Eskalátorům na berlínských vlakových nádražích naslouchají chytré krabičky od českých vývojářů. Skrývají v sobě umělou inteligenci, která podobně jako ucho vycvičeného mechanika rozpozná závadu. Algoritmus vymysleli Pavel Konečný a Pavel Klinger. Společně založili firmu Neuron soundware, která je jedním z několika tuzemských start-upů, jejichž podnikání stojí právě na využití umělé inteligence. Ta jejich se orientuje podle "sluchu".
V případě berlínských eskalátorů vývojáři naučili systém rozpoznávat několik zvukových tříd: některé pro bezvadný chod a jiné pro konkrétní závady. Z mnoha hodin pokusných nahrávek si umělá inteligence "zapamatovala", jaké charakteristiky vykazuje zvuk, když jsou schody funkční a když mají poruchu. "Je to, jako kdybyste děti učili rozdíl mezi koněm a oslem. Ukážete jim příklady, na jejichž základě později dokážou odvodit, jak vypadá kůň a jak osel, a podle toho je rozpoznávat i na obrázcích, které předtím nikdy neviděly," vysvětluje Konečný.
Nástup algoritmů
Firma Neuron soundware na byznys s umělou inteligencí vsadila v příhodnou dobu. Jenom v uplynulém roce podle dat analytické společnosti CB Insights do start-upů věnujících se umělé inteligenci investoři vložili osmkrát víc peněz než před pěti lety, konkrétně 4,9 miliardy dolarů.
Chytré algoritmy lišící se od ostatních tím, že simulují lidské uvažování, přitom nejsou žádnou horkou novinkou. Naopak, jsou tu s námi minimálně od druhé poloviny 50. let minulého století. Dlouho se jim však nepodařilo opustit brány univerzit či výzkumných center a proniknout do byznysu. To se ale v posledních letech rychle mění a umělá inteligence se postupně stává běžným zbožím. Nejčastěji ji využívají velké korporace, zpravidla s vidinou úspory nákladů. To otevírá prostor pro menší společnosti, které taková řešení nabízejí.
Pavel Konečný z Neuron soundwaru nepochybuje o tom, že se jim do tohoto trendu podaří naskočit. Systém na rozpoznávání závad chce nabízet rovněž velkým výrobním společnostem. "Kdyby se našim klientům stroje rozbily, tak jim to ohrozí výrobu, je jasné, že je chtějí mít pod kontrolou," říká k obchodní strategii. Spoléhá přitom na to, že v Česku jakožto zemi s velmi vysokým podílem průmyslové výroby o zákazníky nouze nebude.
Do mladých firem zabývajících se umělou inteligencí se loni proinvestovalo 4,9 miliardy dolarů.
Diář se schůzkami se zástupci německých a tuzemských firem, zejména z automobilového průmyslu, z oblasti letecké přepravy nebo energetiky, má přitom podle svých slov zaplněný. Dveře mu otevírají zkušenosti ze spolupráce s Deutsche Bahn týkající se právě kontroly eskalátorů a se Siemensem, pro nějž testují systém na rozpoznávání závad větrných elektráren a výhybek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111