reklama

Od večírků k nirváně: Dýchání a pohyb jsou spojené nádoby, říká zakladatelka Jógovny

ego!
Čtěte více: jóga | učitel | Praha | Indie
  • Prodala auto a odletěla studovat jógu do Indie.
  • To rozhodnutí bylo pro Šárku Konečnou osudové, neboť po návratu vytvořila v Praze "místo, které má příběh".
  • Ten její, přesto dost lákavý i pro ostatní.
jarvis_598c446f498e27acf7249055.jpeg Šárka Konečná, majitelka studia Jógovna Foto: Matej Slávik

Studio s názvem Jógovna otevřela osmadvacetiletá Šárka Konečná vloni v září v Jindřišské pasáži v Praze. Už dříve o józe psala na stejnojmenné webové a facebookové stránce. Virtuální místo, kde se mohl vzdělávat každý individuálně, zhmotnila do prostoru s širokou nabídkou lekcí jógy, designovým obchůdkem a místem, kde se můžete na chvilku zastavit, vypít kávu, přečíst knihu, vyřídit e­-maily nebo si třeba jen popovídat s podobně naladěnými lidmi.

Ještě před osmi lety ovšem její život nebyl taková idylka. Šárka měla divokou pubertu, prošla problémy s příjmem potravy, byla nespokojená s tím, jak vypadá, bojovala s nízkým sebevědomím. Kompenzovala to častými večírky. Přitom její rodiče, zvláště otec, ji vedli naopak k harmonii duše a těla, k uvědomování si krásy prožitku běžných okamžiků − ranního probuzení, nadechnutí, protáhnutí, procházky… "Dnes vím, že to vlastně byly všechny ty věci, které jsou součástí jógy. Já ovšem, navzdory tomu, žila sebedestruktivním způsobem života. "Nakonec to došlo do tak extrémní fáze, kdy jsem si řekla: Stop! Tohle přece není to, co mě naplňuje."

A tak Šárka začala postupně objevovat zcela "nový" svět − jógu. Dostala se ke knihám, které v ní probudily zájem o svébytný hodnotový systém, jenž k nám sice připutoval z Východu, ale který si od 20. století získává mnoho stoupenců v západních zemích.

Když už mladé dívce dostupná odborná literatura nestačila, navštívila workshop s učitelem jógy z Indie. Pak se rozhodla nechat studia vyšší odborné školy a odjet na měsíc k němu do Indie, studovat jógovou terapii.

jarvis_598c4470498e27acf7249059.jpeg
Foto: Matej Slávik

"Přišla jsem na to, že papír z cestovního ruchu není nic, co bych potřebovala, takže jsem to těsně před zkouškami odpískala. V té době mi bylo 23 let a to jediné, co jsem měla, byl starý Renault Clio. Prodala jsem ho, abych měla aspoň na letenku," popisuje Šárka své zásadní životní rozhodnutí a dodává, že kurz měla na splátky. "Můj učitel říkal, že když někdo touží po vzdělání, tak peníze nemůžou stát v cestě."

Překonat strach

Protože byl kurz určen pro již certifikované lektory jógy, musela nejprve v Indii absolvovat týdenní přípravu se svým učitelem a na závěr složit zkoušku. Teprve pak se mohla připojit ke skupině. Výuka trvala měsíc.

Každý nádech a výdech provází v józe určitý pohyb. Jsou to spojené nádoby.

"Vstávali jsme kolem páté ráno, následovala hodina a půl meditace a pranajány, což je práce s dechem. Potom byla dvě hodiny ásánová praxe neboli cvičení. Přibližně v 11 hodin byl brunch, který se skládal z rýže a zeleniny. Následovala karma jóga, což je nezištná pomoc v ášramu. Pomáhali jsme s úklidem a dalšími věcmi. Potom jsme si dali čaj, takový ten indický, sladký, s mlékem a cukrem," popisuje nabitý program Šárka. "Den pak pokračoval dvouhodinovou přednáškou filozofie. Následovala znovu dvouhodinová praxe, ovšem s tím rozdílem, že jsme se učili, jak učit skupinu. Potom byla večeře, zpívání manter a meditace, prostor k otázkám. Spát jsme chodili v 22 hodin. A takhle každý den dokola."

Pobyt v Indii byl pro Šárku hlavně o překonávání strachu. Neměla zkušenosti s tím, někam sama jet, natožpak na druhý konec světa, a ani s komunikací v angličtině si příliš nevěřila. Nyní se už do Indie vrací každý rok.

"Jógová terapie je základ, který by měl studovat každý lektor. Měla by ho zasvětit do civilizačních chorob, jako je třeba cukrovka, problémy s menstruací u žen, problémy se zády, koleny, pohybovým aparátem. Každý lektor by měl mít povědomí o těle a nemocech, aby lidem, s nimiž pracuje, neublížil," vysvětluje Šárka. Ona sama se už ale aktuálně více zajímá o takzvaný vinjásový styl jógy, který je oproti jiným dynamičtější a je o propojení dechu a pohybu. "Každému nádechu i výdechu věnujeme určitý pohyb. Tělo necháváme tančit na melodii a podle hloubky svého dechu, kdy přecházíme z jedné pozice do druhé, třetí, čtvrté až k samotnému konci, k šavásaně, k relaxační pozici mrtvoly."

jarvis_598c4470498e27acf724905d.jpeg
Foto: Matej Slávik

Je to rodinný podnik

Po návratu z Indie začala Šárka vyučovat jógu v různých pražských studiích. "Můj přítel Honza, lékař v oboru celostní medicíny, stál při mně. Říkal, abych se věnovala pouze józe, že mě bude finančně podporovat. Ze začátku mi chodil na lekci třeba jen jeden člověk a finance byly dost nejisté, pak se to ale zlomilo a jógu jsem začala učit na plný úvazek." Zhruba před rokem se navíc s přítelem rozhodli, že je čas vybudovat vlastní studio.

"Že bych jednou chtěla mít svůj prostor, jsem věděla od začátku. Baví mě věci vytvářet podle svého a trošku jinak. Akorát jsem si myslela, že na to v životě nebudu mít peníze," říká Šárka. Nakonec si půjčku na vysněný projekt Jógovny vzal její přítel. "Kdybych Honzu neměla, nikdy by tohle nevzniklo," kroutí dnes šťastně hlavou. Ale podporovala ji vlastně celá rodina.

Nejvýraznějším prvkem místnosti je velký dřevěný stůl, který vyráběl Šárčin otec, umělecký řezbář, jenž kdysi spolupracoval na večerníčku Broučci nebo filmu Fimfárum. Maminka pak ušila jógové vaky a batůžky. Mladší sestra, která studuje malbu na Akademii výtvarných umění, se se svým přítelem postarala o výmalbu stropu v sále. Vytvořili také linorytové letáčky a vizitky, doladili nápisy na tabulích a ručně pomalovali hrnky s jógovou tematikou. Bratr zase pomáhá se záležitostmi okolo grafiky. "Je to rodinný podnik," usmívá se Šárka.

Za tři měsíce hotovo

"To, že se nazýváme Jógovna − místo s příběhem, není pouhý reklamní tah. Je to opravdu o tom, že jsem si prošla tím neuvěřitelným strachem, Indií, že jsem prodala veškerý majetek, abych si vůbec vydělala na letenku a mohla odjet. Taky jsme tady strávili noci a noci, aby to vzniklo. Přemýšlíme nad každým kouskem nábytku, co tu je. Za tím stolem stojí trámy, přes které jsem skákala, když jsem byla malá, a rozbila si obličej, to si pamatuji. Recepční stůl je dělaný z šatní skříně z ateliéru Jiřího Trnky. Vespod jsou vidět i nějaké vzkazy a čísla, co si tam lidé psali."

jarvis_598c4470498e27acf7249061.jpeg
Foto: Matej Slávik

Celý proces − od hledání vhodného místa až po otevření veřejnosti − trval něco málo přes půl roku. "Poslední tři týdny jsme tu byli s tátou a Honzou do noci a máma sem taky jezdila. Všechno se dolaďovalo. Padali jsme na hubu, už to bylo dlouhé. Pak byla kolaudačka, otvíračka a nezastavila jsem se až do Vánoc. Najednou jsem se ohlédla nazpátek a uvědomila si, jak ohromnou věc jsme společně vytvořili."

S Jógovnou má Šárka do budoucna velké plány. Chce pokračovat v podpoře českých umělců, kterým propůjčuje prostory k vernisážím, několikrát za měsíc organizuje workshopy pro veřejnost, má se tu konat i kurz jógové terapie s jejím učitelem z Indie. A v budoucnu zde chce pořádat i nejrůznější přednášky spojené s tematikou jógy.

"Máme tu taky obchůdek. Znám všechny lidi, kteří stojí za produkty, jež tu najdete. Právě kreativitu člověka bych chtěla v naší Jógovně ještě více podporovat."

Tereza Sýkorová
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Investoři sázejí na růst trhů v rozvíjejících se zemích jako je Mexiko, Brazílie či Česko. Vývoj ohrožuje situace okolo KLDR

Nejvíc bytů k pronájmu je na severu Moravy, bydlení je tam přitom dvakrát levnější než v Praze. Podívejte se na mapu nájmů v Česku

Policie zastřelila řidiče dodávky z Barcelony. Všichni členové teroristické buňky jsou tak ve vazbě, nebo po smrti

Poslední úsek dálnice D11 je otevřen. Řidiči po ní bez omezení dojedou až do Hradce Králové

Daimler zvažuje stavbu logistického centra u Prahy. Bylo by největším svého druhu v republice

reklama