reklama

Bolševická privatizace slov aneb Jak si komunisti přivlastňovali slova a otáčeli je tak, že se z nich stala karikatura

Názory
Čtěte více: 1968 | Rusko | invaze | komunismus
  • Komunisti si přivlastnili spoustu slov a otočili je tak, že se z nich stala karikatura.
  • Snad nejhůř si privatizovali slovo "mír". Jako by byl mír a pak "jejich mír", který znamenal "buď bude po našem a vy ustoupíte, nebo jste způsobili válku!"
  • Nejběžnější metodou privatizace bylo osočení "druhé strany". Jakmile bylo zapotřebí skrýt nějakou levotu, začala masivní kampaň.
Martin Malý. Martin Malý. Foto: Jan Rasch

Vyprávěl se kdysi, v dobách totalitních, takový vtip. Syn se ptá tatínka, co je to pravda, a ten mu vysvětluje: "Pravda je jen jedna. A pak je Naše pravda, a to je jejich pravda." Pro neznalé - Naše pravda byly komunistické noviny…

Komunisti si vůbec přivlastnili spoustu slov a otočili je tak, že se z nich stala karikatura.

Nejen "pravdu" (s tou si ostatně vytřel ústa leckdo). Třeba i nevinné zájmeno "my" - Solženicyn trefně popisuje psychologický trik vyšetřovatelů, kteří říkali "třídním nepřátelům" jednoduchou větu: "My a vy - to jsme přeci my všichni!"

Když podlehnete takovému výkladu, najednou vám připadá, že jste vlastně sami proti sobě.

Snad nejhůř si komunisti privatizovali slovo "mír". Jako by byl mír a pak "jejich mír", který znamenal "buď bude po našem a vy ustoupíte, nebo jste způsobili válku!" Nebo takové "právo": Právo se má k Rudému právu jako spravedlnost k "revoluční spravedlnosti".

Nejběžnější metodou privatizace slov komunistickou diktaturou bylo osočení "druhé strany" z toho, co sama dělala až v nemravném měřítku. "Válečné štvaní", "snaha o přepisování dějin", "spiklenecká centra"… Jakmile bylo zapotřebí skrýt nějakou levotu, začala masivní kampaň. Třeba: "USA rozmisťují rakety v Evropě!" Pamatuju se na to, jak ve škole učitelka se slzami v očích ukazovala tabulku, kolik že imperialistických raket má být namířeno na které kvetoucí československé město. Vyděšený jsem přijel za prarodiči, ale děda mé obavy nesdílel. Pracoval totiž hned vedle trati Lysá nad Labem - Milovice a říkal: "Vždyť už půl roku vozí Rusáci rakety do Milovic, jeden vlak za druhým!" Za pár týdnů vyšla zpráva, že vojska Varšavské smlouvy musela reagovat na provokaci imperialistů a revanšistů… Reagovali s několikaměsíčním předstihem…

Mimochodem, ještě jeden dobový: Povídá takhle Brežněv na zasedání politbyra: "Soudruzi, ten časový posun je ošemetná věc! Volal jsem papeži, jak se cítí hodinu po atentátu - a ono bylo hodinu před atentátem!"

Na tohle všechno jsem si vzpomněl, když tu čtu reakce na sociálních sítích k výročí 21. srpna. Je to slušný bizár, plný díků za šťastné dětství ve stínu sovětských tanků, za to, že naše země mohla ještě 20 let vzkvétat, než ji Havel ukradl, na šťastná léta socialistické prosperity. No nevím, já si tu dobu pamatuju jako dobu, kdy se říkalo doma něco jiného než ve škole, a jako dobu, kdy mě ve škole děsili nukleární válkou, kterou rozpoutají imperialisti a fašisti.

Další se velmi rozčilují, že srpnovou okupaci někdo spojuje s Ruskem. Vždyť k nám přeci přijeli i vojáci jiných zemí Varšavské smlouvy, tak proč to spojovat s Ruskem? Že by proto, že tehdejší vedení Sovětského svazu o celé akci rozhodlo a satelitní státy to poslušně odkývaly, až na Rumunsko? Že by proto, že Rusko dnes sentimentálně vzpomíná na doby SSSR?

Buďme ale spravedliví - za invazi se omluvil Gorbačov v prosinci 1989, později Jelcin v roce 1993 a nakonec Putin v roce 2006 uznal "morální odpovědnost Ruska za invazi". V tomto punktu jsou čeští kremlofilové putinštější než Putin sám, když bagatelizují roli Ruska, popřípadě vykládají invazi jako "nutnou reakci na provokace imperialistů".

I slovo "imperialista" je vlastně ironické přesně v intencích bolševické privatizace slov, protože v té době se právě Sovětský svaz choval jako typické impérium.

Na jednu stranu mi vadí neustálé omílání srpnových událostí a louhování pětkrát louhovaných záběrů stále dokola, ale pak si přečtu příspěvek našeho "viceprezidenta Amplióna" Ovčáčka a uvědomím si, že ta doba zas tak moc minulá není:

"V posledních letech čelíme agresivnímu pokusu Pražské kavárny, mainstreamových médií a politických neziskovkářů zprivatizovat si úhelné dějinné okamžiky a klíčové osobnosti. Vykladači jediné pravdy si uzurpují výklad 21. srpna 1968, 17. listopadu 1989 nebo třeba Václava Havla. Neváhají sáhnout ke zneužití v současném politickém boji, ke kádrování, k osočování z neideovosti a z podrývání naší skutečnosti."

Jak z rudoprávního úvodníku. Holt škola Jejich pravdy se nezapře.

Martin Malý
Přeposlat
Diskuse
reklama

Ve městě, kde Merkelová prožila své dětství, cítí k německé kancléřce respekt, ale rozhodně ne obdiv

Evropská komise zkoumá závadnost rumového aroma. Lihovarníci chystají změnu receptu tuzemáku

Trump vyhlásil bankovní blokádu KLDR. Obchod se Severní Koreou zakáže bankám i Čína

Investiční rating od Moody's sníží cenu, za kolik si CPI Property Group půjčuje, věří šéf firmy Němeček

Volný pohyb osob je bláznivý nápad, hřímal euroskeptik Farage na setkání příznivců Svobodných v Praze

reklama