reklama

Kubera for president? A proč ne!

Názory
Čtěte více: Kubera Jaroslav | ODS | prezident | volby
  • Senátor ODS Jaroslav Kubera sebral potřebné podpisy zákonodárců, takže je velmi pravděpodobné, že do souboje půjde.
  • A řekněme rovnou, že je to dobře. Jestliže nyní přichází ODS s Jaroslavem Kuberou, lze ji pochválit za odvahu.
  • Říká tím jasně: Jsme sebevědomá politická strana, s jasným programem, jasným ideovým zakotvením a máme osobnost, kterou můžeme v přímé volbě nabídnout.
Uprostřed léta se zjevil další relevantní prezidentský kandidát. Uprostřed léta se zjevil další relevantní prezidentský kandidát. Foto: ČTK

Uprostřed léta se zjevil další relevantní prezidentský kandidát. Senátor ODS Jaroslav Kubera sebral potřebné podpisy zákonodárců, takže je velmi pravděpodobné, že do souboje půjde. A řekněme rovnou, že je to dobře.

Ne kvůli tomu, že by dlouholetý primátor Teplic měl lepší předpoklady vykonávat nejvyšší ústavní funkci než jeho konkurenti. Ale proto, že se odvažuje jít do prezidentského souboje v přímé volbě jako člověk jednoznačně spojený s vyhraněnou a čitelnou politickou stranou, což je přesně to, co dosud v Česku chybí.

Pravda, v Česku se usídlila představa, že ideální prezident má být nadstranický. Takže dosavadní relevantní vyzyvatelé Miloše Zemana demonstrativně odmítají podporu politických stran.

Je to jak případ Michala Horáčka, který si zakládá na tom, že jeho kandidatura je radikálně přímá, tak Jiřího Drahoše, který se staví k podpoře partají jaksi bokem. Jenže nadstranickost je ve skutečnosti mýtus. Každý má nějaké politické preference a to, že je od začátku nedává najevo, vůbec neznamená, že bude lepším prezidentem než ten, kdo se jednoznačně hlásí k tomu, kde politicky stojí.

Jak dopadla hra Miloše Zemana na prezidenta dolních 10 milionů, to víme. Minimálně polovina z oněch 10 milionů se za něj teď upřímně stydí. Ne že by u Horáčka či Drahoše hrozilo zrovna tohle, ale na druhou stranu kandidáty, kteří vypadají, jako by kandidovali spíš na dobrotivého vládce než na prezidenta, není od věci doplnit lidmi s jasnou politickou historií.

Další záležitostí je, že náš politický systém je - už z dikce Ústavy - založený na politických stranách. Politické strany usilují o podíl na výkonné moci, součástí moci výkonné je i prezident. Takže by mělo být logické, že sebevědomá politická strana postaví svého prezidentského kandidáta.

Do voleb zbývá pět měsíců a zatím to žádná z relevantních partají neudělala. Sociální demokraté vykládají cosi o vnitrostranickém referendu, které jednou má být, pak zas ne. Andrej Babiš jednou naznačí, že by snad kandidáta postavil a že by to mohl být Martin Stropnický, pak ho zase potopí. TOP 09 nic, lidovci od momentu, co je odmítl Petr Pithart, také nic. Komunisté nula.

Ve váhání hraje samozřejmě roli trpká zkušenost z první přímé volby v roce 2013, kdy kandidáti stran zastoupených ve sněmovně - až na Karla Schwarzenberga - zcela vyhořeli. Sociálnědemokratický kandidát Jiří Dienstbier skončil čtvrtý, lidovecká Zuzana Roithová šestá a Přemysl Sobotka z ODS předposlední s legračním výsledkem 2,46 procenta.

Není divu, že partaje váhají, zda má cenu za prezidentskou kandidaturu utrácet peníze. Čtyřicet milionů, což je limit pro první kolo, je pro všechny kromě Andreje Babiše značná částka, zejména v roce sněmovních voleb. Ale pořád platí, že by bylo dobré, abychom si mohli vedle současné hlavy státu a úporně nezávislých kandidátů vybírat i z osobností s jasnou politickou historií a jasným zakotvením.

Jestliže nyní přichází ODS s Jaroslavem Kuberou, lze ji pochválit za odvahu. Říká tím jasně: Jsme sebevědomá politická strana, s jasným programem, jasným ideovým zakotvením a máme osobnost, kterou můžeme v přímé volbě nabídnout.

Vůbec tady nejde o to, jakou politiku ODS prosazuje a že se řadě lidí tato politika může, z dobrých důvodů, jemně řečeno nelíbit. Je to zkrátka legitimní, čitelný politický proud: pravicový, s odporem k babišovským a socialistickým regulacím a skepsí k současné podobě evropské integrace. Jaroslav Kubera ho ve vší své razanci a prostořekosti ztělesňuje dokonale. Říká: Berte mě, nebo nechte ležet.

Je to správný přístup. Česko potřebuje rehabilitovat stranickou politiku a bez toho, že strany budou nabízet vlastní kandidáty na vrcholnou funkci, třebas by to bylo předem ztracené, což asi v případě Kubery je, to opravdu nepůjde.

ODS proto zaslouží ještě jednou ocenění za jasný postoj. Doufejme, že Kubera skutečně kandidovat bude a hlavně, že na jeho kandidaturu zareagují i další, především demokratické politické strany.

Psáno pro pořad Názory a argumenty ČRo Plus.

Petr Honzejk
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Inkluze pomáhá i nadaným dětem. Nemusí čekat na pedagogicko-psychologickou poradnu, učitelé je odhalí díky testům

Americké trhy mají za sebou rekordní sérii. Finančníci očekávají "soudný den"

Desítky politických stran porušují zákon, odhalil nový úřad. Nedodávají například informace k transparentním účtům

Musíme najít způsob, jak se s umělou inteligencí spojit, říká její vývojář Marek Rosa

Drahoš se stal třetím oficiálním kandidátem na prezidenta, nasbíral již více než 78 tisíc podpisů

reklama