reklama

Česko se nesoudí. O to raději hrozí

Čtěte více: Německo | mýtné | Česká republika | žaloba
  • Naši politici umí zásadně nesouhlasit a výrazně protestovat.
  • Pohrozit žalobou se stalo oblíbeným trikem českých politiků, kterým chtějí dokázat svoji statečnost v boji proti nenáviděné EU, případně o něco méně nenáviděným sousedům.
  • Přes silná slova ale mezinárodní akce nakonec raději přenechávají jiným.
Julie Hrstková. Julie Hrstková. Foto: HN - Matej Slávik

Byla by to vlastně drzost, kdyby Česká republika doopravdy podala žalobu na chystané zavedení dálničních známek v Německu. Upřímně už tak je dost pochybné, že trvá na tom, aby kdokoliv povinně platil dálniční známku za české dálnice.

Jediná skutečná reklama na to, proč jezdit po tuzemské rychlostní silniční síti, by mohla znít: "Nemáte čas na Vojnu a mír? Chcete si vychutnat sebrané dílo Williama Shakespeara? Zkuste naše dálnice a získáte veškerý čas na světě." Na rozdíl od poslechu skutečně dlouhých audioknih je totiž rychlá či spíše jakákoliv plynulá jízda tím, k čemu se permanentně rozkopané české dálnice nehodí.

To ovšem neplatí o Německu, kde je dálniční síť skutečně páteří dopravního systému, a nikoliv zlomenou berlí jako u nás, a proto má pocit, že když domácí řidiči platí ekologickou daň, měli by cizinci platit alespoň mýto. Samozřejmě fakta nemohou být překážkou pro žalobu, či spíše pro hrozbu žalobou. Ta na Německo se měla týkat diskriminace cizinců, což nakonec vyvrátila i Evropská komise, která poslední německý návrh schválila. Z původního seznamu zemí (Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Dánsko a potenciálně Česko), které chtěly podat žalobu, se dodnes aktivně projevuje už jen Rakousko.

Odhlédněme teď od toho, zda je ta či ona žaloba oprávněná. Pohrozit jí se ale stalo oblíbeným trikem českých politiků, kterým chtějí dokázat svoji statečnost v boji proti nenáviděné Evropské unii, případně o něco méně nenáviděným sousedům. Třeba když se na nás valili ze všech politických stran uprchlíci (v praxi těch opravdických bylo pár, a navíc většina z nich sem zabloudila omylem) a Evropa trvala na přerozdělovacích kvótách, patřili čeští politici k jejich nejhlasitějším kritikům. "Z kvóty 1600 cizinců jsme přijali 12 a víc už ne," chlubil se i ministr vnitra Milan Chovanec. Slovu žaloba na rozhodnutí EU se nevyhnul žádný politik. Nemělo by nás proto překvapit, že když minulý týden začal Soudní dvůr Evropské unie projednávat žalobu na rozhodnutí o relokaci migrantů, byli tam pouze zástupci Maďarska a Slovenska. Česko nakonec moudře usoudilo, že soud a žaloby přenechá jiným. Maximálně se dle svého zvyku bude angažovat prostřednictvím dobré rady.

Schizofrenní přístup v obraně svých zájmů předvádí Česká republika v aféře Dieselgate, při níž automobilka Volkswagen upravovala software motoru, aby splnil ekologické normy. Česká eurokomisařka Věra Jourová se bije za práva všech evropských spotřebitelů natolik, že si na ni u Jeana-Clauda Junckera, šéfa komise, stěžoval i ředitel koncernu VW Matthias Müller. Představa, že by automobilka měla zaplatit odškodnění nejen americkým zákazníkům, ale i těm evropským, je pro VW samozřejmě nepřijatelná.

Což neznamená, že bylo všechno v pořádku, jak by se dalo usoudit z ultralaxního postoje českých politiků. Toho si všimli i v Bruselu, takže v prosinci 2016 komise oznámila, že chce otevřít řízení proti Česku za nedostatečné potrestání a neuložení sankcí vůči koncernu Volkswagen. Poškození mezitím pochopili, že nemá cenu věřit ve stát, a žalují koncern přes organizaci SafeDiesel.

Po uprchlících nebo autech zahájil tažení za žalobu, jež se týká svobody ve zbrani, ministr vnitra Milan Chovanec. Proti směrnici EU o držení zbraní protestuje působivými fotografiemi se samopalem v ruce. Směrnice je nicméně podle právníků tak mizerně sepsaná, že by se při větší aktivitě dala shodit ze stolu ještě před schválením − třeba tak, že by si Chovanec nehrál před českými médii na vojáka, ale osobně jezdil do Bruselu a domluvil se s resortními kolegy jiných zemí. Což je ovšem při jeho nulové znalosti jazyků dost náročné, a tak vláda na červen připravuje žalobu. Respektive se k tomu prý chystala před vládní krizí.

Čeští politici žalují rádi, především slovně. Obrana práv českých občanů je věta, která nikdy neškodí. Ať už jde o spor s velkým investorem, nebo třeba o zájmy matky, která rozhodnutím norských úřadů přišla o svoje děti. I tady čeští politici často zmiňovali mezinárodní žalobu.

Ve skutečnosti je reálných žalob minimum. Velké kauzy za nás zvládnou ostatní země a bojovat jednotlivě je nebezpečné. Žaloba proti diskriminaci českých řidičů v Německu by ohrozila společné projekty, žaloba na VW by narušila tradičně skvělé vztahy s nejlepším investorem a v kauzách jednotlivců se vždycky najde nějaký důvod, proč z toho vycouvat. A místo toho se nechat v udatném boji za svobodu třeba vyfotit s pistolí v ruce.

Julie Hrstková
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

On-line: Při explozi na koncertě v Manchesteru zemřelo nejméně 22 lidí. Podle policie se na místě odpálil sebevražedný atentátník

České firmy míří na Balkán. Vidí tam velký potenciál, problémem je ale nepřehledné právní prostředí

UNESCO se po deseti letech opět zabývá mrakodrapy na Pankráci. Městu by mohlo opět hrozit odstranění ze seznamu dědictví

Nebezpečný svět Marka Hudemy: Atomová hádanka zůstává nevyřešena

Policie vyšetřuje kauzu ovlivňování zakázek firmy TSK. Pro dokumenty byla i v domě podnikatele Kočky

reklama