reklama

Macron chce pružnější zákoník práce, o podobnou reformu se pokoušejí francouzské vlády více než 20 let

Čtěte více: Francie | Macron Emmanuel | práce | reforma
  • Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl reformy trhu práce.
  • Chce, aby měly podniky možnost domluvit se třeba na výši mezd se svými zaměstnanci přímo, bez ohledu na dohody na úrovni celých odvětví.
  • Odbory návrhy odmítly, opozice by ale tentokrát nemusela být tak silná jako dřív.
jarvis_59a83991498e27ac22f1136a.jpeg Hlavní bod jeho mandátu. Emmanuel Macron oznámil podrobnosti reformy pracovního trhu. Foto: Reuters

Francouzské vlády se už víc než 20 let pokoušejí reformovat trh práce. Snažily se o to pravicové i levicové kabinety, ale kvůli masovým protestům odborů a dalších odpůrců nikdy neuspěly. Teď se do stejného podniku pustil nový prezident Emmanuel Macron. Označuje ho za hlavní bod svého prezidentství.

Cílem jeho reforem je vnést do francouzského zákoníku práce, který má přes tři tisíce stran, větší pružnost. "Jde o zásadní změnu," tvrdí Macron. Podle něj je nutná pro to, aby "klesla vysoká míra nezaměstnanosti". Ve Francii je nezaměstnaných přes devět procent lidí. Práci nemá zhruba čtvrtina mladých do 25 let, kteří nestudují.

Nová pravidla omezují váhu kolektivního vyjednávání na úrovni celých odvětví ekonomiky. Výši mezd nebo délku pracovní doby tak bude možné dojednávat v jednotlivých firmách mezi jejich vedením a zaměstnanci podle toho, jak se podnikům daří.

Macronova reforma

Priorita

Prezident chce, aby se firmy mohly s vlastními zaměstnanci domlouvat na růstu platů nebo třeba úpravě pracovní doby. Mohly by tak, pokud budou zaměstnanci souhlasit, obejít často rigidní pravidla týkající se celého odvětví ekonomiky. Firmy s méně než 50 zaměstnanci, což je 95 procent všech firem v zemi, budou mít postup jednodušší než velké společnosti. Reformy mají taky usnadnit propouštění zaměstnanců v době, kdy se podniku nedaří.

Protesty budou slabší?

Reformy ve Francii dosud narážely na tvrdý odpor odborů. Tentokrát to ale může být jinak: dvě odborové centrály, CFDT a FO, sice s některými body nesouhlasí, postavily se ale vstřícně k možnosti obejít dohody na úrovni odvětví. Naopak radikální odbory CGT chystají demonstrace.

Reforma projde

V parlamentu má Macron hlasů dost, a poslanci by tak reformy měly schválit už v září.

Macron chce taky omezit odškodnění, které firmy musí vyplatit zaměstnancům, kteří se odvolají proti výpovědi a soud jim následně dá za pravdu. Současné vysoké kompenzace podle odborníků odrazují společnosti od přijímání nových lidí. Nově by měli pracovníci, kteří ve firmě strávili méně než dva roky, dostat tři měsíční platy. Toto odškodnění stoupá s počtem odpracovaných let.

Jako ústupek odborům reforma naopak zvyšuje kompenzaci za propuštění, které je v souladu se zákoníkem práce. Takový zaměstnanec dostane čtvrtinu roční mzdy za každý rok, který ve firmě odpracoval. V současnosti to je 20 procent.

Omezení vyjednávání na úrovni odvětví nebo snížení odškodnění za nespravedlivé propuštění vždy odmítaly odbory. Největší odborová centrála CFDT však tentokrát zaujala umírněný postoj. "Jsme zklamaní," řekl sice její šéf Laurent Berger, zároveň ale dodal, že se jeho odboráři nechystají k žádným stávkám ani demonstracím. A ocenil, že prezident s odbory chystaná pravidla předem konzultoval.

K protestům se naopak chystá komunisty podporovaná odborová centrála CGT, jež byla v zemi ještě donedávna nejsilnější. Její vedení svolalo demonstraci na 12. září. Demonstrovat chce rovněž neúspěšný prezidentský kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon a jeho strana Nepoddajná Francie. Tvrdí, že Macron chystá "sociální státní převrat". Mélenchon se ovšem s odbory nedohodl na jednotném postupu. Do ulic chce vyjít 23. září.

Skutečnost, že opozice proti reformám není jednotná, nahrává Macronovi. V parlamentu ho žádné překážky nečekají, protože jeho strana Republika vpřed! v něm má pohodlnou většinu hlasů.

Předchozí vlády ale nedokázaly prosadit žádné podstatné reformy, přestože také měly k dispozici dostatek poslanců. Nakonec vždy ustoupily před protesty. Macronova pozice je podle komentátorů jednodušší, protože nečelí žádné vážné opozici. Republikáni, socialisté i Národní fronta se vzpamatovávají z porážky v prezidentských a parlamentních volbách. Nejviditelnější opozicí tak je Mélenchon, který ale je na okraji politického spektra.

Emmanuel Macron však bude muset svou reformu vysvětlit Francouzům. Podle průzkumů provedených ještě před zveřejněním nových návrhů občané zatím neměli příliš jasno o tom, co prezident chystá. Od květnových voleb silně utrpěla jeho popularita. Macronovo působení v úřadě nyní schvaluje pouze 36 procent lidí.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama

Concord byl citlivý a bylo nutné myslet napřed, říká jediný Čech, který jej pilotoval. K novým nadzvukovým projektům je skeptický

Firmy hýří optimismem. Lidé nejsou, zaměstnavatelé přesto chtějí nabírat jako nikdy v historii

Ve Velké Chuchli se začíná přepřahat. Rodina developera Radovana Vítka patrně ovládne firmu, která v Praze organizuje dostihy

Jsem eurofederalista, ale šéf německé SPD Schulz mě nepotěšil. Uškodil myšlence evropské federace jako nikdo jiný, řekl Zeman

V Rakousku explodoval plynový terminál, výbuch zabil jednoho člověka. Itálie se chystá na stav nouze, cena plynu stoupá

reklama