reklama

Základní příjem lze zavést i v Česku. Podívejte se, jak by to šlo a jaký by to na vás mělo dopad

Analýza
  • Hospodářské noviny v uplynulém týdnu uvedly speciál k základnímu příjmu, který vyvolal bouřlivou diskusi.
  • HN proto přináší doplnění předešlé analýzy na základě mnoha podnětů ze strany čtenářů.
  • V anketě mezi více než tisícovkou čtenářů HN jsou síly příznivců zavedení této dávky a odpůrců prakticky vyrovnané.
Sociální dávky by mohl nahradit základní příjem. – Ilustrační foto. Sociální dávky by mohl nahradit základní příjem. – Ilustrační foto. Foto: Generation Grundeinkommen/ Stefan Bohrer

Vyplácet základní příjem dětem nedává smysl. Penzista přece nemá šanci vyžít s několika tisícikorunami, pokud jeho důchod nahradí základní příjem. Musí se vzít v potaz i úspory na platech úředníků, kteří nebudou potřeba. Analýza HN k tomu, jak by zavedení nepodmíněné pravidelné dávky pro každého dopadlo na české domácnosti, vyvolala bouřlivou diskusi. Celá řada výše zmíněných reakcí byla podnětná, a proto přinášíme analýzu, která tyto podněty čtenářů zpracovává.

Základní příjem je ve své ryzí podobě definovaný jako jednotná dávka pro všechny bez ohledu na věk, pohlaví, profesi, výši příjmů či účasti na trhu práce. Vyplácí se každému. A takto s ním počítala předchozí analýza. Následující model je výrazně odlišný. 

Na datech z roku 2015 modeluje situaci, kdy na základní příjem nemají nárok nezletilí. Zároveň důchodcům přiznává vyšší dávku než zbytku populace. Zatímco pracující i nepracující získají 6000 korun měsíčně, důchodci 10 741 korun. Jde o průměrný důchod v roce 2015. Stejné řešení jako u penzistů by muselo být zvoleno u některých těžce zdravotně postižených lidí, není jich ale příliš vysoké procento.

Na způsobu financování se nic nemění. Základní příjem má nahradit veškeré sociální příjmy, tedy podporu v nezaměstnanosti, přídavky na děti aj. To znamená, že je počítáno se zrušením veškerých těchto dávek či úlev a zároveň zrušením veškerých sociálních odvodů. Je nutné si uvědomit, že v současnosti činí sociální odvody zaměstnance a zaměstnavatele ze mzdy 31,5 procenta. Zároveň je zde daň ve výši 15 procent. Na první pohled jde o velké břímě, to je ale výrazně zmírněno slevami na dani či různými odpočty. I v současnosti je ale daňové zatížení v rámci zemí OECD vysoké. Například u bezdětného jedince činí přibližně 43 procent, to je ještě více než ve Švédsku.

Základní příjem dnešní sociální odvody odstraňuje a kompenzuje je zvýšením daně z příjmu (DPFO) nebo daně z přidané hodnoty (DPH). Tyto sazby budou muset být zákonitě mnohem vyšší než dnes. Už zde je ale patrné zjednodušení administrativy. Několik sazeb se spojí do jedné.

Následující tabulka ukazuje, jaké průměrné čisté měsíční příjmy na osobu mají české domácnosti ve skupinách, kterým odpovídají i příjmy uvedené níže v grafech.

Kam patříte?
Nejchudší Středně příjmové Nejbohatší
6 558 Kč 9 135 Kč 10 416 Kč 11 302 Kč 12 127 Kč 13 060 Kč 14 321 Kč 16 323 Kč 19 222 Kč 28 459 Kč
V tabulce jsou průměrné čisté příjmy na jednu osobu v dané domácnosti. Pokud rozpočet rodiny činí 6558 korun na osobu čistých příjmů, patří k 10 procentům domácností s nejnižším rozpočtem na hlavu. Jde ale o průměrné hodnoty, které v průměru odpovídají české populaci. Tedy nejchudší skupina v příjmech na hlavu má průměrně 3,1 člena, z toho průměrně 1,45 dítěte. Rozpočty domácností jsou ovlivněné především složením domácností. Rodina s třemi dětmi má na hlavu nižší příjmy než bezdětní vysokopříjmoví jedinci.

Následující graf ukazuje, jak vysoké sociální příjmy plynou domácnostem dnes a jak vysoké by byly po zavedení základního příjmu. Domácnosti jsou rozdělené do skupin dle průměrné výše příjmu na jednoho člověka, v grafech níže se ale počítá s celkovými ročními příjmy daných domácností. Bohatství rodiny je tak výrazně ovlivněno tím, kolik členů má. Tomu odpovídají i výše sociálních příjmů, pokud jde o rodinu s penzisty, budou vyšší.

Sociální příjmy domácností a základní příjem
Modré sloupce jsou součtem všech ročních sociálních příjmů (důchody, podpora v nezaměstannosti...) jednotlivých domácností. Každá skupina představuje jednu domácnost. Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat ČSÚ

Z grafu je patrné, že sociální příjmy už dnes (modře) jsou poměrně vysoké a tvoří nezanedbatelné procento příjmů domácností. Se zavedením základního příjmu se zvýší napříč všemi domácnostmi. Každý zletilý jedinec s výjimkou penzistů získá měsíční dávku ve výši 6000 korun. Každý důchodce pak již zmíněných 10 741 korun. Od složení daných domácností se pak odvíjí celková výše základního příjmu.

Vzhledem k tomu, že lidé v důchodovém věku jsou na penzi většinou zcela závislí, není možné jim dávku výrazně zkrátit, pokud mají vyžít. Řešit to lze proto právě vyšším základním příjmem a formou soukromého sociálního pojištění. Lidé by věděli, že základní příjem mají jistý, pokud se ale chtějí mít lépe, budou si muset ještě šetřit, což v průběhu života mohou například ze základního příjmu.

Pokud by byla zavedena nepodmíněná dávka v této podobě, pak by se musela sazba daně z příjmu zvýšit na 46 procent. To není výrazně víc, než dnes například činí zatížení bezdětných jedinců, jak zmíněno výše. Pokud by měl základní příjem financovat výběr DPH, současné sazby by se musely sjednotit na 41 procentech. V tomto případě je ale nutné počítat s tím, že z příjmu by člověk odváděl už jen dnešních 15 procent, byť by byly zrušené všechny úlevy. Ty by právě kompenzoval základní příjem.

Z grafu níže je pak patrné, jak by se změnily čisté příjmy domácností. Jde o příjmy i po odvodu průměrné DPH, aby bylo možné srovnat současný systém s oběma novými. Je patrné, že by si i v současnosti výrazně přilepšily nejbohatší skupiny. Naopak by si paradoxně pohoršily ty nejchudší, tedy rodiny, kde je průměrný příjem na hlavu nejnižší. Je to dáno především tím, že se nepočítá se základním příjmem pro děti, kterých je v první a druhé skupině nejvíce. Naopak 10. skupina je téměř bezdětná.

Výše čistých příjmů domácností
Jedná se o roční čisté peněžní příjmy domácností. Modré sloupce jsou současná situace, žluté reprezentují základní příjem při financování pomocí DPFO a červené zase při využití DPH. Od příjmů je již odečtená průměrná výše zaplaceného DPH, aby je bylo možné porovnávat. V případě DPFO nepodléhá základní příjem dani z příjmu. V případě DPH principiálně musí, nelze rozlišit, za co si daný člověk koupí jogurt.

V průměru by tedy za daných podmínek k výrazným změnám ve výši příjmů nedošlo, výrazně by se nezměnilo ani celkové daňové zatížení. Nicméně to otevírá diskusi o následujících věcech:

  • Základní příjem by v tomto modelu o něco znevýhodnil rodiny s dětmi. Je to přijatelné?
  • Základní příjem by stanovil všem penzistům výši důchodu přes 10 tisíc korun, na zbytek by museli mít našetřeno. Pro přechodné období by šlo například využít vydání státních dluhopisů.
  • Základní příjem by sjednotil všechny dávky a zároveň sociální odvody. Celkově by se ale daňové zatížení výrazně nezvedlo.
  • Předpokládá se zde ale, že motivace lidí pracovat, se nijak nezmění. Negativní účinky by znamenaly nutné zvýšení sazby daně.
  • Předpokládá se, že po zrušení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance, půjdou tyto prostředky zaměstnanci.
  • K úspoře na administrativě by jistě došlo, je ale těžké říci kolik.
ANKETA
Jste pro zavedení základního příjmu v České republice?
Ano
956 (59%)
Ne
580 (36%)
Nevím
90 (6%)
Byl upřesněn komentář pod tabulkou.
David Busta
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Investoři sázejí na růst trhů v rozvíjejících se zemích jako je Mexiko, Brazílie či Česko. Vývoj ohrožuje situace okolo KLDR

Nejvíc bytů k pronájmu je na severu Moravy, bydlení je tam přitom dvakrát levnější než v Praze. Podívejte se na mapu nájmů v Česku

Policie zastřelila řidiče dodávky z Barcelony. Všichni členové teroristické buňky jsou tak ve vazbě, nebo po smrti

Poslední úsek dálnice D11 je otevřen. Řidiči po ní bez omezení dojedou až do Hradce Králové

Daimler zvažuje stavbu logistického centra u Prahy. Bylo by největším svého druhu v republice

reklama