Plně automatizované sklady se v logistice v nejbližší době masově neprosadí, myslí si Jan Příhoda z firmy Kodys, která vyvíjí software pro logistické firmy. Zároveň ale upozorňuje, že nové technologie oboru pomohou, věří hlavně dalšímu rozvoji automatické identifikace zboží.

Práci ve skladech už teď usnadňují čárové kódy. Dalším krokem jsou radiofrekvenční čipy, které se umístí přímo na zboží a čtečky mohou informace z nich zjistit bez kontaktu. Inovace se do logistiky dostaly z průmyslu, kde se firmy stále častěji snaží sledovat výrobu i distribuci v reálném čase.

Ve skladech se ale používá mnohem více technologií. Drony například proletí skladem s kamerou, záznam pak zpracuje počítač a nahradí tak zdlouhavou inventuru. Příhoda plánuje vytvoření vlastní verze rozšířené reality, kdy se virtuální objekty zasadí do reálného prostředí. Skladníkovi bude při práci pomáhat mobilní terminál s kamerou a vhodnou aplikací.

Jan Příhoda

Vystudoval biokybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V roce 1996 nastoupil jako programátor do společnosti Kodys, která se zabývá automatickou identifikací a vývojem softwaru především pro logistiku, maloobchod a výrobu. Ve firmě pak pracoval na několika pozicích, od roku 2009 je jejím výkonným ředitelem.

HN: Kam se posune v příštích letech identifikace v logistice a průmyslu?

Myslím si, že bude směřovat k čím dál větší automatizaci. Nedomnívám se ale, že by se v logistice masově prosadily plně automatizované sklady. To si mohou dovolit jen nejbohatší firmy, podle mých informací jsou v České republice pouze jednotky skladů, které jsou plně automatizované. Čím dál větší roli bude hrát částečná automatizace, například v podobě stacionárního snímače a dopravníků, kdy se krabice na zboží pohybuje po pásu a zastaví se u určitého skladníka, který do ní připravené věci uloží. Používá se to často třeba u distribuce léčiv.

HN: Zajímají se firmy o sledování zboží v reálném čase?

Máme takové projekty. Jde hlavně o sledování rozvozu potravin, léčiv nebo drahých materiálů. S tím bývá spojený přenos informací o teplotě, rychlosti pohybu nebo nárazech. Tady bych se ale přesunul k internetu věcí, pod což se tyto záležitosti dnes shrnují. To je trend, kterému věřím výrazně víc než plné automatizaci skladového a manipulačního vybavení, a myslím si, že takové aplikace se velmi brzy začnou rozšiřovat. Internet věcí je vlastně pojmenování něčeho, co se do jisté míry používá už delší dobu. Nyní vznikají platformy, které mohou vytvořit standard, aby se to mohlo nasazovat masověji do celé řady dalších oblastí.

HN: Kam třeba?

Například se v tuto chvíli začíná víc diskutovat o sledování jednotlivých strojů nebo výrobků v průběhu výrobního procesu v továrně nebo ve skladu. Doteď se to řešilo jen v rámci lokální sítě, kdy informace neopustily budovu, ale v současnosti se začíná objevovat tento nový trend. I my máme rozpracované projekty, které se zaměřují na sledování pohybu zboží od naskladnění na ložnou plochu vozu po dodání zákazníkovi.

HN: Jaké technologie k tomu využíváte?

Funguje to na základě čipů, které jsou umístěné u zboží, a v rámci vozidla je umístěný sběrný bod, který bezdrátově pomocí nízkoenergetického Bluetooth sbírá z čidel data o teplotě, rychlosti a nárazech a potom je v podstatě přes SIM kartu přenáší do cloudového prostředí.

HN: Stále více se objevují zprávy o projektech využívání rozšířené reality ve skladech. Prosadí se tato technologie v praxi?

Myšlenka Google Glass, tedy brýlí, se kterými člověk vidí okolní prostředí i další zobrazované informace, potřebuje ještě dotáhnout. Když je má mít člověk na hlavě osm hodin, mohou vést k psychickým poruchám. My zvažujeme zařízení na podobném principu. Zkusíme ale využít terminál s trochu jinou ergonomií, kdy se skladník dívá na displej, aniž by musel přístroj naklápět. Zařízení má také kameru, pomocí které se na displeji zobrazuje to, co je před terminálem. Skladník jde a dívá se na displej terminálu, kde běží on-line video z kamery. Chceme vytvořit nástroj, který vloží k lokacím v regálech, které se pomocí kamery zobrazují na displeji, informace o požadované logistické operaci. Tuto myšlenku rozvíjíme s výrobcem terminálů Zebra Technologies.

HN: Displej na takovém terminálu ale bude muset být opravdu hodně velký.

Nebude, protože nepotřebujete vidět detaily. Stačí, když víte, kam jdete, a rozeznáte konkrétní lokalitu ve skladu, ve které se bude s něčím manipulovat. Myslím si, že pro skladníky to může být pro práci mnohem příjemnější, než jsou brýle. Zatím je to ale opravdu jen ve fázi nápadu. Potřebujeme hlavně vytvořit mapu skladu, která bude nahraná do terminálu, a aplikace pak zvýrazní požadovanou lokalitu a popíše požadovanou činnost.

HN: Ptají se vás zákazníci na zařízení, které zahrnuje rozšířenou realitu v současné podobě, tedy s takzvanými chytrými brýlemi?

Musím říct, že skoro vůbec. Je to populární téma, ale do praxe se zatím nepřenáší. Byl jsem nedávno na mezinárodní konferenci jednoho z našich dodavatelů, kde se mluvilo o tom, že rozšířená realita byla velké téma před třemi roky, ale dodneška nejsou v běhu skutečné projekty, všechno je zatím na základě studií.

HN: Na posledním veletrhu LogiMat, kde byly chytré brýle velice častým tématem expozic, ukazovalo několik dodavatelů doklady o tom, kde už je rozšířená realita nasazená. I když takových projektů není mnoho.

Myslím si, že všechna ta použití jsou zatím spíš ve fázi pilotních projektů. Teď se budu tvářit trochu vizionářsky: Stejně jako chytré brýle, které bude nutné přetvořit, protože to asi není úplně to správné řešení, nepřežijí zřejmě v současné podobě ani mobilní terminály. Myslím si, že jednou vznikne jedno univerzální zařízení, které spojí všechny trendy do sebe − bude schopné vytvářet rozšířenou realitu, bude umět pick-by-voice, tedy přípravu zásilek pomocí hlasových pokynů, a podobně.

HN: Jedna z technologií, které pro automatizaci logistiky nabízíte, je strojové vidění. Kde se využívá?

Pro jednu firmu jsme například řešili označování výrobků štítky s kódy a na závěr se muselo verifikovat, jestli je to výrobek označený správným štítkem, který je nalepen na správné pozici a ve správné barvě. Je to poměrně složité řešení, které zahrnuje aplikátor, čtečku čárových kódů a kameru, která zajišťuje strojové vidění, pak zpracovává ten obrázek a vyhodnocuje, jestli je všechno v pořádku. Je to rozhodně jeden ze směrů, který je zajímavý a bude se rozvíjet.