Definice průmyslového internetu věcí obvykle hovoří o aplikaci konceptu internet věcí v průmyslu. Pro jeho označování se užívá akronym IIoT - Industrial Internet of Things, případně průmyslový internet nebo Průmysl 4.0. První uvedený termín patří k nejběžnějším, ale rozhodně ne k nejméně zavádějícím. Průmysl využívá architekturu a technologie internetu věcí dlouhou řadu let. Za příklad poslouží značky RFID, komunikace M2M, více či méně specializované senzory nebo bezdrátové přenosy dat. Pro příslušné systémy automatizace a kontroly se ale u oborových analytiků vžila jiná označení.

Společnost Gartner a nejen ona hovoří o tzv. provozních technologiích (OT - Operational Technology). Průmyslový internet věcí představuje jejich další generaci. Rozdíl? IIoT rozšiřuje a aktualizuje portfolio využívaných technologií. Přináší například zcela nový rozsah geografického pokrytí nebo dříve nedostupné metody v analyzování získávaných dat. Zejména ale z konceptu internetu věcí přebírá jeho obchodní a uživatelské modely.

Otázkou také je, na koho problematika průmyslového internetu věcí cílí. Jde pouze o doménu vybraných průmyslových odvětví, primárně zpracovatelských oborů? Nasazení IoT v maloobchodu, dopravě nebo finančních službách by už doplňující označení průmyslový nesneslo? Také průmyslové podniky nasazují řešení IoT v rámci řízení dodavatelského řetězce, logistiky nebo v environmentálně orientovaných aplikacích. Vedle průmyslového internetu věcí se nejspíše i z těchto důvodů objevují jinak definovaná označení či kategorie. Poměrně jasnou představu o obsahu dává například dělení segmentu IoT z hlediska cílového uplatnění či nasazení na spotřebitelský (B2C), podnikový (B2B) a vládní (B2G). V této souvislosti nejsou bez zajímavosti nedávná zjištění analytických firem Gartner a Tech Insider. Obě se v podstatě shodují na tom, že v roce 2020 bude v rámci konceptu internetu věcí celosvětově provozováno zhruba 24 miliard zařízení. Společnost Gartner se kloní k názoru, že dvě třetiny z nich skončí ve spotřebitelských aplikacích. Firma Tech Insider ovšem předvídá pravý opak. Tři čtvrtiny zařízení internetu věcí budou provozovat podniky a instituce veřejné správy.

Nejednoznačnost metodik se neodráží pouze v průmyslovém internetu věcí, ale také v konceptu IoT jako takovém. Jak velká je například báze instalovaných zařízení? Podle společnosti IHS čítala před dvěma lety 15,4 miliardy zařízení, v roce 2020 má jít o 30,7 miliardy zařízení. Analytici firmy Gartner hovoří o loňských 6,4 miliardy zařízení a pro rok 2020 udávají hodnotu 20,8 miliardy. Z dílny společnosti Ericsson pochází hodnota 28 miliard, kterou kvantifikuje počet provozovaných zařízení z kategorie internetu věcí v roce 2021. Řadí do ní ovšem i počítače nebo mobilní telefony, vše pod jednotným označením propojená zařízení. Podobná situace panuje i v predikci tržeb dodavatelů produktů a služeb IoT. Přes metodickou roztříštěnost mají ale všechny odhady jedno společné. Shodně vypovídají o intenzivním dvouciferném růstu nově etablovaného tržního segmentu.

 

6,4 mld.

Podle analytiků Gartneru bylo vloni nainstalováno 6,4 miliardy IoT zařízení, v roce 2020 se má jejich počet zvýšit téměř na 21 miliard.

Od produktu k platformě

Výčet přínosů průmyslového internetu věcí bývá velmi obsáhlý. Valnou část z nich v jednom z článků na serveru TechTarget autorka umně zabalila do dvou vět. Chytré stroje překonávají člověka v přesnosti, v konzistentnosti sběru a následné komunikaci dat. Podniky díky tomu mohou rychle reagovat na nejrůznější situace, flexibilně odstraňovat neefektivní procesy, disponovat trvale dostupným a konzistentním podnikovým zpravodajstvím s velmi širokým záběrem a ve výsledku šetřit čas a peníze.

Se zjednodušenou definicí benefitů průmyslového internetu věcí se ale manažeři na vedoucích pozicích nesmíří. Instalace rozsáhlých systémů se obvykle pojí s nemalými investičními výdaji. Masové zapojení IIoT se navíc neobejde bez významných zásahů do organizace a kultury podniku. Ne všude ale vnímání konceptu IIoT dospělo až k plánování těchto kroků, což potvrzuje Jan Burian, manažer podnikového poradenství ve společnosti EY: "Firmy v ČR o možnostech využití IoT až na několik výjimek nepřemýšlí příliš koncepčně, často spíše prověřují, co by jim jednotlivá řešení přinesla, ale kvůli absenci širší digitální strategie přínosy ze zavedení IoT nejsou zásadní."

Pionýři na poli průmyslového internetu věcí se povětšinou zaměřovali na zvýšení provozní efektivity. Podle informací společnosti Deutsche Bank díky automatizaci a zavedení flexibilních výrobních technik zvyšovali produktivitu až o 30 procent oproti výchozímu stavu. Velké efekty přinesla také tzv. prediktivní údržba aktiv. Podle informací Ministerstva energetiky Spojených států snížila výskyt výpadků o 70 procent a celkové náklady na údržbu o 30 procent.

Zvýšení efektivity provozu ale představuje pouze jednu z kapitol internetu věcí. Konzultanti společnosti Accenture hovoří o dalších typech benefitů. Potenciál průmyslového internetu věcí vidí ve zvyšování tržeb prostřednictvím vyšší produkce a hybridních obchodních modelů. Výrobně zaměřené podniky se podle jejich mínění začnou více orientovat na poskytování služeb, z valné části digitálních. Pro jejich uplatnění na trhu musí přizpůsobit stávající produkci. Získávaná data jim ale umožní vytvářet nové druhy komplexnějších nebo hybridních nabídek, tzn. produktu a služby, jimiž osloví stávající i potenciální klientelu. Pro ni budou představovat přidanou hodnotu a pro dodavatele konkurenční výhodu.

70 %

Technologie IIoT přinesly velké efekty v oblasti tzv. prediktivní údržby aktiv. Podle informací Ministerstva energetiky Spojených států snížily výskyt výpadků o 70 procent a celkové náklady na údržbu o 30 procent.

Propojení či konvergence provozních a informačních technologií, které tvoří podstatu IIoT, umožní průmyslovým podnikům rychle inovovat produkci. Opět se ke slovu dostává termín hybridní nabídky, jež kombinuje běžné a očekávané vlastnosti s netradičními službami. Ty produktu dodá kombinace dat ze senzorů, analytických nástrojů a inteligentních aplikací. Vliv IIoT na transformaci byznysu potvrzuje také Jan Burian ze společnosti EY: "IoT v průmyslu ani zdaleka není pouze o sběru dat z výrobních technologií. Lze jej využít i ve vazbě na definování nových obchodních modelů, a tedy identifikovat další zdroje tržeb."

Internet věcí podle konzultantů společnosti PwC nejvíce ovlivní vztahy se zákazníky a je vcelku jedno, zdali jde o koncové spotřebitele, nebo podniky. Předpokládají, že existuje přímá vazba mezi výstupy IoT, resp. IIoT, a růstem obratu. Podniky musí opustit produktově orientovanou koncepci nabídky a rozšířit ji výrazně o služby. Zájem klientů o komplexněji pojatou produkci vzroste, podobně jako jejich výdaje na ni.

Konzultanti firmy PwC definovali čtyři přechodové fáze produktu, jež podporuje IoT. V první jde pouze o dodávku zboží. Ve druhé figuruje produkt a vzdálená podpora. Ve třetí se k podpoře přidávají služby s přidanou hodnotou. Ve čtvrté se pojetí hybridní kombinace produktu a služeb mění na koncept platformy jako služby. I přes různá pojetí se idea přínosu internetu věcí pro podniky mezi konzultačními firmami neliší.

 

Úskalí IIoT

Nasazení průmyslového internetu věcí má ale i svá úskalí. Podniky projdou organizační změnou, v jejímž rámci etablují poměrně silné implementační a inovační týmy pro IIoT. Mimo jiné se budou muset vypořádat s nedostatkem specialistů, s odporem stávajících zaměstnanců, se zastaralými regulatorními požadavky, nekompatibilitou technických prvků nebo se snahou dodavatelů o zajištění výhradní pozice.

Pokrok IIoT v tuzemsku přibližuje Jan Burian ze společnosti EY: "Úzkým místem implementace IoT a jeho využití v ČR je i nejasná představa, kdo by se měl touto problematikou ve firmě zabývat.

Často má totiž rozvoj Průmyslu 4.0 v gesci IT manažer, manažer údržby, projektový manažer nebo útvar průmyslového zlepšování, navíc se nejedná o aktivity na plný úvazek. Právě nedostatek zkušeností a nedostatek kapacit alokovaných na implementaci prvků Průmyslu 4.0 ve firmě je klíčovým faktorem pomalé adaptace českých firem."

Méně skeptický pohled nabízí Peter Hudák, ředitel obchodu a marketingu ve společnosti ČD-Telematika: "Zájem o IoT vidíme v oborech napříč celým hospodářstvím, ale i v dalších oblastech, například v běžném občanském životě.

Víme, že požadavky v zahraničí a u nás jsou víceméně stejné, pokud jde o obsah a představy. Rozdíl vidíme ve skutečné realizaci, která velmi často naráží na nedostatek prostředků - například ve zmiňovaných obcích, nebo se jedná o obavu jít do podobných řešení z důvodu komplikované legislativy apod.

 

Článek byl publikován ve speciálním čísle ICT revue.