reklama

Podezření, že firma nesplatí daň, může být důvod k její likvidaci. To se musí změnit, říká soudce Šimka

Panorama
  • Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se domnívá, že takzvané zajišťovací příkazy by neměly mít okamžitý likvidační charakter.
  • Poukazuje na to, že stát může brzy čelit žalobám o stovky milionů korun.
  • Navrhuje, aby zajišťovací příkaz spočíval jen ve zmrazení majetku a firma mohla v omezeném provozu fungovat dál.
jarvis_598b2675498e42ee1dc381f0.jpeg Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka Foto: ČTK

Soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka říká, že podoba zajišťovacích příkazů by měla být nastavena tak, aby firma mohla v omezené podobě dál fungovat. "To je to, co systému vyčítám," říká.

Stát likviduje firmy pomocí zajišťovacích příkazů. Úřady přitom jednaly nezákonně

HN: Není v rozporu se základními právními principy likvidovat lidi a jejich firmy bez rozhodnutí soudu?

Složitá věc. V karuselových nebo řetězových podvodech na DPH se točí ohromné peníze. Pokud by zajišťovací příkazy vydával soud, bylo by to asi těžkopádnější a nákladnější pro stát než dnes. Na druhou stranu, když soud zavírá do vazby, nařizuje domovní prohlídku nebo povoluje odposlech telefonu, také to trvá dlouho a bereme to jako samozřejmost. Proč by to nešlo i u zajišťovacích příkazů?

HN: NSS už dal ale řadě firem za pravdu v tom, že příkaz na ně byl vydán nezákonně. Vyplatí se státu takový postup, pokud budou následovat soudy o náhradu škody za zkrachovalé firmy?

Mělo by se postupovat velmi obezřetně. S vědomím toho, že exekuce může způsobit hrozné škody. A možná soudní spory o náhradu za stovky milionů. Hlavně je třeba, aby si lidé na finanční správě byli vědomi, že nesmí zlikvidovat nikoho, kdo je nevinný.

HN: Nejde jen o samotnou likvidaci. Finanční správa prodává zabavený majetek za zlomek jeho tržní ceny.

To je přesně ono. Firmy by měly dál fungovat, ale v režimu pod dohledem. Proto vydáváme předběžná opatření, ve kterých říkáme: neprodávejte ještě ty věci, nechte firmy dál podnikat, samozřejmě pod kontrolou. Většina zajišťovacích příkazů je vydaná na ještě nesplatnou daň kvůli podezření, že firma na ni v budoucnu nebude mít peníze. Nakonec to někdy dopadne úplně jinak, než jak si finanční úřad myslí.

HN: Předpoklad, že někdo možná nesplatí daň, přece nemůže být důvodem k likvidaci firmy.

Podle současné právní úpravy může. Představte si situaci, kdy firma ještě funguje, ale tak trochu žije z minulosti. Třeba jako v jisté době Nokia. Finanční úřad může vidět, například z toho, jak klesají tržby firmy v průběhu doby, že když to půjde dál, firma se nakonec dostane do situace, kdy nebude mít na daň. A že už bude pozdě chtít ji doplatit. Tohle může být i u DPH. Třeba se úředníci dozvědí, že firma chce udělat velký obchod s naftou, takže jí vznikne povinnost zaplatit vysokou DPH, ale nebude na ni mít cash. To je podle současné úpravy situace, kdy lze vydat zajišťovací příkaz.

Zaplať, nebo padni. Během pár hodin podnikatelé kvůli státu přišli o firmy, jež léta prosperovaly

HN: Kdyby to byly žluté polepky na dveřích a firma by mohla fungovat dál, tak bych tomu rozuměl, ale tady mluvíme o její likvidaci.

Já bych si to představoval jako zmrazení majetku, jeho kontrolu a peníze vydávat jen s podpisem pracovníka finančního úřadu. Tohle by se mi líbilo. Cestou je minimalizace zásahů do podnikání lidí, dokud není jasné, že daň platit opravdu mají.

HN: Jedna z firem, které jsme oslovili, v červnu obdržela zrušení zajišťovacího příkazu a řízení se zastavuje. Majetek jim ale finanční správa stále nevrátila a peníze z účtu naopak dále strhává.

To je divné. V takovém případě je jasné, že to, co bylo zajištěno, bylo zabaveno nezákonně. V takovém příběhu se dostáváme k neoprávněnému jednání správce daně, je tam zákonná povinnost vše vrátit do 15 dnů. Ale možná tam paradoxně mezitím vznikly další pohledávky na jiných daních, třeba na dani z příjmů, a tak úřad zabavený majetek nevrací. Nevím.

HN: Když jste příkaz prohlásili za neoprávněný, bude stát platit?

Náklady na samotný soudní proces nejsou to hlavní − jde obvykle o desítky tisíc. Pokud ale zadržují majetek za desítky milionů a musí jej vrátit, a ještě navíc, když jej vymohli exekucí, pak stát platí opravdu vysoký úrok. A mohou následovat soudní spory o náhradu dalších škod, třeba kvůli ušlým obchodním příležitostem, za stovky mi­lionů. Bude však mravenčí právnická práce dokázat, o co všechno firma v důsledku zajišťovacího příkazu přímo či nepřímo přišla.

Martin Ťopek
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Investoři sázejí na růst trhů v rozvíjejících se zemích jako je Mexiko, Brazílie či Česko. Vývoj ohrožuje situace okolo KLDR

Nejvíc bytů k pronájmu je na severu Moravy, bydlení je tam přitom dvakrát levnější než v Praze. Podívejte se na mapu nájmů v Česku

Policie zastřelila řidiče dodávky z Barcelony. Všichni členové teroristické buňky jsou tak ve vazbě, nebo po smrti

Poslední úsek dálnice D11 je otevřen. Řidiči po ní bez omezení dojedou až do Hradce Králové

Daimler zvažuje stavbu logistického centra u Prahy. Bylo by největším svého druhu v republice

reklama