Nového vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Jana Morávka, který počátkem července nahradil dlouholetého kancléře Petra Kynštetra, dohánějí hříchy z minulosti. HN zjistily, že v letech 2013 a 2014 pobíral odměny za členství v dozorčích radách tří firem, což podle v té době platného ustanovení zákoníku práce jako tehdejší zaměstnanec Kanceláře Poslanecké sněmovny nesměl.

Morávek byl v uvedeném období šéfem kanceláře předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) a od Pražské vodohospodářské společnosti, východočeské krajské dopravní firmy OREDO a Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje obdržel dohromady téměř 220 tisíc korun.

A to přesto, že paragraf 303 zákoníku práce výslovně uváděl, že zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny "nesmí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost". Možnou výjimku, kdy zaměstnance do firmy vyšle zaměstnavatel, a to bez nároku na odměnu, Morávek nesplňoval.

"Z mé strany došlo v této věci k pochybení, kdy jsem si neuvědomil příslušné ustanovení zákoníku práce a v dobré víře jsem dále působil v kolektivních orgánech obchodních společností. Pokládám to za chybu, kterou dnes již bohužel zpětně neovlivním," kaje se kancléř.

Navíc připouští, že podle pravidel se nechoval ani poté, co 1. ledna 2015 vstoupil v platnost zákon o státní službě.

Celkovým měsíčním příjmem 10 281 korun za funkce v představenstvech a dozorčích radách firem Obecní dům, Pražská vodohospodářská společnost, Cíl a Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje sice Morávek nepřekročil nově stanovený limit odměn ve výši maximálně 25 procent zaměstnaneckého platu, avšak o svém působení a příjmech
nepodal povinnou informaci tehdejšímu kancléři sněmovny Kynštetrovi.

220 tisíc korun

Tolik inkasoval Jan Morávek za členství v dozorčích radách tří firem, ačkoliv mu to jako zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny zákoník práce jasně zakazoval.

"Kancelář Poslanecké sněmovny jsem oficiálně neinformoval, bylo to neúmyslné opomenutí," říká Morávek. "Bývalý kancléř sněmovny mi později tuto skutečnost vytkl, já jsem se za to omluvil a veškerá další angažmá ukončil," přiznává.

Poslední honorovanou funkci člena představenstva akciové společnosti Obecní dům Morávek opustil k 5. dubnu 2016.

Zvláštní je, že devítičlenná komise, která letos na jaře vybírala ze sedmnácti uchazečů Kynštetrova nástupce, o Morávkových potížích s dodržováním zákona nevěděla. "Jsou to zajímavé informace a pro mě úplně nové. Při výběru jsme je k dispozici neměli a předmětem diskuse nebyly. Možná bychom se zajímali, jak k něčemu takovému mohlo dojít a jak a kdy byla sjednána náprava," říká Radek Vondráček, jeden z členů komise a místopředseda sněmovny z hnutí ANO.

Domnívá se však, že na výběru Morávka by to stejně nic nezměnilo. "Především jsme hledali vhodného kandidáta, který by byl schopen funkci kvalifikovaně zastávat do budoucna, a v tomto hodnocení dopadl pan Morávek dobře," soudí Vondráček.

Podle dalšího člena komise Petra Gazdíka (STAN) je Morávek velmi dobrý profesionál, který dokáže předvídat situace. Při pohovorech prý výrazně vyčníval nad ostatními uchazeči a organizační výbor sněmovny hlasoval v jeho prospěch jednomyslně.

"U něho ani u žádného z dalších kandidátů jsme neměli možnost zjišťovat, jestli měli v minulém zaměstnání nějaký prohřešek," vysvětluje postup komise Gazdík.

Morávek má štěstí, že adept na vlivnou funkci sněmovního kancléře nemusí mít bezpečnostní prověrku − přestože podle exkancléře Kynštetra by bylo lepší, kdyby ji měl. Morávek by ji zřejmě kvůli potížím s "vedlejšími úvazky" nedostal.