reklama

Jste arogantní a chodíte tu polonazí. Vaše luxusní dovolená je pro nás každodenní mizérií, stěžují si jižané

Panorama
  • Turistický ruch na jihu Evropy ničí vlastní úspěch.
  • Rekordní počty návštěvníků v Chorvatsku, Španělsku a Itálii ženou místní na demonstrace proti přeplněnosti jejich měst a růstu cen.
  • Úřady zase zavádějí stropy pro počty lidí u některých památek.
jarvis_59b6be24498e2987daa4a712.jpeg Demonstrace v Benátkách. Město vodních kanálů, kterými proplouvají gondoly, se vylidňuje. Starousedlíci odcházejí, protože je vytlačují miliony turistů. Foto: Reuters

Davy a protesty jsou odvrácenou stranou letošní prázdninové sezony v mnoha známých letoviscích ve Středomoří či na Jadranu. Platí to i pro chorvatské městečko Trogir. Místní jsou sice rádi, že přijelo více turistů než loni, ale vadí jim dopravní zácpy a neslušné chování některých návštěvníků.

"Nedodržují třeba noční klid, a když je na to upozorním, tak jsou arogantní. Po nocích pijí alkohol nebo po městě chodí jen v plavkách. To dříve nebylo," povzdechne si asi pětatřicetiletá Trogiřanka Ana, jež pronajímá několik apartmánů v centru a na blízkém ostrově Čiovo, kam z městečka vede most.

V jednom má však Trogir navzdory napětí mezi místními a návštěvníky štěstí. Dalmatské letovisko bylo ušetřeno masových demonstrací proti turistice, k nimž došlo ve španělské Barceloně, italských Benátkách, v Palmě na baleárské Mallorce či v jihochorvatském Dubrovníku. V těchto městech obyvatelé vyšli do ulic, aby ukázali, že jim vadí velké počty turistů, kteří sice dávají místním možnost vydělat, ale současně ženou nahoru jejich životní náklady, ruší je ze spánku či nutí během léta opustit své domovy.

Graffiti proti turismu

V letoviscích se letos na veřejnosti objevily i protestní vzkazy turistům. V Barceloně jedno graffiti návštěvníkům oznamovalo, že jejich "luxusní dovolená" je pro domácí "každodenní mizérie". Na Mallorce zase transparent vyvěšený na jednom obytném domě nabádal turisty, aby nenarušovali život tamní komunity a nepronajímali si v ní dovolenkové apartmány.

Internetové služby Airbnb či Booking.com otevřely sektor krátkodobého ubytování pro více majitelů domů a bytů v turistických centrech. Ceny za pronájmy rostou, často nad finanční možnosti lidí, kteří si bydlení pronajímají dlouhodobě. Odpor místních už přiměl některá města, aby přijala opatření, jež mají omezit dopad masové turistiky. Řím chystá regulovat počty návštěvníků v některých částech města včetně Fontány di Trevi. Dubrovník chce omezit počet velkých výletních lodí a Barcelona zvažuje zvýšit turistickou daň.

1,235 miliardy

turistů cestovalo po světě v průběhu roku 2016. V roce 1996 to bylo 563 milionů.

1,4 bilionu

dolarů utratili v přepočtu turisté za rok 2015. V roce 1995 to bylo 462,3 miliardy.

4,6 milionu

cizinců přenocovalo v Česku během prvního pololetí. Meziročně to bylo o 16 procent více návštěvníků.

V posledních dvou letech zažívá turismus v jižní Evropě silný růst. Je to zčásti způsobeno tím, že se návštěvníci cítí bezpečněji ve Španělsku, Itálii či Chorvatsku než v jiných středomořských zemích jako Egypt, Tunisko či Turecko. Neevropská letoviska zažila v minulých letech teroristické útoky, při kterých zemřeli i turisté.

Čísla potvrzují přitažlivost jižní Evropy

Podle oficiální statistiky od ledna do července navštívilo Španělsko téměř 47 milionů turistů, o 11 procent více než loni. Podle chorvatského ministerstva pro turistiku je letošní sezona rekordní. Za osm měsíců do konce srpna zemi, která má 4,3 milionu obyvatel, navštívilo 15 milionů zahraničních návštěvníků. To je o 14 procent více než loni. Letošní celková čísla o počtech turistů v Itálii nejsou zatím k dispozici, ale údaje z měst jako Benátky či Řím potvrzují podobná tempa růstu jako jinde na jihu Evropy.

Mezi lety 1996 a 2016 se počet turistů celosvětově více než zdvojnásobil na 1,235 miliardy z 563 milionů, spočítal statistický portál Statista.

Od roku 2011 patří turistický ruch, k jehož boomu přispívá i rostoucí nabídka cenově dostupných levných aerolinek a nízké ceny ropy, mezi nejrychleji rostoucí odvětví globální ekonomiky. Uvádí to Světová rada cestování a turismu (WTTC).

Nebylo tomu tak vždy. V letech 2008 až 2009 zažila světová turistika útlum, kdy počet cestovatelů klesl o čtyři procenta na 894 milionů. Na vině byla světová finanční krize a epidemie ptačí chřipky. V té době bylo populární strávit dovolenou doma, nebo alespoň ve vlastní zemi, protože to bylo levnější než pobyt v cizině. V anglicky hovořících zemích se dokonce uchytil novotvar "staycation" spojující slova "stay" (zůstat) a "vacation" (dovolená).

Současný rozmach masové turistiky, kterému pomáhá zdravá globální ekonomika a rozvoj technologií, jež usnadňují organizaci pobytu v cizině, naráží na vlastní úspěch a fyzické limity oblíbených letovisk.

Nejznámější chorvatské město v obležení

"V Dubrovníku je tolik turistů, že se lidé kvůli tomu nemohou ani pořádně hýbat a musí jít s davem. Nejde si jen tak sednout, dát kávu a užívat si života. Co pak ti lidé z takového výletu mají? Podle mě je to ztráta času i peněz," popisuje situaci v perle jižního Chorvatska trogirská učitelka Irena.

Procházka po zhruba 300 metrů dlouhé pěší promenádě v centru Dubrovníku může v hlavní části letní sezony trvat až 40 minut. Turisté překážejí jeden druhému, zatímco starousedlíci opouštějí město, aby se vyhnuli hluku a dopravním zácpám.

Počet turistů ve světě

Na rozdíl od Trogiru má Dubrovník hluboký a velký přístav, kde mohou kotvit velké výletní lodě. Město, které organizace UNESCO řadí mezi památky světového dědictví, chce ale jejich počty omezit. "Už se nesmí nikdy stát, že více než dvě výletní lodě dorazí do města současně," uvedl v červnu zvolený dubrovnický starosta Mato Frankovič. Podle britského listu The Telegraph chystá radnice kvůli ochraně památek zastropovat počet návštěvníků v nejstarší části Dubrovníku. Jejich počet by neměl převýšit čtyři tisíce. Dnes jich bývá i deset tisíc. Starosta Frankovič je v tomto přísnější než UNESCO, které doporučuje počty lidí v centru města omezit na osm tisíc. Kolik návštěvníků se v centru nachází současně, budou monitorovat pouliční kamery. Starosta Frankovič věří, že menší davy turistů prospějí nejen městu, ale také samotným návštěvníkům. Je to ovšem zjevně nekonečný boj s udržením kvality života v místech, která jsou na turistice i její masové podobě ekonomicky závislá.

Udržitelný turistický ruch

To si uvědomují i lidé v Trogiru, který je také chráněn organizací UNESCO. "Není tu žádný průmysl. Skoro všechno, čím se tu živíme, je nějak spojeno právě s turismem. Třeba zemědělci na trhu prodávají ovoce a zeleninu jak pro místní, tak hlavně pro cizince," vysvětluje Negoslava Špiková z trogirského turistického sdružení.

Podle ní je Trogir zatím ušetřen náporů, jež zažívá Dubrovník nebo chorvatský národní přírodní park Krka. Ideální by bylo přimět turisty, aby město navštěvovali také mimo hlavní sezonu, kdy Trogir trápí zejména dopravní potíže.

Z centra města lidé často míří dál na přilehlý ostrov Čiovo. V létě se na něj táhne dlouhá šňůra vozidel, mezi kterými se obratně proplétají lidé na skútrech. Vůbec nejhorší situace je ráno nebo také v období, kdy se střídají turnusy. Jízda z Trogiru na ostrov může místo minut trvat i hodiny. Trogiru by měl ulevit chystaný most z pevniny na Čiovo, který nepovede skrz centrum letoviska.

Boom v Česku zatím bez protestů

Rostoucí počty turistů se nevyhýbají ani Česku. Jejich koncentrace je znát zejména v historickém centru Prahy a v Českém Krumlově. Ministerstvo pro místní rozvoj chce posílit propagaci ostatních regionů a odlákat část turistů z obou měst na Vltavě.

V prvním pololetí v tuzemských hotelech a jiných ubytovacích zařízeních přenocovalo 4,6 milionu cizinců, což je takřka o 16 procent více než ve stejném období loni. Domácí turisté také letos cestovali po Česku více než loni. Celkem jich v hotelech, penzionech či kempech pobývalo 4,2 milionu, a tedy o 13 procent více než v prvním loňském pololetí.

Českokrumlovská radnice sice vítá plánovaný projekt ministerstva rozprostřít turisty po celé zemi, ale současně očekává, že získá více peněz do městské pokladny. "Jako město musíme zvládat obrovský nápor turistů z obecně přidělených daní, což je dost těžké," konstatuje starosta Dalibor Carda. Do třináctitisícového městečka ročně dorazí zhruba 1,6 milionu turistů z celého světa.

Plán ministryně Karly Šlechtové (ANO) souzní se snahou Světové organizace cestovního ruchu ochránit turismus jako odvětví. Turistický ruch v současnosti tvoří desetinu světového HDP a třetinu globálního obchodu ve službách.

Leoš Rousek, Simone Radačičová, Kateřina Chládková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Český trh s nemovitostmi je pro investory příliš drahý. Lepší návratnost financí tak začali hledat u sousedů

Postavila se agresivní politice Ruska a udržela Evropu jednotnou. Nemá charisma, ale lidé jí věří, říká životopisec Merkelové

Plná náměstí a politici na pódiích jsou při kampani minulostí, za voliči se jezdí na vinobraní či poutě

Na startupovou akci do San Franciska přivezli nejsilnější tým Češi. V Silicon Valley však uspěje jen zlomek

David Rath podal ústavní stížnost, nelíbí se mu rozhodnutí Nejvyššího soudu o odposleších v jeho kauze

reklama