reklama

Reálný kapitalismus Luďka Vainerta: Tank Sherman, nedoceněný vítěz války, slaví pětasedmdesátiny

Autor HN
  • Před 75 lety už byly první americké Shermany na cestě do boje.
  • Nebyl to zdaleka ideální tank. Šlo ale o rozumný kompromis.
  • Kvality Shermanů násobila masová produkce a také spolehlivost vyrobených kusů.
jarvis_5977a1ef498e27acf38adb7e.jpeg Fotografie Shermanů v Brně se během minulého režimu v publikacích běžně neobjevovaly. Foto: Archiv Historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně

Neměl nejlepší kanon, nechránil ho nejodolnější pancíř a nepoháněl nejsilnější motor. Dokonce i jeho tvary působily lehce ar­chaicky.

Přesto se americký tank Sherman, jehož masová výroba se naplno rozjela před 75 lety, stal jedním z nejdůležitějších obrněnců druhé světové války. Proč? Hlavně proto, že byl k dispozici ve správný čas v ohromných počtech a zároveň i v kvalitě, a tedy i spolehlivosti, kterých zbrojovky dalších válečných mocností nedosahovaly.

Lepší doložení poučky, že masová výroba vyhrává moderní války, těžko najít.

Zrozen z časové nouze

Když se mluví o nejlepších tancích druhé světové války, ty, kteří se zajímají o historii a vojenskou techniku, na jedné straně uchvacují německé kolosy Tiger I a Tiger II s proslulými osmaosmdesátimilimetrovými kanony či o něco lehčí, ale praktičtější Panthery. Na spojenecké straně je pak jednoznačným favoritem legendární sovětský tank T-34, o jehož klíčové roli na východní frontě není pochyb.

Střední tank M4, který Britové pokřtili Sherman po americkém generálovi z války Severu proti Jihu a jméno se mezi Spojenci rychle ujalo, jako by stál mírně stranou. Přitom pod několika spojeneckými vlajkami bojoval na všech frontách druhé světové války, od severní Afriky přes Itálii a bojiště západní Evropy, v tisícových počtech posílil také sovětskou armádu a byl i postrachem Japonců.

Za pouhé tři roky, během nichž mohl zasáhnout do bojů, jich z výrobních linek sjelo neuvěřitelných 50 tisíc. Tím v tomto období produkce překonala i obdivuhodné výkony sovětských továren chrlících tanky T-34 všech variant. "Téčko" se ovšem vyrábělo výrazně déle.

Shermany s rudou hvězdou v brněnských ulicích

Vojska 2. ukrajinského frontu, která na konci dubna roku 1945 osvobodila moravskou metropoli, měla v sestavě mnoho amerických tanků a také další techniky dodané podle amerického zákona o půjčce a pronájmu.

Fotografie Shermanů v Brně se však během minulého režimu v publikacích běžně neobjevovaly.

Přínos amerických výrobních kapacit k vítězství v druhé světové válce ještě víc vynikne, když si uvědomíme, z jak skromných začátků tato obrněná síla vzešla.

Když v roce 1939 v Evropě nacistické Německo rozpoutalo válku, měla americká armáda jen malý počet lehkých tanků. Střední obrněnce, tedy kategorie, která byla za druhé světové války rozhodující, chyběly prakticky úplně.

Ve výrobě byl jenom zastaralý model M2, slabě pancéřovaný a hlavní výzbrojí nepřekonávající lehké tanky. Toho se v roce 1939 vyrobilo směšných 18 kusů a i s dodatečnou objednávkou mírně vylepšené varianty se jeho celková produkce dostala jen těsně nad stovku.

To vše v době, kdy se především sovětská, ale i britská či německá výroba tanků počítala v tisících.

Spojené státy tehdy tankovou velmocí rozhodně nebyly. Roky izolacionismu a pevného přesvědčení, že k obraně USA postačí námořnictvo a letectvo, a s tím spojené šetření na pozemních jednotkách se musely projevit. Z dnešního pohledu je jen těžko uvěřitelné, že pozemní armáda Spojených států byla v předválečné době méně početná než třeba ozbrojené síly Portugalska.

Úspěch německého blitzkriegu byl drsným budíčkem. Potřeba velkého počtu středních tanků byla najednou zřejmá. Začala se chystat masová výroba modelu M2, ale jeho nedostatky byly očividné, proto dostal přednost mezityp M3 známý pod bojovými jmény General Lee či Grant. I to byla do velké míry improvizace vynucená spěchem. Hlavní zbraň tanku, 75milimetrové dělo, totiž neměla místo v otočné věži, ale byla víceméně napevno zabudována do korby. Teprve nad touto konstrukcí byla věž s menším kanonem. Z toho plynuly taktické nevýhody a také enormní výška přesahující tři metry, která dělala z Grantů až příliš snadný cíl. I tak v britských rukách způsobily v roce 1942 německému Afrikakorpsu velké ztráty.

Přínos stroje vyráběného už v tisícikusových sériích byl však hlavně v tom, že dal Američanům čas na rozjezd výroby toho nejdůležitějšího tanku, M4 Sherman.

Tažný kůň všech front

Sherman se části handicapů předchůdce zbavil tím, že hlavní zbraň, osvědčený kanon ráže 75 milimetrů, měl v plně otočné věži.

Šlo tedy už o tank klasické koncepce. Proti britským současníkům i sovětskému T-34 v tehdy vyráběné verzi měl výhodu v trojmístné věži, která umožnila zbavit velitele tanku nutnosti obsluhovat i kanon, a dala mu tak více času na sledování bojiště. To byla velká taktická výhoda, kterou dosud měly jen německé střední tanky.

Původní kanon měl pro tuto fázi války − Shermany měly bojovou premiéru v druhé bitvě u El Alameinu v říjnu 1942 − dostatečnou palebnou sílu a stačil na všechny německé tanky, s nimiž se mohl potkat.

To se s modernizací základního německého typu Panzer IV a příchodem těžkých tanků Tiger a středního Pantheru změnilo, ale i Sherman měl rezervu. Díky velkému obvodu věže mohl bez velkých obtíží projít přezbrojením na výrazně těžší kanon odvozený z protiletadlového děla, se kterým se dokázal postavit většině obrněnců wehrmachtu. Trumfem amerických středních tanků navíc byl stabilizátor kanonu od firmy Westinghouse, díky kterému dramaticky vzrostla úspěšnost střelby za jízdy.

V roce 1944 pak Britové dokázali do části dodaných Shermanů zabudovat i svůj enormně výkonný sedmnáctiliberní kanon, který se vyrovnal i německým dělům vyšší ráže a díky moderní munici je v některých parametrech i překonal. Mírně improvizovaný stroj (těžkou sedmnáctiliberku muselo vyrovnávat protizávaží na konci věže) s přezdívkou Firefly se stal postrachem i těžkých tanků. Na jeho palebnou sílu doplatilo také německé tankové eso Michael Wittmann, jehož neochránil ani mohutný pancíř jeho Tigeru.

Základní verze Shermanu s původním dělem však na německé tanky z konce války už nestačila a v přímých soubojích měly jím vybavené jednotky těžké ztráty. Z toho plynuly i přehnaně temné válečné legendy a nelichotivá přezdívka Ronson podle amerického zapalovače, který, jak hlásala reklama, "chytí na první pokus".

Ochraně posádky před explozí paliva a munice, slabině všech tanků, se však věnovala velká pozornost.

Sherman unesl i dodatečné tuny pancíře v modifikaci určené spe­ciálně pro průlomové operace v Normandii, kde se oprávněně čekala silná německá palba.

Spojenecké obrněné jednotky však německé "pancéře" zas tak často nepotkávaly (díky vzdušné nadvládě je čím dál častěji likvidovalo letectvo), a když ano, měly podporu v rychlých stíhačích tanků se silnějšími kanony. Pro Shermany byl tak typičtější boj s pěchotou, proti níž byl i původní kanon účinnou zbraní. Navíc byla řada Shermanů osazena houfnicí ráže 105 milimetrů, což účinek palby proti "měkkým" cílům násobilo. Na morálku nepřítele, ať už Němců, Italů, nebo Japonců, měly devastující vliv i plamenometné verze či raketonosné varianty.

Na podvozcích Shermanů jezdila i těžká samohybná artilerie, stíhače tanků, osvědčený stroj sloužil také jako základ pro přestavbu na obojživelný typ DD, který sehrál důležitou roli při vylodění v Normandii.

Potřeby front byly nezměrné a nároky americké armády i Spojenců stále rostly. Jak je uspokojit?

Třicetitunové kolosy z automobilky

Mužem, který měl velký vliv na roztočení americké zbrojní výroby do nejvyšších otáček, byl William Knudsen. Dánský přistěhovalec se ve Fordu, jenž pohltil jeho původního zaměstnatele, a následně v General Motors stal expertem na masovou výrobu.

V roce 1940 vyzval prezident Roosevelt Knudsena, aby koordinoval válečnou výrobu. Jedním z jeho důležitých kroků bylo výrazné zapojení automobilek do výroby tanků. Dosud zakázky dostávali především výrobci orientovaní na těžké strojírenství.

I to zajistilo, že se z USA stal největší výrobce tanků na světě (vedle Shermanů se vyráběla řada lehkých tanků a v závěrečné fázi války i těžký typ M26 Pershing). Bleskurychlému náběhu výroby pomohlo i široké využití dílů z předchozích modelů.

Sherman nebyl výkřikem techniky, ale vyváženým kompromisem.

Z původního typu M4 se vyvinula i řada variant lišících se technologií výroby (svařované či odlévané díly), výzbrojí i různými motory, benzinovými i dieselovými. Do spolehlivé podoby se povedlo dovést i takovou technickou noční můru, jako byla pohonná jednotka složená z pěti šestiválcových motorů původně určených pro osobní vozy Chrysler. Shermanů bylo potřeba tolik, že se sáhlo i k tak neobvyklé variantě.

Americké výrobní závody i při orientaci na kvantitu zvládly udržet vysokou kvalitu. V tom Spojenci, kteří dostávali tanky podle podmínek amerického zákona o půjčce a pronájmu, oceňovali jejich spolehlivost. Precizně vyrobené díly usnadňovaly život logistikům a jejich zaměnitelnost umožňovala rychlé opravy porouchaných či v boji poškozených tanků, což bylo při masivních ofenzivách neocenitelné. Kvalitu Shermanů nakonec uznávali i Sověti, i když jejich tanky T-34 jim byly v mnoha ohledech − alespoň na papíře − nadřazeny.

Efektivní výroba tak dokázala překonat některé konstrukční kompromisy, na něž se v zájmu rychlosti přistoupilo. Díky práci techniků a dělníků mohl Knudsen po válce konstatovat:

Vyhráli jsme, protože jsme nepřítele zničili výrobní lavinou, jakou nikdy neviděl a ani ve snu si nepomyslel, že je možná.

jarvis_5977a1ef498e27acf38adb82.jpeg
Na výrobu tanků M4 Sherman se přeorientovala řada velkých továren, včetně těch, které dosud vyráběly automobily.
Foto: Archiv
Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

ON-LINE: Policie zadržela tři muže z Maroka a jednoho Španěla. Řidič dodávky z Barcelony je stále na útěku

Rychle rostoucí ekonomika snižuje zadlužení Česka. Pokud vlády nezačnou rozhazovat, bude dluh jedním ze tří nejnižších v EU

Wal-Mart bojuje s Amazonem o internetové zákazníky. Zatím má na síti jen čtvrtinové tržby

Finská police postřelila útočníka, který pobodal několik lidí ve městě Turku

Katalánsko se léta potýká s islamisty, v rámci Španělska patří k nejradikálnějším

reklama