reklama

Oddychový čas pro Řecko i eurozónu

  • Řecko si znovu může půjčovat od soukromých věřitelů.
  • Peníze potřebuje i proto, že za rok už skončí záchranný program, v jehož rámci čerpá záchranné půjčky.
  • Atény teď rozhodně nesmí finanční svět děsit tak, jak se jim to povedlo před dvěma roky.
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Zítra to bude pět let, co se z "trestné lavice" vrátilo do slušné finanční společnosti Irsko a začalo si opět půjčovat na standardních dluhopisových trzích. Půl roku nato se ke stejné metě dopracovalo Portugalsko, další nemocný muž eurozóny. A nyní si tři miliardy eur snadno půjčilo i Řecko, největší ze všech dluhových hříšníků.

Hlad po výnosech vedl k tomu, že pokud by Řekové včera chtěli dvojnásobek, navzdory všem známým rizikům by ho dostali. Kupcům pětiletých dluhopisů bude aténská vláda vyplácet úrok něco přes 4,6 procenta, což v době záporných sazeb v eurozóně není vůbec málo. Na druhou stranu je to jen zlomek výnosů, které investoři, či spíše spekulanti žádali při vyhrocení dluhové krize v letech 2010 až 2012, čímž dotlačili Řecko do náruče Mezinárodního měnového fondu. Ten spolu s Bruselem zemi načas zachránil před bankrotem, což samozřejmě pomohlo i věřitelům, vesměs z velkých zemí eurozóny.

Znamená fakt, že všechny země měnové unie se už mohou obrátit na finanční trhy a nebudou odmrštěny, že dluhová krize končí? To ani náhodou. Trvající rizika spojená s řeckým dluhem jsou zcela zjevná. Ukonejšit načas finanční svět se povedlo už předchozím vládám. V roce 2014 si tak Atény ve dvou fázích mohly půjčovat za velmi podobný úrok jako nyní. Ovšem v následujících měsících museli nešťastní držitelé dluhopisů sledovat vyostřování vztahu Řecka s nadnárodními věřiteli, aby v období kolem referenda o přijetí podmínek záchranných půjček nebyla nereálná ani varianta odchodu země z eurozóny. Dramatickému vývoji odpovídaly i prudké změny hodnoty dluhopisů. V takovém prostředí muselo Řecko opět z finančního trhu utéct.

Je v životním zájmu současného premiéra Tsiprase, aby se to už neopakovalo. Řecko si totiž musí postupně vybudovat finanční rezervu, která mu umožní běžné fungování i po skončení záchranného programu. K tomu dojde už za rok. Země musí využít čas a příznivé podmínky, kdy centrální banka ve Frankfurtu stále drží úroky pod nulou, a investoři dokonce sázejí na zahrnutí řeckých dluhopisů do programu kvantitativního uvolňování ECB, což poptávku po nich už nyní zvyšuje

Jenže pozice Řecka zůstává křehká. Proškrtalo se sice do situace, že bez započtení úroků je jeho rozpočet přebytkový, ale ekonomika je výrazně menší než před lety, takže poměr státního dluhu k HDP stoupl na 180 procent. A Řeckem výčet bolehlavů eurozóny nekončí. Pod povrchem totiž bobtná stále nesrovnatelně větší problém jménem Itálie.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

ON-LINE: Policie zadržela tři muže z Maroka a jednoho Španěla. Řidič dodávky z Barcelony je stále na útěku

Rychle rostoucí ekonomika snižuje zadlužení Česka. Pokud vlády nezačnou rozhazovat, bude dluh jedním ze tří nejnižších v EU

Wal-Mart bojuje s Amazonem o internetové zákazníky. Zatím má na síti jen čtvrtinové tržby

Finská police postřelila útočníka, který pobodal několik lidí ve městě Turku

Katalánsko se léta potýká s islamisty, v rámci Španělska patří k nejradikálnějším

reklama