reklama

Trpká příchuť ve sladké Kofole

Čtěte více: Kofola | akcie | média | burza
  • Jaký má smysl uvést na trh malý balík akcií a po 20 měsících ho ještě výrazně zmenšit?
  • Postup Kofoly snižuje šanci na to, že na pražské burze bude předvídatelný titul ve stabilním potravinářském oboru.
  • V takové situaci může drobným akcionářům pomoci i nájezd konkurence.
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Když se majitelé firmy rozhodnou prodat část akcií na burze, mohou najisto počítat s tím, že kromě peněz od investorů získají ještě jeden "benefit": publicitu zdarma. Zvláště citelně je to znát v českých podmínkách. Tuzemská burza je tak chudá, že přírůstek je vždy uvítán s jásotem a doprovázen články, analýzami kondice firmy či rozhovory s jejím vedením a majiteli. Každá novinka i spekulace mají pozornost zaručenou.

Velmi zdatně s tímto aktivem pracovali majitelé Kofoly. Práci měli usnadněnou tím, že jiný výrobce nápojů, potravin, a dokonce ani dalšího spotřebního zboží na pražské burze (s výjimkou specifického Stocku, jehož hlavním trhem je ale Londýn) není. Navíc příběh o tradiční značce zdatně dotírající na nadnárodní giganty se prodává sám. Takže když se rozjely přípravy na úpis akcií, měla Kofola místo na televizní obrazovce i na stránkách novin jisté. Samozřejmě zdarma. Mediální přítomnost již tak známé značky se v měsících před veřejným úpisem akcií ztrojnásobila, což podle odhadů mělo hodnotu 13 milionů korun. Až sem jde o učebnicový příklad.

Pro investory měla ale pohádka několik zádrhelů. Těmi hlavními byla poměrně vysoká upisovací cena, z níž plynulo, že by zisk firmy měl růst (což se zatím nepotvrdilo), a především to, že na trh šla jen velmi malá část akcií, zhruba patnáctina celkového počtu. A protože Kofola přes všechny úspěchy v expanzi není žádný kolos, počítá se hodnota tohoto balíku ve stamilionech korun. To samo o sobě velké investory vyřazuje ze hry, s tak drobnými částkami se jim nevyplatí operovat. Na toto zjevné riziko analytici i odborná média už před startem obchodování upozorňovali, ale v Kofole jako by námitky neslyšeli a i na burze převládl pocit, že je lepší malý úpis než žádný. S tím by se snad dalo souhlasit, kdyby časem současní majitelé Kofoly, rodina Samarasových a finanční investor Enterprise Investors, jasně deklarovali, že nabídnou k odkupu další akcie.

Stal se však pravý opak, většina akcií z trhu zmizí, přičemž kupcem je dceřiná firma Kofoly ve Slovinsku. Ta sice nabízí vyšší cenu, než je současný kurz, ale i při započtení dividend je to méně, než kolik zájemci zaplatili při úpisu. A kdo si limonádovou akcii nechá, musí počítat s tím, že likvidita bude ještě horší, než je nyní, tedy mizerná. Ano, možná, jednou, majitelé další akcie prodají. Ale jisté to rozhodně není.

Drobné akcionáře (drobné jsou v tomto případě i podíly, které vlastní velcí správci majetku) přitom nezajímá, jaké nevyrovnané účty mezi sebou mají současní majitelé, ani to, že se skrz podíl v hodnotě pár desítek milionů Kofole snaží znepříjemňovat život konkurence. Chtějí mít jasno, co s Kofolou bude. Za důvěru a peníze, které do firmy vložili, si to zaslouží. A v zájmu Kofoly je, aby se publicita neobrátila proti ní.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama

Ve městě, kde Merkelová prožila své dětství, cítí k německé kancléřce respekt, ale rozhodně ne obdiv

Evropská komise zkoumá závadnost rumového aroma. Lihovarníci chystají změnu receptu tuzemáku

Trump vyhlásil bankovní blokádu KLDR. Obchod se Severní Koreou zakáže bankám i Čína

Investiční rating od Moody's sníží cenu, za kolik si CPI Property Group půjčuje, věří šéf firmy Němeček

Volný pohyb osob je bláznivý nápad, hřímal euroskeptik Farage na setkání příznivců Svobodných v Praze

reklama