No, že to je špatně nalepené a náš klient nám to nezaplatí!" - "No a? Tak ať si to nalepí sám!" A během dalších pěti minut podobné diskuse došel k poznání, že paní nechápe souvislost mezi svou prací, klientem, jeho spokojeností, jeho platbou - a svou výplatou. Paní opravdu měla za to, že firma, v níž dělá, dostává peníze "odněkud", většinu z nich "si rozkradou ty nahoře" a zbytek dají lidem, jako je ona, a ještě ji buzerují!

Já vím, že to pro vzdělaného a inteligentního člověka může být nepředstavitelné, ale ti lidé to opravdu tak mají, a hlavně: nemají naději, že se to zlepší. Jak říkávala moje babička: "V apatyce nekoupí." Nikdy nebudou mít touhu dokázat něco víc, vzdělat se, a co hůř: nikdy nebudou použitelní pro jinou práci než pro mechanickou, nudnou a bez fantazie, a někteří i tam s výhradami.

Problém, který před společností je, není minimální mzda. Problém je, že bude ubývat práce pro méně bystré lidi, kteří se pak snadno radikalizují. Přidat jim peníze nevyřeší nic, jen to dočasně sníží míru radikalizace. Ptáte se, jaké je řešení? Systémové není, Gaussova křivka je neúprosná a stále mezi námi bude čtvrtina lidí, kteří, obrazně řečeno, budou potřebovat vést za ruku pokaždé, když budou konfrontováni s netriviální životní situací, což pro ně může být i návštěva úřadu. A jiné řešení? Já přiznávám, že mě napadá jen jedno jediné, totiž zvýšit vážnost vzdělání coby "životního tréninku a všeobecného rozhledu coby protilátky proti demagogii a jednoduchým pravdám, jako třeba "může za to kapitalismus".

Martin Malý
Přeposlat
Diskuse
reklama

Český trh s nemovitostmi je pro investory příliš drahý. Lepší návratnost financí tak začali hledat u sousedů

Postavila se agresivní politice Ruska a udržela Evropu jednotnou. Nemá charisma, ale lidé jí věří, říká životopisec Merkelové

Plná náměstí a politici na pódiích jsou při kampani minulostí, za voliči se jezdí na vinobraní či poutě

Na startupovou akci do San Franciska přivezli nejsilnější tým Češi. V Silicon Valley však uspěje jen zlomek

David Rath podal ústavní stížnost, nelíbí se mu rozhodnutí Nejvyššího soudu o odposleších v jeho kauze

reklama