Spor vlády přerostl v ústavní krizi, v níž proti sobě stojí premiér a prezident, kteří se přou o proceduru odvolávání ministrů.

Prezident Miloš Zeman se zdráhá odvolat z funkce ministra financí Andreje Babiše (ANO), jak požaduje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Trvá například na tom, že to lze udělat až poté, co bude vypovězena koaliční smlouva. Tím ji nadřazuje nad ústavu, podle které odvolání ministrů navrhuje premiér a prezident je provádí.

"Žádné ujednání nemůže stát nad ústavou," říká ústavní právník Jan Kudrna.

Zdržováním se tak prezident pouští do hry, která může v nejzazším případě vyústit v pokus o jeho sesazení.

Za jakých podmínek by mohl být prezident sesazen? A jak jsou v ústavě definované jeho povinnosti? Ptali jste se ústavního právníka Jana Kudrny.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
kasparov
Proč česká právnická terminologie nepoužívá jasný termín "politická dohoda / smlouva"? Tak by přece bylo většině občanů ihned jasné, že taková dohoda resp. smlouva nejen není sankcionovatelná, ale má jen interní, politickou povahu. Nemůže stát v konkurenci s ústavou a je na politických stranách, jak si to mezi sebou vyřídí. Vnější svět to nemusí zajímat.
Dobrý den Vám, i všem dalším účastníkům! Nejsem si jistý, zřejmě myslíte koaliční smlouvu. Pokud jde o ní, mám za to, že většina lidí, kteří sledují politiku, vědí přesně to, co správně uvádíte. Otázkou jinou je, zda situace nebude nepřehlednější po některých prohlášeních prezidentova mluvčího. Ale s tím těžko můžeme udělat něco my anebo politici.
Jan Kudrna
Martin
Prezidenti v minulosti také odmítali odvolat některé ministry (Havel i Klaus). Bylo to možné pouze na neformální rovině (pokus přemluvit např. daného ministra, aby zůstal)? V čem je současná sitauce jiná? Nebo je to v tom, že o odvolání požádali sami ministři, a ne premiér?
Dobré odpoledne, to je právě otázkou, který konkrétní případ myslíte. Je nutno rozlišit podání demise ministrem od návrhu premiéra na odvolání ministra. V prvém případě Ústava nestanoví výrazně, co má následovat. Možná i proto, že když ministr podává demisi, ví, proč to dělá a proč považuje za vhodné skončit. Proto možná tvůrci Ústavy vycházeliz toho, že vše jasné a není třeba zjevné věci opakovat nebo regulovat. V případě odvolání ministra z vůle premiéra je tomu jinak, zde je Ústava v čl. 74 formulována zcela jasně a podle (nejenom) mého názoru nedává prostor pro pochybnosti, co se má po návrhu na odvolání stát. Možná i proto, že zde může být rozpor mezi přáním ministra a premiéra, byli tvůrci Ústavy tak jasní. Nejsem si vědom toho, že by kterýkoliv prezident nevyhověl návrhu premiéra na odvolání ministra. Podíváme-li se na poslední období, tak současný prezident vyhověl současnému premiérovi vždy a bez odkladů. Napadá mě jediný případ, kdy k odvolání navržených ministrů z vlády nedošlo, což bylo v dubnu 2012, jenže tehdy nastala situace, pokud vím, že premiér Nečas svůj návrh vzal zpět. Přirozeně máte pravdu, že ústavní právo se s politikou dosti prolíná, což ukazuje případ z roku 2012, nicméně právně byla situace jasná - nebyl návrh, nebylo koho odvolávat. Kdyby premiér tehdy na svém návrhu trval, situace by se vyvinula odlišně.
Jan Kudrna
Jan Flíček
Vážený pane Kudrno, článek 74 Ústavy hovoří zcela jasně a judikatura k němu také. Jak je tedy možné, že se pan prezident rozhodl nerespektovat základní kámen našeho státu, Ústavu, a vykládá si jeho znění po svém? A dalo by se takovéto jednání konečně považovat za hrubé porušení Ústavy dle článku 65 odstavec 2 Ústavy? Děkuji za odpověď.
Dobré odpoledne, já nechci předjímat, co si který ústavní činitel (a politik) myslí a k čemu se rozhodl nebo nerozhodl, protože to nevím. Podle mého názoru je na závěr, jaký uvádíte, brzo. Pokud by však prezident republiky např. veřejně prohlásil anebo poslat předsedovi vlády písemnou odpověď na podaný návrh, že mu nevyhoví, potom bychom byli v jiné situaci a mohli bychom přemýšlet o aplikaci ustanovení, které zmiňujete. Respektive byla by to věc senátorů, abych byl zcela přesný.
Jan Kudrna
M.Kubiska
Dobrý den, nabízí současná ústava nějakou možnost návratu k monarchii? Král by nebyl zapleten do každodenní politiky a nemusel by řešit své znovuzvolení, tudíž by mu zřejmě nečinilo potíž respektovat ducha i literu zákonů, včetně nejvyššího. O slušném chování diktovaném výchovou nemluvě. Děkuji
Dobré odpoledne, to je velmi zajímavá otázka. :-) V tom smyslu, že by se k této věci Ústava výslovně vyjadřovala, mohu odpovědět, že nikoliv. Bylo by zajímavé přemýšlet, zda by zákaz nebyl implicitně obsažen v čl. 9 odst. 2 Ústavy, podle něhož je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná. Záleželo by, o jaký typ monarchie by se jednalo, úprava britského typu by podle mě tomuto článku neodporovala. Na rozdíl např. od Francie a mnoha jiných států, které republikánskou formu státu označují za takovou nezměnitelnou náležitost. Nabízí se ale také praktické otázky, jako třeba kde vzít vhodného krále. :-) A potom, na výchovu bych úplně nesázel, každý rodič ví, že navzdory i své dobré výchovné snaze je mnoho věcí ohledně toho, jak se budou jeho děti chovat, mimo jeho dosah. :-) Ostatně dějiny jsou plné panovníků, kteří se chovali dosti mimo normy...
Jan Kudrna
Kamil
Podle interpretací ústavy, které čtu v médiích, musí prezident ministra na návrh premiéra odvolat. Proč tedy vůbec máme takový zákon a neodvolává ministry přímo předseda vlády? Není to s prezidentem jen zbytečný mezikrok, když se prezident stejně musí podvolit a nemá žádný prostor pro vlastní názor/řešení?
Dobré odpoledne, to je přímo vynikající otázka! :-) Ona by mohla být rozšířena na to, proč vůbec máme prezidenta republiky. Podle mě za tím stojí dva důvody. Jedním je nedůslednost revolucionářů, eventuálně bořičů monarchií. Funkce prezidenta je v republikách s parlamentní formou vlády pokračováním funkce monarchy. Samozřejmě se tím zakládá několik neuralgických bodů do ústavního systému, protože se nabízí otázka, jak široké má mít pravomoci (v této věci někdy ústavodárci berou ohled na aktuální konkrétní osobu - viz T. G. Masaryk v roce 1918 - prozatímní ústava tehdy vypadala úplně jinak, než jak vypadala za půl roku po novele vyžádané právě prezidentem, podobobně reakce, ale i ohledy na osobu Václava Havla v roce 1992) a zda má zasahovat do exekutivy nebo ne. Někdy nejsou ústavodárci tak důslední jako v Německu v roce 1949 (málokdy ovšem projdou tak děsivou zkušeností, jako prošli právě ti němečtí, nezapomínejme ovšem také na vliv a kontrolu Američanů a dalších západních Spojenců nad tvorbou Základního zákona SRN) a prezidentu republiky ponechají reálné spolupodílení se na výkonu některých pravomocí a ovlivňování chodu státu. Záleží potom na osobnosti prezidenta a předsedy vlády, eventuálně politických zvyklostech v dané zemi, zda bude docházet ke kolizím anebo ne. Funkce prezidenta ale má podle mě své věcné opodstatnění vždy tam, kde může vystupovat jako "rozhýbávač" systému. Když řeknete, že premiéra volí parlament, může se stát, že se to parlamentu nepodaří. Když tuto pravomoc svěříte prezidentovi, jistě jí bude chtít využít a vládu mít budete, a parlament jí buď rád potvrdí anebo se proti ní vymezí. První řešení může vést k zablokování nečinností parlamentu, druhé k eventuálnímu tření mezi prezidentem a parlamentem, ale systém funguje. Můžeme si tedy vybrat.
Jan Kudrna
Patrik
Dobrý den Pane Kudrno. Jak je zhlediska Ústavy ošetřena situace. Prezident pravděpodobně poruší Ústavu ČR, tím že neodvolá ministra, kterého navrhl odvolat Premier. Senát podá ústavní žalobu na prezidenta a s většinou 3/5 projde senátem. Po té, jestli tomu dobře rozumím, jde tato žaloba ke schválení do Parlamnetu, kde je potřeba 120 poslnaců pro její schválení. Co když přes tento bod,žaloba neprojde? Jaký je další postup? Znamená to, že Prezident může porušit Ústavu a nenést za to následky?
Dobré odpoledne, máte pravdu, že POslanecká sněmovna musí rozhodnout do 3 měsíců, a pokud tak neučiní, má se za to, že návrh odmítla. V podstatě tato procedura, které ale vytýkám přílišnou přísnost, slouží jako jakési první síto neopodstatněných nebo účelově motivovaných návrhů. Věřím, že kdyby nastala tak kritická situace, kdyby prezident odmítl repsektovat Ústavu, že by se k ní obě komory parlamentu postavily jasně.
Jan Kudrna
Filip
Je možné případně zakázat někomu kandidovat na prezidenta, pokud se ví, že Ústavu nedodržuje a dodržovat nebude? Popř. prohlásí, že bude prosazovat zásadní změny Ústavy?
Dobré odpoledne, to možné není. Právo je převážně reaktivní obor. Nicméně je na lidech, zda si chtějí zvolit člověka, který jim slíbí, že Ústavu dodržovat nebude. Prosazování zásadních změn Ústavy je na druhou stranu záležitost legitimní, pokud by se nejednalo o záležitosti ohrožující podstatné náležitosti demokratického právního státu.
Jan Kudrna
Pavel
Dobrý den, vzhledem k tomu, že prezident snad dnes veřejně prohlásil, že nehodla AB odvolat, pokud... (a nějaké podmínky o koaliční smlouvě, nástupci, atd.) Není už čas na podání ústavní stížnosti, nebo jak dlouho je nutné současnou situaci prodlužovat než k ní dojde?
Dobré odpoledne, myslím si, že toto je otázka na politiky. Koaliční smlouva každopádně porušena není, ta stanoví nikoliv, že pro odvolání ministra premiér potřebuje souhlas předsedy příslušné koaliční strany, ale říká se v ní, že premiér má v této věci hledat shodu. To si myslím, že dělá již dosti dlouho. I kdyby snad někdo váhal, tak koaliční smlouva stanoví, zcela správně, že respektuje ústavní pravomoci premiéra. I kdyby to tam uvedeno nebylo, tak to nemá vliv, protože žádné ujednání nemůže stát nad zákonem, a tím spíše nad Ústavou. Pokud jde o navržení nástupce na ministerstvo financí, k tomu předseda vlády, pokud vím, předsedu ANO opakovaně vyzval. Věřím, že toto je také řešitelné. Ovšem, jak vidíte, je to v rukou politiků, a to konkrétně prezidenta republiky a především předsedy ANO.
Jan Kudrna
Jiri
Dobrý den pane Kudrno, uvažujete prosím o tom, že body Ústavy právě ohledně pravomocí při jmenování a odvolávání členů vlády se budou doplňovat, případně měnit? Na základě této velmi stručně znějící části Ústavy již poněkolikáté vzniká vládní/ústavní krize. Nestálo by za to zamezit dalším budoucím svévolným výkladům změnou současného textu? Tato část je poměrně důležitá a pokud by byla časová nouze, mohla by způsobit značnou újmu celé zemi.
Dobré odpoledne, o ničem takovém neuvažuji. Myslím, že Ústava nemá vypadat jako návod k automatické pračce. Je pravda, že je poněkud únavné sledovat některá vyjádření některých aktérů současné politické krize, ale já věřím na určitou katarzi, tedy že přes špatné zkušenosti se učíme a posouváme kupředu a příště třeba bude řešení podobné situace hladší a klidnější. Z druhé strany ale musím připustit, že těžko se jisté nervozitě a turbulencím divit, když nejde o odvolání řadového ministra kvůli neúnosným aférám spojeným s jeho působením, ale o odvolání místopředsedy vlády a předsedy druhé nejsilnější parlamentní strany. Taková už je politika.
Jan Kudrna
Andrej Zeman
Proč je Ústava ve většině svých bodů formulována tak vágně, že pak může docházet k podobným situacím jejího alternativního výkladu a ohýbání? Není na místě alespoň vybrané body přeformulovat tak, aby o jejich významu nebyl pochyb? Liší se v tomto naše Ústava od zahraničních?
Dobré odpoledne, opíši, co jsem napsal výše: Myslím, že Ústava nemá vypadat jako návod k automatické pračce. Je pravda, že je poněkud únavné sledovat některá vyjádření některých aktérů současné politické krize, ale já věřím na určitou katarzi, tedy že přes špatné zkušenosti se učíme a posouváme kupředu a příště třeba bude řešení podobné situace hladší a klidnější. Naše Ústava se v tomto směru neliší od jiných. Snad s výjimkou např. portugalské nebo řecké, které byly schváleny velmi krátce po pádu tamních diktatur a z tohoto důvodu jsou velmi podrobné.
Jan Kudrna
Miloň
Dobrý den, vážený pane Kudrno, za jakých okolností může prezident odmítnout odvolání ministra, které mu předloží premiér? Existuje v ústavě či jinde právní rámec - opora pro takovou situaci?, Děkuji
Dobré odpoledne, já si myslím, že by se tak mohlo stát snad (!) jedině v situaci nějaké vážné krize, která by s sebou nesla horší následky odvolání než krize způsobená neodvoláním. Uměl bych si to představit snad např. v době války. Ale i tady platí, že nikdo není nenahraditelný.
Jan Kudrna
TPesek
Vážený pane doktore, v ústavě není stanovena žádná lhůta pro vyhovění návrhu na odvolání ministra. Prezident avizoval, že znění ústavy zná a návrhu předsedy vlády vyhoví. Klade si ovšem podmínky a poukazuje na to, že exekucí odvolání by umožnil porušení koaliční smlouvy, kterou považuje za stavební kámen vlády. Současně s tím se prezident odvolává na zodpovědé plnění své funkce. Chci se dotázat, zda podle Vašeho názoru tato argumentace dostatečně obhajuje průtahy ze strany pana prezidenta
Dobré odpoledne, zkopíruji, co jsem odpověděl již dříve: Myslím si, že toto je otázka na politiky. Koaliční smlouva každopádně porušena není, ta stanoví nikoliv, že pro odvolání ministra premiér potřebuje souhlas předsedy příslušné koaliční strany, ale říká se v ní, že premiér má v této věci hledat shodu. To si myslím, že dělá již dosti dlouho. I kdyby snad někdo váhal, tak koaliční smlouva stanoví, zcela správně, že respektuje ústavní pravomoci premiéra. I kdyby to tam uvedeno nebylo, tak to nemá vliv, protože žádné ujednání nemůže stát nad zákonem, a tím spíše nad Ústavou. Pokud jde o navržení nástupce na ministerstvo financí, k tomu předseda vlády, pokud vím, předsedu ANO opakovaně vyzval. Věřím, že toto je také řešitelné. Ovšem, jak vidíte, je to v rukou politiků, a to konkrétně prezidenta republiky a především předsedy ANO.
Jan Kudrna
andrej
Proc by se mel prezident ridit judikaturou ustavniho soudu, podle ktere by mel provest akt odvolani "bez zbytecneho odkladu", kdyz mezi odbornou verejnosti neni shoda ani na pravni zavaznosti nalezu Ustavniho soudu?
Dobré odpoledne, nevím o tom, že by existoval spor o tom, co píšete. A proč bychom se měli řídit pravidly, která jsme si sami jako společnost nastavili? Asi proto, že to je jakési minimum slušnosti a současně je to praktické, protože v opačném případě nám hrozí chaos a rozpad společnosti. Proto společnosti tak dbají na socializaci jednotlivce a prosazování jeho povinností.
Jan Kudrna
Šimon Rozsíval
Dobrý den, znamená věta "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt." z Ústavy v čl. 65 odst. (2), že ústavní soud může sice odebrat prezidentovi úřad, ale nechat ho znovu kandidovat, pokud explicitně neurčí, že nesmí?
Dobré odpoledne, zákon o Ústavním soudu stanoví ve svém § 104 odst. 2, že obě sankce nastupují současně. Konkrétně: "Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží."
Jan Kudrna
Miroslav
Dobrý den, zajímalo by mě jestli prezident může odvolat celou vládu bez toho aniz by formalne prijal jeji demisi? V ústavé myslím stojí prezident odvolává vládu.
Dobré odpoledne, pokud myslíte na případ, kdy by prezident odvolal vládu sám od sebe, ze své vůle, potom to učinit nemůže. V tomto směru se musí pohybovat v rámci čl. 75 Ústavy, tedy odvolal by tehdy, kdyby vláda nepodala demisi v případě, kdy nemá důvěru Poslanecké sněmovny anebo tehdy, kdyby nepodala demisi po skončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny po volbách.
Jan Kudrna
David
Dobrý den pane doktore, jste toho názoru, že se měla (v době změny formy volby prezidenta) nebo by se měla alespoň nyní naše ústava upravit, například ve smyslu doplnění pevných lhůt a termínů (např. konání voleb). Co sy myslíte o přímé volbě prezidenta vzhledem ke konstrukci naší ústavy? Má v našem zřízení tento způsob volby opodstatnění? Nebylo by podle Vašeho názoru lepší vrátit se zpět k nepřímé volbě? Děkuji
Dobré odpoledne, k otázce pevných lhůt a formulací jsem se vyjádřil již výše, taková cesta není vhodná. Ostatně tam, kde není ve veřejném právu lhůta, má se konat bez bzytečného odkladu, to konstatoval v případě průtahů prezidenta Klause i Ústavní soud. Tedy vlastně lhůty implicitně máme. Pokud jde o zavedení přímé volby, byl jsem jedním z 15 ústavních právníků z 18 oslovených, kdo byli proti bez úpravy pravomocí a postavení prezidenta republiky. Samotná přímá volba nemusí být špatná. Podle mě ale teď není cesty zpět. Ostatně v Poslanecké sněmovně leží již druhým rokem vládní návrh novely Ústavy, kterým měla být celá řada problémů vyřešena, ale Poslanecká sněmovna jej nezařadila za celou dobu ani na program jednání. Těžko se mi tedy celá situace hodnotí, nejsem si moc jistý tím, že poslanci mají zájem situaci řešit.
Jan Kudrna
Matěj Sedláček
Zajímalo by mě jestli ústavní žaloba může vést k tomu, že Zeman bude vyloučený z volby prezidenta? A jestli jo tak jaké jsou jeho možnosti se bránit?
Ano, viz výše. V případě uznání viny za ústavní delikt hrubého porušení Ústavy nastupuje sankce ztráty funkce a způsobilosti jí znovu nabýt. Prezident republiky se může řádně hájit v příslušném řízení před Ústavním soudem.
Jan Kudrna
ladislav mátl
Lze souhlasit s názorem prezidenta: „pokud není návrh na demisi schválen vládou, jedná se o osobní demisi premiéra.“ Není však návrh premiéra na odvolání člena vlády, který je současně i předsedou jedné z koaličních stran, možné považovat za vypovězení koaliční smlouvy?
Dobré odpoledne, není tomu tak, viz výše.
Jan Kudrna
Flíček
Dobrý den, existuje prosím i jiný způsob, jak se aktuálně domoci dodržování Ústavy ze strany prezidenta v případě, že Andreje Babiše skutečně neodvolá, než ústavní žaloba?
Dobré odpoledne, věřím, že nic takového nebude potřeba a situaci se podaří vyřešit.
Jan Kudrna
Petr
Dobrý den, nedomníváte se, že váhání prezidenta republiky s odvolání je odůvodněné, protože v koaliční smlouvě v čl. IV. bodě 4., je napsáno, že předseda vlády musí pro odvolání příslušného ministra hledat podporu příslušné koaliční strany, pak se může pan prezident důvodně domnívat, že odvolání pana Babiše (se kterým nesouhlasí ANO) může vyvolat ještě větší vládní krizi a tudíž může váhat s odvolání do doby, než mu koalice navrhne nového kandidáta, který bude akceptovatelný všemi členy koalice?
Dobré odpoledne, sám správně píšete, co stanoví koaliční smlouva. Myslím, že premiér její ustanovení splnil. Pokud se má jednat o jenodmyslnou shodu všech, potom je otázka, kdo je vlastně premiér a zda shoda má být nalezena. A nabízí se otázka, zda ten, o jehož bině má být rozhodováno, má mít hlasovací práva. Běžně tomu tak v životě nebývá.
Jan Kudrna
Míla
Dobré odpoledne, smí prezdent jakkoli podmiňovat jmenování členů vlády nebo by je měl jmenovat tak, jak je předseda vlády navrhne? Tento problém mě napadl v souvislosti s obligátní otázkou kladenou prezidentským kandidátům "Jmenoval byste vládu, v níž by byli zastoupeni komunisté?" Ať si o KSČM myslíme cokoli, není zde odpověď "Ne" v rozporu s ústavou? Děkuji.
Dobré odpoledne, podle (nejenom) mého názoru není úkolem prezidenta sestavovat vládu, ale je to úkolem premiéra. To říká i čl. 68 odst. 2 Ústavy. Mám za to, že není tedy úkolem prezidenta klást si podmínky. Snad kromě případů, kdy by premiér navrhl jmenovat např. usvědčeného kanibala, válečného zločince, koně (jako kdysi Caligula) apod. Současně bych se rád rozloučil se všemi, děkuji za výborné otázky a omlouvám se těm, na jejichž otázky jsem odpovědět nestačil. Je ale možné, že na ně bude sedět některá z dřívějších odpovědí.
Jan Kudrna