reklama

Život možná nevznikl v moři. Nově objevené stopy ve sladkých vodách dávají naději jeho hledání na jiných planetách

Čtěte více: vesmír | život | evoluce
  • Vědkyně našla stopy nejstaršího života v horninách ze sladkých vod.
  • Dlouho se věřilo, že nejjednodušší mikroorganismy se zrodily v mělkých, teplých a prosluněných mořích, což možnost existence života omezovalo jen na Zemi nebo planety jí velmi podobné.
  • Nový objev dává šanci pro vznik života i na jiných tělesech sluneční soustavy.
Nový objev je mimo jiné i důležitý poznatek pro hledání života na Marsu. Nový objev je mimo jiné i důležitý poznatek pro hledání života na Marsu. Foto: AP Photo / NASA

Vznik živých organismů z neživé hmoty je základní otázkou biologie - a stále nezodpovězenou. Vyřešení této záhady by znamenalo nejen přelom ve filosofickém vnímání světa, ale také přínos pro hledání života ve vesmíru a pro přípravu programů kosmických sond mířících k Marsu, Europě, Enceladu a k dalším tělesům, kde se jeho existence předpokládá. 

Dlouho se věřilo, že nejjednodušší mikroorganismy se zrodily v mělkých, teplých a prosluněných mořích, což možnost existence života omezovalo jen na Zemi nebo planety jí velmi podobné. Po objevu hydrotermálních pramenů na dně oceánu obklopených ekosystémy nezávislými na slunečním světle postupně převládl názor, že život vznikl tady. To dávalo šanci pro jeho vznik i na jiných tělesech sluneční soustavy.

V posledních letech se ale mnoho vědců odvrací i od od této teorie. Indicie podporující domněnku, že všechno bylo jinak, nedávno přinesl také výzkum Tary Djokicové z Australského střediska pro astrobiologii Univerzity Nového Jižního Walesu.

Svědkové pravěku v Shark Bay

Tara Djokicová se zabývala výzkumem stromatolitů - bochníkovitých minerálních útvarů tvořených mnoha tenkými vrstvami bohatými na vápník. "Bochníky" mohou být velké jako golfový míček, ale třeba také jako meteorologický balón. Vznikly činností bakterií a nejstarší z nich pocházejí z časů před 3,7 miliardy let. Objevily se tedy na Zemi brzy poté, co její povrch před přibližně před 4,3 miliardy let vychladl, a mají k tajemství vzniku života velmi blízko. Paleontologové věří, že některé z bakterií tvořících stromatolity už "uměly" fotosyntézu a podílely se na vzniku kyslíkové atmosféry Země.

V geologickém období končícím před 540 miliony let, kterému geologové říkají prekambrium, byly stromatolity hojné po celé planetě, dnes už se ale vzácně vyskytují jen na několika málo místech u západoaustralského pobřeží. Žijí tam v mělkých mořských zátokách, například v Shark Bay, proto se soudilo, že stejné prostředí dělalo dobře i prekambrickým stromatolitům. Ale Tara Djokicová našla stopy po nich v geologických formacích zrozených v podmínkách podobných okolí dnešních horkých sladkovodních pramenů.

"To, co Djokicová našla, ukazuje, že nejstarší fosilní stopy života pocházejí ze sladké vody," tvrdí David Deamer, její kolega z Australského střediska pro astrobiologii. "Logicky z toho vyplývá, že předtím v tomto prostředí také nejspíš vznikl."

Deamer tvrdí, že sladká voda nabízela pro formování prvních mikroorganismů příznivější podmínky než slaná moře. Podle něj totiž mořská voda nedovoluje formování složitých organických molekul. Slané prostředí zastavuje procesy, které jsou podmínkou pro vznik živých organismů.

Darwinovo proroctví

Deamer byl jedním z vědců zkoumajících slavný murchisonský meteorit, který roku 1969 spadl v Austrálii. Spolu se svými kolegy v něm objevil organické sloučeniny schopné vytvářet aktivní membrány, jaké jsou důležitou součástí mikroorganismů. Později ve své laboratoři napodobil podmínky v okolí horkých sladkovodních pramenů, aby dokázal, že právě tady tyto molekuly takové membrány opravdu samovolně vytvářejí.

David Deamer věří, že před několika miliardami let pokrýval většinu povrchu Země slaný oceán, z něhož vyčnívaly jen velké aktivní vulkány. Intenzivní lijáky na nich vytvářely jezera ohřívaná geotermální aktivitou - a právě v nich organické látky padající z vesmíru nacházely podmínky, aby se zformovaly do složitějších molekul a nakonec i do primitivních mikroorganismů. Deamer při tom s úsměvem připomíná Darwinův dopis z roku 1871, v němž otec evoluční teorie tvrdí, že "život možná vznikl v jednom malém horkém rybníku".

"To je mimo jiné i důležitý poznatek pro hledání života na Marsu," tvrdí Deamer. "I odtamtud známe geologické formace staré 3,65 miliardy let, které vytvořily hydrotermální prameny."

Deamerova hypotéza je jen jednou z mnohých, které nevěří, že kolébkou života byly slané mořské vody. Někteří vědci soudí, že lepší podmínky pro jeho zrod byly v hlubokých geologických vrstvách, v pórech sopečných hornin nebo v některých krystalických minerálech. Definitivním potvrzením některé z hypotéz by bylo stvoření živého organismu z neživé hmoty - to se však zatím nikomu nepovedlo.

Jan A. Novák
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

ON-LINE: Policie zadržela tři muže z Maroka a jednoho Španěla. Řidič dodávky z Barcelony je stále na útěku

Rychle rostoucí ekonomika snižuje zadlužení Česka. Pokud vlády nezačnou rozhazovat, bude dluh jedním ze tří nejnižších v EU

Wal-Mart bojuje s Amazonem o internetové zákazníky. Zatím má na síti jen čtvrtinové tržby

Finská police postřelila útočníka, který pobodal několik lidí ve městě Turku

Katalánsko se léta potýká s islamisty, v rámci Španělska patří k nejradikálnějším

reklama