reklama

Kdo bučí na Justina Gatlina

Čtěte více: sport | Bolt Usain | atletika | zrcadlo | odchod
  • Legendární jamajský sprinter Usain Bolt je po celém světě považován za kladného hrdinu.
  • Když jej v jeho posledním závodě porazil Američan Justin Gatlin, dvakrát usvědčený dopingový hříšník, vysloužil si bučení.
  • Jenže v atletické metafoře není většina z nás Boltem, ale spíše právě Gatlinem!
Komentátor HN Petr Honzejk. Komentátor HN Petr Honzejk. Foto: HN - Matej Slávik

Loučení Usaina Bolta se tak úplně nevyvedlo. Legendární jamajský sprinter skončil na mistrovství světa v Londýně v běhu na 100 metrů až třetí. Vyhrál Američan Justin Gatlin. Neoblíbený, ba nenáviděný, takže došlo k málo vídané situaci − stadion na vítěze hlasitě bučel. Skloubil se v tom šok z toho, že idol Bolt neodchází vítězně, a znechucení nad tím, že ho porazil dvakrát usvědčený dopingový hříšník. Jako by pravda a Bolt prohráli se lží a Gatlinem. Jenže neznělo v tom bučení přece jen trochu pokrytectví?

Bolt je nesporně globálním kladným hrdinou. Superúspěšný, sympatický, usměvavý, a hlavně "čistý". Často se říká, že kladné hrdiny potřebujeme proto, že nám dávají příklad, ukazují cestu, směr, jak se rozhodovat, inspirují. Jenže ve skutečnosti kladní hrdinové, jejichž příběhy prožíváme, fungují spíš jako morální šidítko. Hrdina je často hlavně projekčním plátnem, na kterém s dojetím sledujeme to, o čem se domníváme, že bychom tím mohli být, aniž bychom tím byli. Sympatičtí, veleúspěšní, čistí. Sledujeme (až na výjimky) falešný sebeobraz. Když nám ho někdo bere, nelíbí se nám to. Bučíme.

Jenže v atletické metafoře není většina z nás Usainem Boltem, ale spíš Justinem Gatlinem. Občas faulujeme, využíváme za účelem dosažení úspěchu nejrůznější skuliny, někdy se špatným svědomím, někdy se nedostane ani na něj. Když přijde trest, vnímáme ho jako nespravedlivý ("Vždyť to tak dělají všichni, proč to mám odskákat zrovna já?"). A když si ho odpykáme, pociťujeme jako křivdu, když nám někdo provinění připomíná. Nejsme rádi, když na nás jiní "bučí".

Ale pozor: "Být Justinem Gatlinem" nemusí nakonec znamenat nic odpudivého. Co když je americký sprinter ten případ, kdy člověk udělá chyby, dopustí se podrazů (i opakovaně), ale nakonec mu dojde, že takto už ne, a tvrdě dře na tom, aby co nejvíc špíny odčinil? Nebo aby alespoň sám sobě dokázal, že může úspěchů dosáhnout i čistě? V případě Justina Gatlina to tak asi i bylo, nadopovaný by nastoupil k finále atletického mistrovství světa v době všudypřítomných kontrol jen blázen. Možná Gatlin zaslouží místo globálního bučení když už ne obdiv, tak aspoň tichý respekt. Koneckonců i křesťanství oceňuje napravené hříšníky…

Je samozřejmě možné, že Gatlina nedotlačilo k "čistotě" svědomí, ale mnohem nižší pohnutky. Ale kdo to rozsoudí? Bez viny není nikdo. Takže kdo bučí na Justina Gatlina, ať si nejdříve zabučí před vlastním prahem.

Petr Honzejk
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Inkluze pomáhá i nadaným dětem. Nemusí čekat na pedagogicko-psychologickou poradnu, učitelé je odhalí díky testům

Americké trhy mají za sebou rekordní sérii. Finančníci očekávají "soudný den"

Desítky politických stran porušují zákon, odhalil nový úřad. Nedodávají například informace k transparentním účtům

Musíme najít způsob, jak se s umělou inteligencí spojit, říká její vývojář Marek Rosa

Drahoš se stal třetím oficiálním kandidátem na prezidenta, nasbíral již více než 78 tisíc podpisů

reklama