reklama

"Molekulární lego" má léčit streptokoka. Češi našli cestu k silným antibiotikům

Čtěte více: objev | Česko | antibiotika
  • Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii.
  • Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování.
  • K medicínsky použitelnému léčivu bude ale potřeba ještě mnoho let práce.
jarvis_591ddfd4498ebe483845ea4e.jpeg Titulní strana květnového vydání vědeckého časopisu Chemical Science české vědce potěšila. Foto: Archiv HN

Na titulní straně květnového vydání vědeckého časopisu Chemical Science je rytíř ve zbroji, na jehož štítu svítí nápis Celin. Je to název dosud neznámého silného antibiotika, které objevil tým českých mikrobiologů kolem doktora Jiřího Janaty z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Nová látka by v budoucnu mohla pomoci pacientům trpícím malárií nebo infekcemi způsobenými stafylokokem nebo streptokokem. Síla Celinu přitom vědce překvapila. Třeba v porovnání s průmyslově vyráběným linkomycinem je nové antibiotikum několikanásobně účinnější.

Jiří Janata nový objev připodobňuje k "molekulárnímu legu". "Použili jsme dvě přírodní látky, které jsou známé už od šedesátých let, a spojili jsme je do hybridní látky, kterou v přírodě doposud neznáme," popsal objev. Takové spojení přitom dosud nikoho nenapadlo. "Chemicky je to velmi komplikované a po celá desetiletí chyběly vědcům potřebné znalosti," vysvětluje.

Jeho kolega z týmu Zdeněk Kameník předpokládá, že taková látka v přírodě jistě existuje, ale nikdo ji zatím neobjevil. Vědci deset let studovali, jakým způsobem vznikají v mikroorganismech přírodní antibiotika linkosamidy. To jim umožnilo najít správnou kombinaci přírodních stavebních kamenů. "Tímto krokem jsme napodobili, nebo dokonce i předběhli přírodu, kde obdobným způsobem evoluce přírodních antibiotik skutečně probíhá," říká Kameník.

30 let

Tak dlouho trvá cesta od základního výzkumu k použitelnému léku.

Nový objev si vědci nechali okamžitě patentovat a zahájili rozsáhlé testování účinků na širší skupině mikroorganismů, včetně těch, které jsou vůči stávajícím antibiotikům odolné.

Vědecký tým teď zkusí "naprogramovat" mikroby tak, aby tato nová antibiotika přímo sami vyráběli. Plánují zkombinovat geny obou látek do jediného produk­čního organismu, což je klíčové pro komerční využití.

Tři vědci proti bakteriím

◼ Na výzkumu nového antibiotika se podíleli Zdeněk Kameník, Gabriela Balíková Novotná a Jiří Janata. Všichni jsou vědečtí pracovníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a zároveň působí v Biotechnologickém a biomedicínském centru (Biocev).
◼ Biocev je společné pracoviště dvou fakult Univerzity Karlovy a šesti ústavů akademie věd. Vědecké centrum ve Vestci u Prahy bylo otevřeno v červnu 2016. Do roku 2020 by zde mělo pracovat až 400 vědeckých pracovníků a 200 magisterských a doktorandských studentů.
◼ Ročně kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím umírá až 700 tisíc lidí. Podle lednové studie britských vědců, kterou zveřejnila BBC, by v roce 2050 mohlo na bakteriální infekce umírat celosvětově až 10 milionů lidí ročně.

V lékárnách na Celin však ještě hodně dlouho nenarazíme − pokud vůbec někdy. "Víme, že potřebujeme dva až tři roky výzkumu, aby se ukázalo, jestli je to vůbec realizovatelné. Jelikož děláme i příbuznou látku, naše riziko je přece jen menší," vysvětluje Jiří Janata. Ani potom ještě nebude zdaleka vyhráno. "Délka procesu od základního výzkumu k použitelnému léčivu je 20 až 30 let. S naším objevem jsme přibližně v polovině této cesty," dodává mikrobiolog.

O významu objevu nicméně svědčí i to, že se vědcům jako prvním z Česka podařilo dostat na titulní stranu Chemical Scien­ce. "Když jsme posílali článek do tohoto časopisu, tak jsme to považovali za zajímavý objev. Titulní strana je potvrzením, že to je ve světovém kontextu opravdu významné. Rozhodně to ale není zázrak, který by do budoucna řešil problém rezistencí," říká střízlivě doktor Janata.

Právě odolnost vůči antibiotikům a to, že nová antibiotika v posledních desítkách let nevznikají, trápí i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). "Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Michal Polák
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Tady je Faltýnkovo. Bývalý sociální demokrat a dnešní místopředseda hnutí ANO umí řídit stát jako firmu

Hrad trápí Zemanova únava, omezuje proto jeho program. Potřeboval by až dva týdny volna, říká prezidentův lékař

Když Američané odmítají hrát vůdčí roli, musí vzít Evropané svůj osud do vlastních rukou, naznačuje Merkelová

CVVM: Důvěra v Zemana po krizi spadla pod 50 procent, vládě se za měsíc propadla skoro na polovinu

SPECIÁL: Ještě den a cigareta v restauraci vás může přijít na pět tisíc korun. Někteří hospodští chystají "klubový" odboj

reklama