Před deseti lety řídil Českou konsolidační agenturu, do které se shromáždily stamiliardové špatné úvěry zkrachovalých bank. Posledních devět let však musí Zdeněk Čáp chodit po soudech a obhajovat pětimilionové odstupné, které s koncem své funkce získal.

Vrátit je chce ministerstvo financí, pod které agentura spadala. Po jejím zániku ke konci roku 2007 převzalo i její zaměstnance včetně Čápa. Podle ministerstva tak o práci nepřišel a odchodné ve výši pěti měsíčních platů neměl dostat. V zatím posledním rozsudku soud minulý týden vrátil případ k novému projednání.

Konečný verdikt může mít význam nejen pro Čápa, který − pokud spor prohraje − bude muset vrátit většinu uvedené sumy a k tomu další tři miliony na úrocích. Může být důležitý i pro další státní manažery, již dostali po odchodu ze své funkce odstupné, i když přitom dál pracovali pro stát.

Soudy již v březnu 2013 pravomocně rozhodly, že Čáp musí většinu odchodného − 3,1 milionu − vrátit. A k tomu zaplatit i dva miliony na úrocích. Kvůli třem měsícům, jež po získání odchodného ještě pracoval jako poradce tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

"Z pohledu vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže být spravedlivý důvod k tomu, aby si zaměstnanec ponechal odstupné za dobu, za niž od téhož zaměstnavatele, který mu poskytl odstupné, obdržel plat či odměnu za vykonanou práci," uvedl soudce René Fischer.

Proti tomu Čáp podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm argumentoval, že jako poradce vykonával zcela jinou práci než předtím. A navíc jej prý na ministerstvu opakovaně přesvědčovali, že když začne pracovat jako poradce, neohrožuje to jeho nárok na odchodné. Poukázal i na to, že nastoupil za plat 39 tisíc korun měsíčně, který okamžitě, jak se dozvěděl, že by mohl přijít o odstupné, vrátil. Tři měsíce tak vlastně pracoval zadarmo.

Nejvyšší soud Čápovi vyhověl a verdikt zrušil. A soudům přikázal, aby prověřily, zda jej ministerstvo, jak Čáp tvrdí, skutečně ubezpečovalo o tom, že když pro ně bude pracovat, o nárok na odchodné nemůže přijít. Pokud by to byla pravda, "odporuje dobrým mravům, jestliže se dosavadní zaměstnavatel přesto rozhodl požadovat vrácení odchodného", uvedl Nejvyšší soud.

V druhém kole loni v září pak dal Obvodní soud pro Prahu 8 za pravdu Čápovi. A rozhodl, že zlatý padák vracet nemusí. Důvod však uvedl jiný: přisvědčil Čápově argumentaci a tvrzení některých svědků, že do poslední chvíle nebylo jisté, že ministerstvo financí je právním nástupcem České konsolidační agentury.

Podle soudu se tak Čáp mohl oprávněně domnívat, že nárok na odchodné zůstane nedotčen. "Z toho důvodu považuje soud nárok žalobce za neoprávněný, a proto žalobu zamítl," uvedl soudce Michal Novotný a přikázal, že ministerstvo musí zaplatit Čápovi 667 tisíc korun na nákladech řízení.

Proti tomuto verdiktu se odvolalo ministerstvo financí, které argumentaci soudu neuznalo. "Protože byl ve vedoucí funkci a řešil přechody mnoha zaměstnanců, musel vědět, že je tam právní nástupnictví," uvedl na adresu Čápa zástupce ministerstva Aleš Hrubý. A připomněl, že zhruba šedesát zaměstnanců agentury přešlo na ministerstvo bez odchodného.

"Ale vykonávali stále stejnou práci. Já dělal něco úplně jiného. Dělal jsem poradce ministra bez exekutivní pravomoci, abych pomohl dořešit jeden konkrétní případ," bránil se Čáp.

Soudce Fischer dal nyní za pravdu ministerstvu a prvoinstanční rozsudek zrušil. A přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby případ znovu projednal. "Jeho dokazování směřovalo jiným směrem, než přikázal Nejvyšší soud," poukázal na to, že se soud vůbec nezabýval tím, zda Čápa někdo ubezpečoval, že o nárok na odchodné nepřijde. "Podstatné je, co předcházelo uzavření pracovního poměru. Z dosavadních šetření vyplývá, že žádné ujištění dáno nebylo," řekl Fischer.